Výzkum ukázal, že některé sloučeniny obsažené v chmelu dokážou narušit obranyschopnost bakterií a výrazně omezit jejich růst. Výhodou je, že jde o přírodní látky, u nichž je menší riziko vzniku další rezistence. Zároveň se otevírá možnost jejich kombinace se stávajícími antibiotiky, čímž by se mohla zvýšit účinnost léčby i u pacientů s komplikovanými infekcemi.

Objev má potenciál nejen v medicíně, ale i v dalších oblastech, například v ochraně potravin nebo ve veterinární péči. Čeští vědci tak navázali na dlouhou tradici práce s chmelem a ukázali, že tato rostlina může sehrát důležitou roli i mimo svět piva. Pokud se výsledky podaří převést do praxe, mohl by chmel pomoci řešit jeden z největších zdravotních problémů současnosti.

Čeští vědci jako první na světě upravili chmel pomocí nejmodernější genetické technologie CRISPR, která umožňuje velmi přesné úpravy konkrétního genu. Zatím techniku úspěšně vyzkoušeli na genu, který je důležitý pro výrobu listových barviv. Výsledky vědci publikovali v mezinárodním vědeckém časopise Plant Physiology and Biochemistry.

Nyní už pracují na genech ovlivňujících tvorbu látek významných v pivovarnictví nebo farmaceutickém průmyslu. Výzkumný tým se zaměřuje na cílené změny v genech chmelu, které jsou zodpovědné za tvorbu hořkých kyselin nebo prenylovaných flavonoidů. Ty příznivě působí například proti rakovině, bakteriím a zánětům a jsou důležité pro farmaceutický průmysl. Zavedená technologie by mohla pomoci vyšlechtit lepší a užitečnější chmel pro budoucí generace.

Samotná úroda chmele by měla dosáhnout hodnoty 5 500 tun, což je více než 170tunový nárůst oproti loňskému roku. „Letošní úroda bude, pokud jde o výnosy, stejně, jako ta loňská, srovnatelná s dlouhodobým průměrem,“ uvedl Kovařík, přičemž výnos na jeden hektar by měl být na hodnotě kolem 1,23 tuny.

Je to tedy obrovský nárůst oproti letům předchozím, když v roce 2012 na hektaru půdy zemědělci vypěstovali pouhých 0,99 tuny. Příčinou chudé úrody tehdy bylo počasí. V zimě chmelnice vymrzly a ani v létě se jim nevedlo dobře. Loni zase velké škody napáchaly povodně, celková škoda se vyšplhala až na 90 milionů korun.

Zájem o český chmel ve světě nadále roste. „Oproti stavu před dvěma či třemi lety, kdy byl přetlak na světovém trhu a pivovary spekulovaly s cenou, se poptávka zvyšuje. Mírně vzrostla i cena chmele, ale pořád jsme pod úrovní 90. let,“ sdělil Kovařík.

Nově bylo vysázeno přibližně 406 hektarů chmelnic, a tak jejich výměra poprvé za posledních 10 let opět vzrostla.

Podle Kovaříka je cílem dostat se na hranici 5 tisíc hektarů chmelnic, čemuž se nyní vše podřizuje. Výsadbu nového chmele je však nutné udržet po další dva až tři roky.

Celých 80 procent produkce chmele se z Česka vyváží. Nejvíce do Japonska, kam míří až čtvrtina českého chmele, dále do Německa a Číny. Přibližně 570 tun pak loni poslali pěstitelé do Ruska. Situace by letos měla být podobná, protože chmel nebyl ruskou vládou zařazen mezi produkty, které zakázala do země dovážet ze zemí, jež vůči Rusku vyhlásily ekonomické sankce.

V Americe naopak stoupá zájem o aromatické chmele, například jemně aromatický žatecký poloraný červeňák. „Velice perspektivní odrůdou je nově vyšlechtěný kazbek patřící mezi chmele se zvláštní vůní,“ řekl Kovařík.

Samotná Česká republika patří k největším pěstitelům chmele na světě a v kategorii aromatického chmele jí podle údajů Svazu pěstitelů chmele ČR patří dokonce první místo.

Zdroj: http://usti.idnes.cz/uroda-chmele-bude-vetsi-0vj-/usti-zpravy.aspx?c=A140808_130559_usti-zpravy_hrk