Vodicí pes je pro člověka se zrakovým postižením jedním z důležitých kroků k samostatnosti a nezávislosti. Posláním a hlavní úlohou vodicího psa je provázet svého zrakově postiženého pána bezpečně všemi nástrahami jejich soužití a pomáhat mu v orientaci. Příkladem může být vodicí pes Natan, který pomáhá nevidomé Petře Šulcové z Českých Budějovic. Na povel ji zavede například na autobusovou zastávku. Zároveň je jí dobrým společníkem a kamarádem.

Nevidomým lidem v České republice v současnosti slouží zhruba 500 vodicích psů. Výcvik jednoho stojí více než 300 tisíc korun, trvá přibližně osm měsíců a je zakončen zkouškou, při které pes musí zvládnout 34 povelů.

Tyflomapy se používají po zaškolení průvodcem a kombinují v sobě hmatový a sluchový prvek. „Během jednotlivých testování se prokázalo, že propojení 3D map a hlasového výstupu vede k rychlejšímu pochopení prostoru, snadnějšímu zapamatování a později i k vybavování,“ vysvětlila vedoucí projektu Veronika Růžičková. Zrakově postižení tak získají nejen možnost samostatného pohybu ve městech, ale také se adaptují na nové technologie.

Projekt 3D hmatových map zpracovává Univerzita Palackého v Olomouci už od roku 2018. Doposud se vědcům podařilo vypracovat tyflomapy pro lidi pohybující se v centrech Ostravy, Opavy, Olomouce, Nového Jičína, Brna a Prahy. Vedle toho vznikla také interaktivní reliéfní mapa českých pohoří. V kombinaci s aplikací TactileMapTalk zlepšují tyflomapy o velikosti tabletu či mobilního telefonu orientaci zrakově postižených v již známých i úplně nových prostorech. Napomáhají tak jejich nezávislosti, sebevědomí i vzdělávání.