Tito ptáci žijí nočním životem, jsou všežraví a vypadají jako malé sovy. Vyznačují se širokým zobákem, který dokážou zeširoka otevřít, což jim v angličtině přineslo jméno frogmouth (žabí ústa). Jejich obličejové rysy působí zadumaně až naštvaně, a tak mají pověst ptáků, kteří vypadají nejnešťastněji na světě.

V přírodě se vyskytují jen vzácně, což může stát za jejich instagramovou slávou. „V naší databázi 20 tisíc fotografií byl lelkoun pouze 65krát. Domnívám se, že komunita ornitologů oslavuje každé pozorování tohoto ptáka spoustou lajků,“ vysvětluje pro BBC jedna z autorek studie Katja Thömmes. Dodává, že uživatele k lajknutí fotografie zřejmě nevede pouze estetický vzhled ptáka, ale také výstřednost a situační kontext.

Vědci k hodnocení použili skóre IAA (image aesthetic appeal – estetická přitažlivost obrázku). Tato metrika pracuje s odhadem počtu lajků, jež by měla fotografie dostat vzhledem k popularitě účtu, na kterém je publikovaná, času uplynulého od jejího zveřejnění a počtu dalších sdílení. Pokud obrázek dostane více lajků, než předpokládá výpočet, je skóre pozitivní a naopak. Lelkoun se vyšplhal na 19 bodů, zatímco nejméně populární ptáci byli až 20 bodů v mínusu.

Dalším prvkem, který fotografii zajistí popularitu, je dekorativní peří zachyceného ptáka. Oblíbení byli turakové se smaragdově zbarvenou chocholkou nebo dudci s obdobným opeřením v oranžové barvě s černými skvrnami. Na spodních příčkách žebříčku skončili mořští bahňáci a ústřičníkovití, kteří jsou často fotografováni při požírání červů a mušlí, což jim ubírá na estetickém dojmu. Potvrdila se také hypotéza, že lidé mají rádi modré objekty, protože jim tato barva připomíná pozitivní věci, jako je nebe nebo voda.

Zdroje: i-Perception, BBC

Loutkové divadlo je nedílnou součástí místního divadelnictví i celé literární tradice. Nesporná je taky obliba této tradiční lidové zábavy, která se běžně objevuje jako součást různých akcí, jako jsou trhy, městské festivaly nebo dětské dny. V současnosti mají loutková představení různé podoby, ale stále čerpají z původní tradice.

Loutkářství není první nehmotné dědictví naší země, které na seznamu figuruje. Patří tam i slovácký verbuňk nebo masopustní obchůzky a masky na Hlinecku. Stejně jako ty je loutkové divadlo v Česku i na Slovensku stále živá tradice.