Vědci z Brna vyslali do vesmíru mikrořasy. Mohou sloužit k výrobě biopaliva či čištění vody

Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zkoumají dopady kosmické radiace a ultrafialového záření na přežití a růst mikrořas. Loni na podzim vědci vyslali do stratosféry sondu s desítkami těchto jednobuněčných organismů. Poznatky z tohoto výzkumu chtějí využít k určení odolných druhů, které by mohli astronauti využívat k výrobě biopaliva nebo čištění vody, ale také i jako doplněk stravy, píše MENDELU na svém webu.

 „Na mikrořasách je skvělé, že mají několik využití. Lidé znají třeba chlorelu, která se používá jako doplněk stravy a obsahuje proteiny, vitamíny, antioxidanty, B12 a další prospěšné věci. Ve vesmíru se ale nabízí možností mnohem víc,“ řekla Katarína Molnárová z Laboratoře Space Agri Technologies na AF MENDELU.

Vědkyně se chce věnovat odbourávání toxických látek pomocí mikrořas. „Například půda na Marsu obsahuje velké množství perchlorátů, což jsou toxické soli, které způsobují poruchy štítné žlázy,“ pokračuje Molnárová. Tyto soli se dostanou do rostlin pěstovaným na půdě Marsu. Lidskému tělu by pak konzumace těchto plodin mohla způsobit závažné zdravotní problémy. Právě pomocí mikrořas by podle vědkyně bylo možné tyto toxické látky odbourat.

Hodinový pobyt ve vesmíru

Minulý rok vědci poslali do stratosféry okolo sedmdesáti vzorů různých mikrořas. Ve výšce 35 kilometrů byla sonda zhruba hodinu. „Cestu do vesmíru nepřežilo zhruba 5 procent vzorků, což považujeme za dobrý výsledek,“ řekla Molnárová. Vědce překvapilo, že tyto mikroorganismy se z působení radiace, UV záření a změny teploty vzpamatovávaly i dva týdny po návratu.

Vědci plánují i další výzkumy, kterými by na nová zjištění mohli navázat. V jednom chtějí vytvořit určitý katalog mikrořas, kde by byly shrnuty reakce jednotlivých druhů na podmínky vesmíru. V druhém případě pak chtějí problematiku mikrořas spojit s genovým inženýrstvím a vyšlechtit takřka dokonalou vesmírnou řasu.

Zdroj: Mendelova univerzita v Brně