Fosilii Gondwanax paraisensis našel lékař Pedro Lucas Porcela Aurelio ve městě Paraiso do Sul v nejjižnějším brazilském státě Rio Grande do Sul. „Být prvním člověkem, který se dotkl něčeho z doby před 237 miliony let, je mimořádné,“ řekl Aurelio, kterého paleontologie fascinuje už od dětství.

Plaz byl velký zhruba jako pes s dlouhým ocasem a vážil mezi třemi a šesti kilogramy. Pravděpodobně se pohyboval na území dnešní jižní Brazílie, když bylo na Zemi mnohem tepleji než dnes. Fosilie byla identifikována jako nový silesaurid, což je vyhynulá skupina plazů. Paleontologové diskutují o tom, zda silesauridi byli skutečnými dinosaury, nebo zda šlo o předchůdce těchto tvorů, kteří kdysi ovládali Zemi. „Pochopení vlastností dinosaurů by mohlo objasnit, co bylo pro jejich evoluční úspěch klíčové,“ uvedli vědci.

Kevin Peterson, který provozuje avokádovou farmu, ostatky dávno vyhynulého ptakoještěra nalezl ve státě Queensland. Archeologie je Petersonovým koníčkem, v roce 2021 proto vyrazil do oblasti bohaté na fosilie, kde byla v roce 1989 nalezena kostra takzvaného pliosaura, dravého mořského plaza. „Zrovna jsem byl na cestě k autu, když jsem si všiml, že ze země trčí kost. Ihned mi bylo jasné, o co jde. Kosti ptakoještěrů jsou extrémně vzácné a hned se dají poznat,“ řekl o svém objevu třiačtyřicetiletý Peterson.

Kosti následně zamířily k odborníkům na prozkoumání. Vědci z Curtinovy university v Západní Austrálii nedávno oznámili, že kosti skutečně patří dosud neznámému ptakoještěrovi. Na počest Petersonova objevu dostal nový druh jméno Haliskia peterseni. Na základě tvaru lebky, uspořádání zubů a ramenní kosti vědecký tým vedený doktorandkou Adele Pentlandovou tvora označil za zástupce druhu anhanguery, středně velkých ptakoještěrů, který žil zhruba před 110 miliony let.

O pojmenování hada po hollywoodském herci rozhodla Německá společnost pro herpetologii a herpetokulturu, která tak chce ocenit Fordovy ekologické aktivity. Herec se v ochraně přírody angažuje dlouhodobě a je mimo jiné i místopředsedou neziskové organizace Conservation International, která se zabývá ochranou oceánů, lesů a dalších ekosystémů.

Nejedná se přitom o první takový počin. Po Fordovi byl už v roce 1993 pojmenován kalifornský druh pavouka – Calponia harrisonfordi. O několik let později byl po herci pojmenován i druh mravence, který se jmenuje Pheidole harrisonfordi. „Vědci po mně pořád pojmenovávají různá zvířata, ale vždycky jsou to ta, která nejvíc děsí děti. Nechápu to. Svůj volný čas přitom trávím vyšíváním a zpívám ukolébavek svým rostlinám bazalky, aby se v noci nebály,“ uvedl herec.

Tachymenoides harrisonfordi je štíhlý had, který v dospělosti měří zhruba 40 centimetrů a pro člověka není nebezpečný. Zatím jediný exemplář tohoto druhu vědci objevili v Andách v roce 2022, když se vyhříval na slunci.

Objev učinil výzkumný tým vedený nevládní organizací Para La Tierra. Nově objevený druh hada vědci pojmenovali po dvou dětech – Shawně Ariel Smith Fernández a Elle Bethany Atkinson, které se narodily ve stejném roce, jako byla založena Para La Tierra. Právě tyto děti inspirovaly zakladatele organizace, aby začali s ochranou paraguayské divoké přírody, a tím jim zajistil lepší svět.

Exemplář nově objeveného hada byl náhodou spatřen v roce 2014 výzkumníkem Para La Tierra, když kopal díru. Nový druh není jedovatý a lze jej rozpoznat podle červené hlavy, žlutého límce, černého bočního pruhu a oranžových šupin na břiše s nepravidelnými černými skvrnami. Had byl zařazen na seznam ohrožených druhů.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Earth a Para La Tierra