Výzkumníci z Chathamské univerzity díky 3D skenování změřili a analyzovali tloušťky kostí prstů na fosiliích dvou druhů raných lidských předků získaných z vykopávek v jižní Africe, nazvaných Australopithecus sediba a Homo naledi. Tito jedinci žili přibližně před 2 miliony lety. Oba starověcí lidé vykazovali známky používání rukou k pohybu (například šplhání po stromech) a také k uchopování a manipulaci s předměty, což je podmínkou schopnosti vyrábět nástroje. 

„Pravděpodobně chodili po dvou a používali ruce k manipulaci s předměty nebo nástroji, ale také trávili čas šplháním a visením,“ uvedl spoluautor studie a paleoantropolog Samar Syeda z Amerického muzea přírodní historie. Kompletní fosilie rukou jsou poměrně vzácné, ale exempláře použité ve studii poskytly příležitost pochopit relativní síly působící na jednotlivé prsty.

Nástroj vědci testovali na statisících vzorků mluvené řeči i kašle, přičemž asi 2500 vzorků pocházelo od lidí pozitivních na covid-19. U pacientů s projevy nemoci byl algoritmus úspěšný v 98,5 procentech, u pozitivních lidí bez příznaků odhalil dokonce 100 procent případů.

Aktuálně tým pracuje na tom, aby byla vytvořena a schválena mobilní aplikace, která by pomocí systému mohla zdarma nemoc předběžně určovat a usnadňovat tak práci lékařům. „Efektivní využití tohoto skupinového diagnostického nástroje by mohlo snížit šíření pandemie, pokud by každý aplikaci použil před odchodem do školy, práce nebo restaurace,“ uvedl spoluautor studie Brian Subirana.

Díky novému nástroji by měla zdravotnická zařízení ušetřit náklady za neefektivní léčbu založenou na neúplných informacích. Zdravotnická zařízení produkují a zpracovávají velké množství dat. Patří sem osobní a rodinná anamnéza pacienta, popis léčby, užívané léky a výsledky léčebných postupů, které nejsou mnohdy ve strukturované podobě. Lékaři musí pročítat desítky stran chorobopisů, aby si udělali ucelený názor na stav pacienta.

Nástroj celý proces zefektivní a zautomatizuje. „Naším cílem je umožnit lékařům především léčit a podpůrné procesy ve zdravotnictví efektivně řídit pomocí systémů umělé inteligence,“ uvedl autor projektu Martin Wagner.

Zdroj: jic.cz

Vystoupení dětí společně s profesionálními umělci, módní přehlídky, ukázky výtvarných prací, filmové projekce, koncerty pod širým nebem nebo ateliérové focení. To je jen několik bodů z pestrého programu, které sestavily jednotlivé ZUŠ po celé republice. Akcí je celkem přes tisíc a veřejnosti jsou přístupné zdarma.

„Věřím, že si letošní happening užijí nejen účinkující, ale i diváci, a tak se podaří přiblížit ‚zušky‘ co nejširší veřejnosti. Doufám, že se nám podaří odstartovat novou kulturní tradici,“ říká patronka projektu Magdalena Kožená.

Cílem akce je otevřít celospolečenskou debatu o důležitosti a pozitivní roli, kterou hraje umělecké vzdělávání v rozvoji dětské osobnosti. „Základní umělecké školy tvoří kořeny naší kulturnosti, naší lásky k umění. Ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat,“ vysvětluje Kožená.

Happening nabízí výjimečnou příležitost pro setkání žáků, pedagogů, rodičů a vůbec všech se zájmem o umění. To si mohou navíc vychutnat i na originálních místech – vedle náměstí a kostelů třeba na hlavním nádraží nebo v zoologické zahradě. Akce má velkou podporu z řad umělců, kteří často sami v základních uměleckých školách jako děti začínali.