Mapa na pomoc Ukrajině

Jak může v této těžké době pomoct nějaká mapa? Je nás nejspíš víc, kteří si takovou otázku položíme. Zdání však klame. Platforma Mapa hraničních přechodů už podle názvu dává tušit, že nepůjde o jen tak ledajakou mapu. Nová služba má řešit přetlak na hranicích Ukrajiny a usnadnit koordinaci pomoci. Výsledkem spolupráce komunity Česko.Digital a startupu Mapotic je také dlouhodobější projekt Mapa pro ukrajinskou komunitu v ČR, která pomůže s integrací ukrajinských uprchlíků a jejich orientací v nové zemi. 

Uživatelé se z Mapy hraničních přechodů dozví poměrně důležité informace, jako je délka kolony, počet lidí na hranicích a odhad času na odbavení. Zájemce si může v mapě dále vyfiltrovat, kde chybí jaký materiál nebo kde je povolen vjezd autem na území Ukrajiny. 

Co se týká Mapy pro ukrajinskou komunitu v Česku, ta je propojená s databází. Interaktivní průvodce má pomoci uprchlíkům zorientovat se v nové zemi. Nabízí důležité lokace a služby, jako jsou školky a školy přijímající ukrajinské děti, centra poradenství a psychologické pomoci, ukrajinsky mluvící lékaři a místa pro setkávání uprchlíků v regionech. 

Voda pro Ukrajinu

Voda je esenční, pro přežití lidských bytostí zcela nezbytná. Uvědomuje si to i nezisková organizace Člověk v tísni, která posílá na Ukrajinu několik kamionů s kanystry a přepravkami na vodu. V místech, kde útoky ruské armády poškodily vodovod, tak budou lidé moci schraňovat vodu ze studen a nádrží. Na místa, kde nejsou vodní zdroje, dopravuje Člověk v tísni balenou vodu nebo cisterny. „Voda se momentálně stala na Ukrajině život zachraňující komoditou. Lidé se ukrývají ve sklepích, krytech, garážích a jsou dehydratovaní,“ uvedl ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jan Mrkvička.

Od začátku ruské invaze už organizace Člověk v tísni poslala Ukrajincům trpícím nedostatkem pitné vody přes 20 cisteren, které pojmou 200 až 500 litrů vody. Tím však pomoc nekončí. Na Ukrajinu už zamířilo také několik vlaků a kamionů s humanitární pomocí.

Klaun rozesmíval malé uprchlíky

Ukojit fyzické potřeby je nezbytné, mnohdy však strádá i duše. O tu se rozhodl pečovat stavbař Dávid Mesárč. Původně přijel pomoci s manuálními pracemi. To mu však úplně nevyšlo. Našel se totiž v roli klauna. Za pomoci chůze po rukou rozesmíval malé ukrajinské děti. „Když jsem tu viděl všechny ty lidi, a to jsem tu ještě chodil s vrtačkou, tak byli častokrát vyděšení, plní hrůzy. Tak jsem si říkal, že to je to nejmenší, co můžu udělat. Rozveselit lidi. Když jsem to zkoušel bez nosu i s nosem, tak jsem se pokusil rozesmát děti. A když se smály a lidé viděli, že se děti smějí, přišlo mi, že mají pocit, že už jsou v bezpečí, že jsou v Evropě. A to pro mě byla velká věc,“ dodal pro iRozhlas Mesárč.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Startup Jobs, Ekolist, Irozhlas

Už při ranním příchodu na chirurgické oddělení přivítá malé pacienty právě zdravotní klaun namísto běžného personálu. Ten jim poté formou her a aktivní zábavy zpříjemňuje čekání na zákrok a pomáhá jim se uvolnit a pozitivně naladit. Nakonec je doprovodí až na operační sál. „To, že klaun vypadá a povětšinou i mluví jinak než ostatní zdravotníci, mu umožňuje mít svobodu a lehkost. Díky tomu mnohým dětem ve vzpomínkách na pobyt v nemocnici nezůstává strach a úzkost doprovázející dobu před zákrokem, ale zážitek radosti z klauniády,“ vysvětluje primářka motolské nemocnice Zuzana Kocábová.

„Synovi se díky vám před operací psychicky velmi ulevilo a to hlavně díky sestře Gabriele Giganti, která doprovázela syna s humorem až na sál. Ze syna i ze mne spadla vlna strachu a hysterie,“ vzpomíná maminka Eva, která tak potvrzuje, že klauni jsou často oporou nejen malým pacientům, ale i jejich rodičům. Od roku 2013 se podařilo program rozšířit do šesti českých nemocnic, aktuálně tak funguje v Praze-Motole, Plzni, Hradci Králové, Ostravě-Porubě, Třinci a nejnověji v Olomouci.