Malého José Luise Calfucuru dospělí často posílali spolu s dalšími dětmi sbírat maqui. „Dělali to jen, aby se nám pak mohli smát. Když jsme je snědli, měli jsme celý obličej fialový,“ vzpomíná renomovaný šéfkuchař mapučské kuchyně pro BBC. V jeho restauraci se z těchto bobulí se sladkou dužinou, kyselými semínky a charakteristickou barvou stala jedna z oblíbených přísad. „Máme koláče s maqui, koktejly s maqui, používáme je jako přírodní barvivo v pekárně a vyrábíme také maqui majonézu, kterou dáváme na smažené ryby nebo k místním bramborám,“ vysvětluje Calfucura.

Za charakteristickou barvou stojí vysoké množství antokyanů, které jsou přírodním barvivem a také antioxidantem. Těch je v maqui obsaženo více než v proslulém açaí nebo granátovém jablku. Dalšími populárními a chuťově výraznými bobulemi jsou murta a calafate. Calafate je malá, modrá a hořkokyselá bobule spojená s pověstmi o přenesení do budoucnosti. Roste v národních parcích Torres del Paine v Chile a Los Glaciares v Argentině. Murta se vyznačuje větší aromatičností, je podobná brusince, ale pochází ze stejné rodiny jako guava. Džus ze všech tří druhů plodů pak spolehlivě fungoval jako energetický nápoj pro domorodé Mapuče, Tehuelchy a Selk’namy při výbojích.

Pro místní obyvatele nejsou blahodárné účinky bobulí nic nového, jejich předci je kromě barvení používali k domácí medicíně. „Mohou pomoci při žaludečních vředech a listy můžete rozdrtit na pastu, která léčí rány nebo problémy se zuby,“ objasňuje Claudia Manquepillan, která se svou matkou provozuje firmu, jež zpracovává maqui a murtu. Vědci se jejich vlastnostem začali věnovat teprve nedávno, ale jejich závěry jsou povzbudivé. Látky obsažené v těchto bobulích dokážou inhibovat enzymy spojené s absorpcí cukrů a tuků. Orgány si jich díky tomu vezmou méně, což dělá bobule užitečné pro lidi s metabolickými chorobami, jako je cukrovka. Podle dalších výzkumů mají protizánětlivé účinky a pomáhají zvládat kardiovaskulární choroby nebo dýchací potíže.

Zdroj: BBC Travel

Jeden z nejvýznamnějších českých grantů, Akademickou prémii, udělila Akademie věd České republiky dvěma mezinárodně uznávaným vědcům, chemikovi Michalovi Hockovi a genetikovi Michalovi Pravencovi. Grant jim umožní jednak pokračovat ve výzkumu na určité úrovni, jednak si díky němu udrží konkurenceschopnost k ostatním státům. Po dobu šesti let tak budou moci čerpat částku ve výši až třiceti milionů korun. Výzkum obou vědců směřuje k léčbě nemocí – Hocek se zabývá biologickou aktivitou látek, konkrétně jejich protinádorovostí, Pravenec nadbytkem soli ve vztahu k hypertenzi.

Profesor Univerzity Karlovy Michal Hocek usiluje o důkladné prostudování nově objevené skupiny nukleosidů majících protinádorové účinky a proniknutí do problematiky nových typů chemicky pozměněných nukleových kyselin. Má za sebou kvalitní mezinárodní tým dvaceti dvou studentů a mladých vědců z devíti zemí světa: „Podařilo se nám dostat do světové špičky v oboru bioorganické chemie nukleových kyselin. Ale mí největší konkurenti z Německa, Británie nebo USA mají početnější skupiny. Akademická prémie je pro mě v tuto chvíli opravdu kruciální, abychom udrželi krok,“ uvedl.

Michal Pravenec, vedoucí oddělení genetiky modelových onemocnění na Fyziologickém ústavu, se zaměřuje na vzájemné ovlivňování nadměrného množství soli a vysokého krevního tlaku. Peníze získané z grantu mu nyní umožní otestovat hypotézu, jakým způsobem se tak děje. Za sebou má osmičlenný pracovní tým zabývající se genetickými variantami novodobých chorob jako například cukrovky nebo hypertenze.

Zdroj: ihned.cz