„Jinany jsme využili původně pro zcela jiný experiment a velikost jejich genomu jsme zjišťovali jen okrajově. Jeden z devíti malých stromků vykazoval nestandardní údaje a později jsme přišli na to, že nejde o chybu v měření, ale o významný objev,“ popsal botanik Petr Šmarda. Tento takzvaný tetraploid je mezi jinany naprosto ojedinělý, může tedy dodávat více účinných látek, které se využívají například ve výživových doplňcích.

Jinan, který nyní vědci pěstují v kampusu univerzity, se vyvíjí podobně jako ostatní semenáčky a liší se zatím jen jiným tvarem listů, které jsou na koncích roztřepenější. Jak vznikl, je otázka. Ve světě se odborníci snaží už několik let bez úspěchu tetraploidní jinany vytvořit uměle. Brněnský jinan vznikl přirozeně zřejmě díky rozmarům našeho podzimního počasí.