Žloutenku typu B vyléčil nový lék u každého pátého

Devatenáct procent. Tolik lidí s chronickou žloutenkou typu B se po podávání léku jménem bepirovirsen dostalo k takzvanému funkčnímu vyléčení. Píše o tom studie z 28. května v New England Journal of Medicine. Informoval o tom server Optimist Daily.

To číslo něco znamená. Standardní léčba zvládne totéž jen u tří procent nemocných, a navíc teprve po osmi až deseti letech podávání.

Studie B-Well zahrnula 1 838 dospělých z 29 zemí. Půl roku dostávali buď týdenní injekci bepirovirsenu, nebo placebo, vždy souběžně se svou stávající antivirovou léčbou. Mezi těmi na novém léku se funkčního vyléčení dočkalo 19 procent. Jejich imunita pak držela virus pod kontrolou déle než půl roku i bez léků. U podskupiny s nejnižší úvodní hladinou povrchového antigenu úspěšnost vyskočila na 26 procent.

„Žádná dosavadní léčba se ani neblížila takové míře vyléčení,“ říká Seng Gee Lim, spoluautor práce a šéf hepatologie v National University Health System v Singapuru. „Myslím, že moji pacienti budou nadšení, až to dostanou k dispozici.“

Práci nezávisle posuzovala Anna Suk-Fong Lok z lékařské fakulty Michiganské univerzity. „Po mnoha neúspěšných pokusech v posledních deseti letech dávají výsledky B-Well naději, že funkční vyléčení žloutenky typu B je možné,“ uvedla.

Lék útočí na virus dvěma cestami. Naváže se na virovou messenger RNA a zastaví výrobu virových bílkovin. Vedle toho ho prý pohlcují makrofágy (bílé krvinky z první linie imunity), čímž spustí obrannou reakci. Funguje tedy spíš jako imunomodulátor než klasické antivirotikum, vysvětluje Lok. Místo aby virus donekonečna tlumil zvenčí, vrací kontrolu vlastní obraně těla.

Výsledek má ale jasné hranice. Ze studie vypadli lidé s cirhózou, souběžnou infekcí HIV i s těžkým průběhem. A nejlíp lék zabíral u těch, kdo už nemoc měli dříve lépe zvládnutou. „To potvrzuje jednu věc. Nové léčby změní život jen lidem, kteří jsou včas diagnostikovaní, pravidelně sledovaní a napojení na péči,“ upozorňuje Jane Daviesová z Royal Darwin Hospital v Austrálii.

Chronickou žloutenkou typu B žije přes 240 milionů lidí. O své nákaze ale ví jen 13 procent z nich. Virus dokáže roky tiše ničit játra bez příznaků, nanejvýš s mírnou únavou nebo bolestí břicha, a po tabáku přitom patří k nejsilnějším karcinogenům. Jeho komplikace si ročně vyžádají přes milion životů. „Žloutenka typu B je tichý zabiják,“ dodává Lok.

GSK už předložila data regulátorům v USA, Kanadě, Evropě, Japonsku a Číně. Rozhodnutí o schválení se čeká letos. Pozor je ale potřeba dát na možné nežádoucí účinky, mění se počet krevních destiček i funkce ledvin a objevují se reakce v místě vpichu. Všechno to vyžaduje sledování.