Banka by měla mít zázemí ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Výběr dárců bude velmi přísný. Musí to být lidé se zdravým životním stylem, kteří nejlépe nikdy nebrali antibiotika, nebo je alespoň neužívali v posledním roce. „Střevní mikrobiota se ukládá v nízké teplotě minus 80 stupňů Celsia. Přidávají se do ní stabilizační příměsi a předpokládá se, že vydrží zhruba jeden rok. Na začátku bychom rádi měli třeba šest až sedm dárců,“ uvedl Jiří Vejmelka z České mikrobiomové společnosti. Darovaná stolice by pak byla přístupná v celé republice.

Léčba transplantací střevní stolice je momentálně povolená jen u klostridiové střevní infekce. U dalších nemocí je tato metoda zatím v začátku, ve fázi testování. Lékaři zjišťují, u jakých zdravotních potíží může pomoci. „Ukazuje se, že má vliv i na metabolické choroby (typu cukrovky) nebo na psychické vyladění, například u depresivních stavů, takže další možnosti takové léčby v budoucnu jsou velmi velké. Střevní prostředí je spřažené i s funkcemi centrální nervové soustavy,“ doplnil Jiří Beneš z Bulovky.

Zdroj: iRozhlas, Fakultní Thomayerova nemocnice

Svůj podíl na tom nejspíš mají sami Dánové, kteří dávají přednost bezhotovostním platbám. Banky pak nemusejí disponovat penězi ve fyzické podobě a pro lupiče už nejsou atraktivní. Odborový svaz bankovních zaměstnanců uvítal, že bankovní loupeže loni vymizely. „To je zkrátka skvělé. Protože loupeže pokaždé představují naprosto extrémní stres pro dotyčné zaměstnance,“ uvedl mluvčí odborů Steen Lund Olsen.

Jedná se o zásadní pokles: ještě v roce 2000 se v Dánsku odehrálo 221 bankovních loupeží, jak uvedla společnost Finance Denmark. V roce 2021 už byla loupež pouze jedna. Lupiči pak obrátili svou pozornost od kamenných bankovních poboček k bankomatům. Díky zlepšenému sledování a technické ochraně však i jejich počet mezitím klesl na nulu. 

Zdroj: iRozhlas

Projekt funguje od podzimu 2018 a snaží se shánět prostředky i hmotné dary pro pomoc potřebným. Občané mohou nepotřebný nábytek nabídnout bance skrze elektronickou či telefonickou komunikaci, v případě jeho vhodnosti si ho banka převezme a distribuuje dál. Darovat lze touto cestou nejen nábytek, ale také třeba elektrospotřebiče, pomůcky do domácnosti, případně i oblečení a hračky. Vše samozřejmě v zachovalém stavu.

Projekt v sobě kombinuje několik cílů. Mezi ty hlavní patří materiální podpora potřebných v kombinaci se snižováním množství zbytečného odpadu díky druhé šanci pro nábytek. Konkrétní příjemce hmotných darů vybírá banka ve spolupráci s městem a zástupci sociálních služeb.

Banka s největším počtem klientů u nás, Česká spořitelna, se chystá okamžité platby spustit v pondělí 19. listopadu. Ve stejném měsíci chce takto zrychlit své služby i Air Bank. Naplno v provozu bude ale systém nových mezibankovních převodů tehdy, až se do něj zapojí všechny české banky. Letos službu zavede i banka Creditas, ale ČSOB, Raiffeisenbank, Komerční banka, UniCredit a další se na změnu chystají až příští rok.

Aby byla vaše platba okamžitá, pořád ji budete muset označit jako expresní a zaplatit poplatek 125 korun. Dosud ale expresní platby trvaly i hodiny, takže pokrok je výrazný. Do budoucna by ale nová služba mohla stát stejně jako platba běžná, jde zatím jen o její první fázi.

Zdroj: Aktuálně.cz

Převody peněz z jedné banky do druhé proběhnou okamžitě, a to v jakoukoliv denní dobu – tedy 24 hodin denně, 7 dní v týdnů, 365 dnů v roce. Jednotlivci budou moct ihned připsat na jiný účet částku až do výše 400 tisíc korun. Příjemce může hned vzápětí využít peníze pro další okamžitou platbu, výběr z bankomatu či platbu platební kartou.

V současnosti se do projektu plánuje zapojit třetina bank operujících na českém trhu. Mezi nimi jsou všechny ty, které poskytují služby i drobným klientům. Česká národní banka nyní pracuje na zajištění řešení mezibankovních převodů, poté proběhne testování. Okamžité platby by měly být spuštěny do konce roku 2018.