Zlom přinesl speciální algoritmus umělé inteligence, který dokáže analyzovat mikroskopické snímky buněk a rozpoznat i extrémně vzácné, ale životaschopné spermie. Zatímco lidský odborník by musel vzorky zkoumat celé hodiny, systém zvládne analýzu rychle a s vysokou přesností. V tomto případě se podařilo nalézt několik vhodných spermií, které lékaři použili při metodě umělého oplodnění. Výsledkem byl úspěšný přenos embrya a následné těhotenství, které dalo páru novou naději po letech zklamání. Odborníci upozorňují, že technologie je zatím ve fázi testování, ale její potenciál je obrovský.

Příběh znovu otevírá debatu o roli umělé inteligence v medicíně a jejím potenciálu měnit lidské osudy. Pokud se metoda osvědčí i u dalších pacientů, může pomoci tisícům párů po celém světě. Naděje, která po letech zklamání přišla díky algoritmu, tak může znamenat začátek nové éry v léčbě neplodnosti.

I plodní muži mohou mít část pohlavních buněk poškozenou, a tedy neschopnou reprodukce. Pro umělé oplodnění je tedy zásadní vyselektovat zdravé spermie, které mají šanci dostat se k vajíčku. Poškozené buňky vědci nově rozpoznají s mimořádnou přesností díky proteinu CD46. Jeho přítomnost na hlavičkách spermií totiž poukazuje na nedostatečnou kvalitu buněk. Poškozené spermie pak výzkumníci dokážou ze vzorku ejakulátu odstranit pomocí magnetických nanočástic.

Výběr kvalitních pohlavních buněk se dá použít pro zamrazení, metodu injekce spermie přímo do vajíčka nebo při in vitro oplození, které simuluje přirozené početí. „Tento elegantní separační nástroj posouvá asistovanou reprodukci k principům přirozeného oplození, kdy pouze vítězná nepoškozená spermie pronikne obaly vajíčka a oplodní jej,“ uvedla Kateřina Komrsková. Přesná diagnostika kvality buněk navíc pomůže k určení příčiny neplodnosti u mužů a může tak být klíčem pro výběr vhodné léčby či nejlepší metody umělého oplodnění.