Opylování probíhá během toho, kdy se vlci krmí nektarem květin. Jejich tlamy se poprašují pylem, což jim umožňuje přenášet pyl z jedné květiny na druhou, zatímco pokračují v krmení. Jedná se pravděpodobně o první pozorovaný případ interakce mezi predátorem a rostlinou. Je vzácností zahlédnout zvíře, který se živí převážně masem, jak si libuje v nektaru. Profesor Claudio Sillero, ředitel etiopského programu na ochranu vlků a významný člen Oxforské univerzity, byl první osobou, která toto chování zpozorovala.

Etiopský vlk je jedním z nejohroženějších masožravců na světě. Vyskytuje se pouze na etiopských vysokohorských pastvinách, kde je nezbytnou součástí tohoto křehkého ekosystému. Ve volné přírodě zůstalo méně než 500 jedinců. I když je jejich počet nízký, hrají tito vlci důležitou roli – jsou hlavními predátory v ekosystému a kontrolují populace hlodavců, kteří tvoří většinu jejich kořisti.

Na začátku byla náhoda. Ředitel Centra řasových biotechnologií při Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR v Třeboni, sám včelař, si všiml zajímavé skutečnosti. Včely, které byly poblíž sušičky řasy chlorella, se držely v mračnech kolem větráku haly. „Bylo to na jaře, kdy ještě nic nekvetlo a nebyl nikde pyl. Ráchaly se v tom, byly úplně zelené, proudem létaly zpátky do úlu a tam to ukládaly do buněk a využívaly jako bílkovinu,“ vylíčil Václav Krištůfek z Biologického centra Akademie věd ČR.

Na základě této zkušenosti vznikl nápad použít řasu jako doplňkové krmivo pro včely. Řasa obsahuje hodně bílkovin, čtyřicet až padesát procent, a další látky významné pro imunitu. Když včela dostává potravu s řasou, je živější, včel je v úlu víc, matka klade víc vajíček, vyvíjí se víc larev a prodlužuje se život včel.

Zdroj: Aktuálně.cz