Příroda·3 minuty radosti
Způsoby, jak se ekologičtěji postavit k menstruaci
Hygienické pomůcky různých druhů využívá denně 800 tisíc lidí. Většina z těch, na které jsme u nás zvyklí, však není příliš šetrná k přírodě. Co se dá dělat, aby byla naše menstruace zelenější? Dokumentaristka Sugandhi Gadadhar tráví 14 dní v indických pralesech natáčením života v přírodě. Řešila proto dilema, jak naložit s užitými hygienickými potřebami. Vyhazovat
#hygiena#menstruace#menstruační potřeby#reprodukční zdraví#udržitelnost
Hygienické pomůcky různých druhů využívá denně 800 tisíc lidí. Většina z těch, na které jsme u nás zvyklí, však není příliš šetrná k přírodě. Co se dá dělat, aby byla naše menstruace zelenější?
Dokumentaristka Sugandhi Gadadhar tráví 14 dní v indických pralesech natáčením života v přírodě. Řešila proto dilema, jak naložit s užitými hygienickými potřebami. Vyhazovat je v divočině nechtěla a nosit je s sebou se také nejevilo jako příjemné rozhodnutí. Její problém vyřešilo doporučení kolegyně, která navrhla menstruační kalíšek. „Zpočátku jsem pochybovala, ale teď, téměř o dekádu později, si bez něj nedovedu představit život,“ popisuje filmařka.
Snazší život i tuny odpadu
Normalizace menstruace po druhé světové válce s sebou přinesla nárůst používání jednorázových menstruačních pomůcek na Západě. Jsou levné, dají se pohodlně nosit i snadno schovat, což zabraňuje pocitům studu. Tato vlna se nyní přesouvá do regionu Východní Asie a Pacifiku, což je mezi lety 2020 a 2025 nejsilněji rostoucí trh. Souvisí to s bohatnutím populace, urbanizací i vládními iniciativami, které přístup žen k co možná nejhygieničnějšímu prožití menstruace podporují. Tradiční alternativy jako kusy látky, či dokonce sláma nebo bláto s sebou nezřídka nesly zdravotní komplikace.

Podle odhadů každý, kdo menstruuje, spotřebuje od pěti do patnácti tisíc kusů hygienických potřeb za život. Většina z nich následně končí na skládkách a znečišťují tak přírodu v podobě plastového odpadu. Ten se vyskytuje nejen v obalech vložek a tampónů, obsahují jej i samotné sací vrstvy těchto menstruačních pomůcek. Věci nepomáhají ani aplikátory, které některé značky tampónů používají. Ty jsou totiž až z 90 procent vyrobeny právě z plastů.
V Evropě končí na skládkách téměř 9 z 10 tampónů a vložek. Než se rozloží, může to trvat až půl tisíciletí. V zemích, kde se odpad organizovaně nesbírá, se tento podíl určuje těžko, ale hygienické potřeby tam končí také v řekách, mořích a volné přírodě. Chemikálie a mikroplasty se tak dostávají do půdy, vody a také do těl lidí i živočichů. Stejně se tomu děje i při jejich užívání, což vede k poměrně vzácnému syndromu toxického šoku při nošení tampónů. Některé odborníky zneklidňuje také přítomnost karcinogenního dioxinu.
Ekologické varianty i opakované použití
Pokud se necítíte na změnu menstruační rutiny, ale chcete pro přírodu udělat alespoň něco, poohlédněte se po udržitelných značkách, které používají biobavlnu. Vložky z plastu pak můžete nahradit těmi z bambusu a nebo z rozložitelných materiálů, které se dají kompostovat. Rozložitelné obaly jsou samozřejmostí. Posunul se také vývoj aplikátorů, které jsou vyrobeny z přírodních materiálů, nebo se naopak sází na jejich opakované použití.

S ohledem na životní prostředí se trh poohlíží po hygienických pomůckách, které se mohou používat opakovaně. Začal tak boom menstruačních kalhotek a vložek, které se dají vyprat. Jejich pořízení však vyžaduje vyšší investici, která se však rozložením v čase i environmentálně vyplatí. Životnost kalhotek se odhaduje na dva roky, přičemž kus stojí mezi 400 a 1 000 korunami v závislosti na značce, designu, místu výroby a použitých technologiích. Existují také varianty, které lze nosit po celý den, což ocení lidé pracující na dlouhé směny. Pratelné vložky se dají nosit po dobu pěti let, pokud je jich v rotaci alespoň deset. Náklady na pořízení jednoho kusu se pohybují mezi vyššími desítkami korun a dvěma sty korunami. Na internetu existují i návody, jak si je ušít svépomocí, ocení je také ženy trpící poporodními problémy.
Nejvyšší životností se chlubí menstruační kalíšek, který vydrží až 10 let. V kombinaci s cenou pár stovek korun jde také o nejlevnější metodu. Vyžaduje však svědomitý výběr, trénink ve správném nasazení. Ani tak nemusí sedět každému. Odměnou je, že o něm člověk téměř neví a dá se použít také při sexu. Po použití se kalíšek vyvaří. Právě spotřeba vody je jedním z faktorů, které hrají v jeho prospěch i z hlediska životního prostředí. Při ošetřování menstruačního kalíšku není třeba využívat žádných čisticích prostředků.
Autorský článek Kláry Šubíkové s využitím Deutsche Welle, Independentu a Teen Vogue
Klikněte, když vám článek udělal radost
Redaktor Pozitivních zpráv
Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!
Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.



