Příroda·1 minuta radosti
Vědci zkoumají tajemství vzduchu z krystalů starých více než miliardu let
Krystaly kamenné soli ze severního Ontaria ukrývají drobné bubliny vzduchu staré přibližně 1,4 miliardy let. Díky nim mohou vědci poprvé přímo zkoumat složení atmosféry Země z doby, kdy na planetě dominovaly mikroorganismy a složitější život se teprve začínal vyvíjet. Informuje o tom web 100+1. Před více než miliardou let pokrývala část dnešního severního Ontaria mělká
Krystaly kamenné soli ze severního Ontaria ukrývají drobné bubliny vzduchu staré přibližně 1,4 miliardy let. Díky nim mohou vědci poprvé přímo zkoumat složení atmosféry Země z doby, kdy na planetě dominovaly mikroorganismy a složitější život se teprve začínal vyvíjet. Informuje o tom web 100+1.
Před více než miliardou let pokrývala část dnešního severního Ontaria mělká subtropická pánev podobná prostředí dnešního Death Valley. Postupné odpařování vody zde vedlo ke vzniku krystalů halitu, tedy kamenné soli. V jejich struktuře se uzavřely drobné kapsy slané vody a bubliny vzduchu, které zůstaly po pohřbení v sedimentech izolované po neuvěřitelných 1,4 miliardy let.
Vědci dlouho předpokládali, že tyto inkluze obsahují autentické vzorky dávné atmosféry, jejich analýza ale byla velmi složitá. Tuto překážku se podařilo překonat doktorandovi Justinu Parkovi a jeho školiteli Morganu Schallerovi. Pomocí speciální laboratorní aparatury dokázali oddělit a přesně analyzovat plyny uvězněné v krystalech. Výsledky pak publikovali v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Analýza ukázala, že tehdejší atmosféra obsahovala asi 3,7 % dnešního množství kyslíku – více než vědci dosud předpokládali. Oxidu uhličitého bylo naopak zhruba desetkrát více než dnes, což pomáhalo udržovat relativně mírné klima navzdory slabšímu záření mladého Slunce.
Geologové označují období mezi 1,8 a 0,8 miliardy let někdy jako „nudnou miliardu“, protože se zdálo být klimaticky i biologicky poměrně stabilní. Nová data ale naznačují, že atmosféra mohla procházet i krátkodobými změnami. Vědci se domnívají, že zvýšené množství kyslíku mohlo souviset například s rozvojem prvních složitějších fotosyntetických organismů jako jsou červené řasy.
Klikněte, když vám článek udělal radost
Redaktor Pozitivních zpráv
Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!
Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.



