Reformy stojí před několika čteními a finálním schválením, ale změna je velmi blízko. V praxi to bude znamenat, že si každý zaměstnanec bude moci rozložit obvyklých 38 až 40 hodin týdně podle svého, třeba jeden týden pracovat celý a druhý zkrácený. Protože se nesníží odpracovaný počet hodin, nesníží se jim ani plat. Reformy taktéž umožňují zaměstnancům nebýt na příjmu na firemním e-mailu nebo telefonu mimo pracovní dobu ve společnostech s více než 20 pracovníky.

Proč se Belgičané do této myšlenky vůbec pouštějí? Zaměstnanost se u nich pohybuje kolem 71 %, což je méně než například v Německu nebo Nizozemsku. Chtějí tak reformami motivovat k práci i tu část obyvatel, která má rodiny, děti ve střídavé péči nebo jiné překážky a flexibilita jim výrazně pomůže.

Čtyřdenní pracovní týden již testovali například na Islandu a zjistili, že se produktivita zaměstnanců nijak nesnížila, a naopak byli všichni spokojenější. Velká přepracovanost trápila také Japonsko, které firmám doporučilo podobná opatření, ovšem reálně snížilo počet hodin a nechalo zaměstnancům stejný plat. V České republice k tomu ale máme zatím daleko, i když nějaké myšlenky na podobný postup se už objevily. S přibývajícím počtem zemí, které takové změny úspěšně zavedou, by mohlo dojít k reformě i u nás.

Zdroj: CzechCrunch

Obvykle je v zemích veřejná doprava pro občany částečně dotována státem, zbytek částky si platí obyvatelé sami. Poskytnutí bezplatné dopravy však nemusí být přínosné ve všech zemích, záleží i na ekonomickém modelu dotování veřejných statků.

Při testování ve městě Talin se však praxe ukázala jako dobrá. Cizinci žijící ve městě se totiž přihlásili k placení daní v Estonsku. Představitelé města navíc chtěli snížit znečištění ovzduší i umožnit občanům lepší dopravitelnost do práce a škol. Dle informací se po zavedení veřejné dopravy zdarma zvýšila i zaměstnanost v různých částech města.

Zdroj: usnews.com

Míra nezaměstnanosti loni v Praze činila 1,7 procenta, druhý nejnižší údaj patří německému městu Trier, zde hodnota dosáhla dvou procent. Pomyslné třetí místo pak opět obsadily regiony Česka s regiony Německa. Střední Čechy a Jihozápad společně s Dolním Bavorskem a Středními Franky měly nezaměstnanost 2,1 procent.

Naopak nejvyšší nezaměstnanost zaznamenaly některé regiony Řecka, Španělska a Francie. Vůbec nejvyšší nezaměstnanost byla v Západní Makedonii, dle Eurostatu čítala hodnota 29,1 procent.

Na celých 31 646 korun se zvýšila průměrná mzda zaměstnanců oproti minulému roku. Čtvrté čtvrtletí roku 2017 totiž vykazuje nárůst o 2 337 korun. Jedná se tedy o osmi procentní zvýšení oproti poslednímu čtvrtletí roku 2016. Jelikož se spotřebitelské ceny zvýšily o 2,6 procenta, reálné zvýšení činí 5,3 procenta. Nejvíce se růst mezd projevil v Karlovarském a Zlínském kraji, nejméně pak v hlavním městě. Změnou prošel i medián mezd, tedy střední hodnota při seřazení veškerých pobíraných platů. U mužů činí 29 639 korun a u žen o poznání nižší částku, a to 24 790 korun.

Poptávka po zaměstnancích je velice vysoká. K počtu zhruba 128 700 nezaměstnaných osob registrovaly úřady práce na konci loňského roku přes 217 000 volných pracovních míst. Obecná míra nezaměstnanosti pak klesla na 2,4 procent, což je nejnižší hodnota v celé Evropské unii. Rozdíly však závisí na pohlaví, ale i na vzdělání. U žen je dlouhodobě vyšší nezaměstnanost, stejně jako u osob se základním vzděláním.