Z domova·1 minuta radosti
Záhadný pás železa v Prstencové mlhovině mohla vytvořit zničená planeta
V ikonické Prstencové mlhovině astronomové objevili neobvyklé mračno bohaté na železo. Jeho původ zatím zůstává nejasný, ale jednou z nejzajímavějších možností je zánik celé planety. Píše o tom web 100+1. Prstencová mlhovina (Messier 57) v souhvězdí Lyry patří mezi nejznámější pozůstatky po hvězdě podobné Slunci. Nachází se přibližně 2 000 až 2 300 světelných let
V ikonické Prstencové mlhovině astronomové objevili neobvyklé mračno bohaté na železo. Jeho původ zatím zůstává nejasný, ale jednou z nejzajímavějších možností je zánik celé planety. Píše o tom web 100+1.
Prstencová mlhovina (Messier 57) v souhvězdí Lyry patří mezi nejznámější pozůstatky po hvězdě podobné Slunci. Nachází se přibližně 2 000 až 2 300 světelných let od Země a díky svému natočení k nám vytváří charakteristický prstencový vzhled. V jejím středu leží bílý trpaslík – chladnoucí jádro hvězdy, která dříve prošla fází červeného obra.
Tým evropských astronomů vedený Rogerem Wessonem z Univerzity v Cardiffu a University College London nyní v této mlhovině identifikoval zvláštní pás tvořený vysokou koncentrací železa. Tento útvar je mimořádně rozměrný – jeho délka odpovídá zhruba pětisetnásobku vzdálenosti mezi Sluncem a Plutem. Množství železa v něm přitom dosahuje hmotnosti srovnatelné s planetou Mars.
Objev byl umožněn díky přístroji WEAVE pracujícímu na teleskopu Williama Herschela na Kanárských ostrovech. Tento systém využívá stovky optických vláken, která umožňují současně sbírat spektra z mnoha částí rozsáhlého objektu. Díky tomu mohli vědci analyzovat strukturu celé mlhoviny s dosud nedostupnou přesností. Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopise MNRAS.
Původ železného pásu zatím není jednoznačně vysvětlen. Podle vědců připadá v úvahu, že jde o neobvyklý produkt výtrysků hmoty během zániku hvězdy. Ještě zajímavější hypotéza ale naznačuje, že by mohlo jít o pozůstatky kamenné planety, kterou její hvězda během své expanze zničila. Další pozorování by měla pomoci tuto záhadu objasnit.
Klikněte, když vám článek udělal radost
Redaktor Pozitivních zpráv
Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!
Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.



