Jarní babyboom rozveselil brněnskou zoo

V brněnské zoo bylo jaro velmi plodné. Na svět tam přišla řada mláďat, návštěvníci se mohou těšit například na malé bazilišky či želvy pavoukovité. Přibyl i papoušek vlaštovčí. Zvířecích děťátek je zkrátka spousta.

Tři malí bazilišci zelení a dvě želvy pavoukovité, které Zoo Brno pravidelně odchovává od roku 2017, jsou už k vidění. Tento kriticky ohrožený druh želv má v péči 22 zoologických zahrad po celém světe. Za poslední rok se jen pěti zahradám podařil jejich odchov, brněnská je v tom údajně jediná v Evropě.

Želva pavoukovitá. Foto: Zoo Brno

Supi bělohlaví odchovávají své první mládě

V ostravské zoo si chovatelé užívají péči o prvorodiče. Páru supů bělohlavých se tam narodilo jejich první mládě. Přestože nově sestavený pár od počátku společně fungoval bez problémů, trvalo čtyři sezony, než se postupně naučil při hnízdění spolupracovat. „Nakonec se ptákům nyní daří úspěšně odchovávat mládě. Byla k tomu zapotřebí i asistence chovatelů, ale je velmi pravděpodobné, že i do budoucna budou fungovat jako rodiče spolehlivě. Přirozeně odchovaná mláďata pak mohou být poskytnuta pro vypuštění do volné přírody,“ uvedla zoologická zahrada.

Sup bělohlavý je nejpočetnější evropský sup. Na řadě míst byl ale v minulosti vyhuben. Díky odchovu v lidské péči však mohl být znovu navrácen do přírody. Kromě jižní Evropy se tento mrchožrout vyskytuje v subtropickém pásmu Asie a Afriky.

V České republice vznikla nová rezervace divokých koní a zubrů

V jižních Čechách nedaleko Lipenské nádrže, na místě bývalého golfového hřiště, vznikla nová lokalita pro zubry a divoké koně. Celkově je dvanáctou v naší republice. Na místo byla převezena zvířata z rezervace v Milovicích. „Odchyt zvířat byl velmi náročný, oproti předpovědi počasí se velmi rychle oteplilo, takže jsme museli spěchat, jinak by uspaným zvířatům hrozilo přehřátí,“ uvedl ředitel Dalibor Dostál.

Rezervaci u Lipna založila společnost Jihočeské ekofarmy, zvířata pro ni bezplatně poskytla společnost Česká krajina. „Rezervace po vzoru milovického projektu zakládají města, kraje, neziskové organizace, soukromí vlastníci pozemků a ode dneška i zemědělské podniky,“ sdělil v den převozu Dostál. Podle jeho slov může být právě pro ně pastva velkých kopytníků do budoucna atraktivní, protože by mohla být řešením pro plochy, které musí zemědělci ponechávat bez hospodaření. Tato pastva navíc obnovuje a zvýšuje biologickou rozmanitost krajiny.

Na svět se vyklubalo roztomilé kopýtko

V Hodoníně měli tuto zimu důvod k oslavám nejen z důvodu Vánoc. Tamní zoologickou zahradu totiž obohatilo mládě vzácného přímorožce arabského. Jedná se o samičku. Vykutálela se na svět na sklonku loňského roku. „Porod proběhl rychle a bez komplikací a mláděti se daří dobře,“ popsala zooložka Lenka Štursová. Mládě už má za sebou čipování nezbytné pro identifikaci jedince i podání dávky vitaminů.

Malou antilopu už mohou návštěvníci vidět ve výběhu spolu s její matkou, samcem a další samicí s už odrostlejším mládětem. Tento druh kriticky ohrožené antilopy chová hodonínská zoo od roku 2016.

Přírůstek, který rozparádí Prahu

Sup mrchožravý pojmenovaný podle perské bohyně Anahita se stal symbolem tragédie i naděje. Když se po opuštění hnízda v bulharských Rodopech vydal na cestu do Afriky, v Libanonu byl postřelen. Díky úsilí místních ochránců přírody se jej však podařilo zachránit. V Zoo Praha nyní našel nový domov. Zde by se měl časem zapojit do Evropského chovného programu.

Sup mrchožravý patří k ohroženým druhům a v Bulharsku hnízdí méně než tři desítky párů. V Zoo Praha o něj bude náležitě postaráno. Zahrada patří v současnosti mezi nejvýznamnější světové chovatele těchto dravců. Pravděpodobně si zde tedy Anahita najde kamarády.

I zvířata mohou mít složitý jazyk

Dorozumívání se nemusí být vždy jednoduché. To my lidé moc dobře víme. Složité to však může být rovněž i pro zvířata. Biologům se podařilo poprvé identifikovat druh tvorů, který má jazyk podobně komplikovaný, jako je ten náš lidský.

O koho jde? Zjistilo se, že zpěv malého vrabce je mnohem složitější a podobný lidské řeči, než jsme si kdy mysleli. Vědci v nové studii zjistili, že samci vrabců záměrně mixují svůj repertoár písní. Nejspíš tak činí právě proto, aby byli zajímavější pro dámské publikum. Vypadá to tedy, že vychytralí baliči se nenajdou pouze mezi lidmi, ale také ve zvířecí populaci.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím zdrojů ze Zoo Hodonín, Českých novin, Zoo Praha, Good News Network