Čínská sonda poprvé vyfotila kvazoměsíc doprovázející Zemi

Čínská sonda Tianwen-2 dorazila k cíli své cesty a poslala domů první snímek asteroidu, který astronomové znají jako „kvazoměsíc" Země. Objekt s oficiálním označením 2016HO3, mezi vědci ale spíš pod jménem Kamo’oalewa, se na fotografii jeví jako malá nepravidelná skála o průměru pouhých šestnácti až dvaceti metrů.

Snímek pořídila sonda 2. července. Cestu za tímto nenápadným tělesem přitom nešlo zvládnout jen tak. Tianwen-2 urazila přes miliardu kilometrů, než se přiblížila na bezpečnou vzdálenost asi dvaceti kilometrů od asteroidu. Teď má strávit skoro celý rok tím, že bude Kamo’oalewu zkoumat jedenácti různými vědeckými přístroji. Potom se pokusí odebrat z jejího povrchu vzorek a poslat ho zpátky na Zem.

Kus Měsíce, který uletěl do vesmíru

Odkud se Kamo’oalewa vzala, zatím nikdo neví jistě. Část vědců si ale myslí, že by mohlo jít o úlomek vyražený z našeho vlastního Měsíce. K tomu mělo dojít při obrovském nárazu někdy mezi jedním a deseti miliony let zpět. To by z asteroidu udělalo skutečnou vzácnost, protože většina blízkozemních těles pochází z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Podrobněji tuto hypotézu rozpracovali čínští vědci z Tsinghua University. Ve studii otištěné v roce 2024 v časopise Nature Astronomy pomocí počítačových simulací ukázali, že fyzikální i dráhové vlastnosti Kamo’oalewy sedí na fragment vyvržený z kráteru Giordano Bruno na odvrácené straně Měsíce. Tento kráter je větší než deset až dvacet kilometrů a vznikl na Měsíci v posledních několika milionech let. Numerické modely naznačují, že dopad mohl vymrštit dost velké kusy horniny na dráhy kolem Slunce. Některé z nich se pak dostaly do takzvané rezonance 1:1 se Zemí a vydržely tam dodnes.

Na měsíční původ ostatně ukazovaly už dřívější rozbory. Spektroskopická měření z roku 2021 sice ve viditelném světle připouštěla i vysvětlení, že jde o červený asteroid takzvaného L-typu, ale přidání infračervených dat situaci vyjasnilo. Kamo’oalewa se ukázala jako výrazně červenější než ostatní blízkozemní asteroidy. Když vědci srovnali její chování s odrazivostí vzorků přivezených z Měsíce, shoda byla dobrá napříč všemi sledovanými vlnovými délkami. Autoři proto argumentovali, že původ z měsíčního povrchu je pravděpodobnější než původ z pásu planetek.

Právě vzorek, který má Tianwen-2 odebrat, by tuhle domněnku mohl potvrdit. Pokud se mise povede, dostanou vědci do rukou přímý důkaz.

Sedm těles, která doprovázejí Zemi

Takzvané kvazoměsíce jsou malá tělesa, jež obíhají Slunce po drahách, které je udržují v blízkosti naší planety. Země jich má aktuálně známých nejméně sedm. Občas navíc její gravitace dočasně zachytí i další, než je zase vymrští ven na dráhu kolem Slunce. Dráhy kvazoměsíců bývají méně stabilní než dráhy skutečných měsíců, takže si takový doprovod planeta obvykle dlouho neudrží.

Samotná Tianwen-2 odstartovala 28. května 2025 na raketě Dlouhý pochod 3B z kosmodromu Si-čchang na jihozápadě Číny. Jak sonda vlastně vypadá, prozradila čínská kosmická agentura až později. Zveřejnila totiž snímek, který stroj poslal domů z odstupu zhruba tří milionů kilometrů od Země, tedy víc než týden po startu.

Pro Čínu jde o vůbec první pokus přivézt vzorek z asteroidu. Japonsko a Spojené státy něco podobného už zvládly. Japonská sonda Hayabusa provedla historicky první návrat vzorku z asteroidu, když v roce 2010 dopravila na Zem materiál z tělesa 25143 Itokawa. Američané uspěli v roce 2023 s misí OSIRIS-REx, která nabrala hmotu z asteroidu Bennu.

A právě vzorky z Bennu už přinesly překvapení. Vědci z NASA v pracích publikovaných v časopisech Nature a Nature Astronomy popsali výsledky prvních hloubkových rozborů minerálů a molekul. Mezi nejzajímavější nálezy patří čtrnáct z dvaceti aminokyselin, které pozemský život používá ke stavbě bílkovin, a všech pět nukleobází, jimiž život na Zemi ukládá a přenáší genetickou informaci v DNA a RNA. Asteroidy tak zjevně nesou stavební kameny života.

Kamo’oalewa ale není jediná zastávka čínské mise. Tianwen-2 má po odběru vzorků pokračovat dál, k hlavnímu pásu komet. V rámci desetileté expedice má prozkoumat kometu 311P, která obíhá dál než Mars. Jde tedy o mnohem ambicióznější úkol než jen návštěvu jedné planetky.

Pro čínský kosmický program představuje Tianwen-2 teprve druhou meziplanetární misi. Ta první, Tianwen-1, poslala k Marsu orbiter i vozítko a dorazila k rudé planetě v roce 2020. Další díly už se chystají. Čína plánuje na rok 2028 vypuštění mise Tianwen-3, která má přivézt vzorky z Marsu, a o dva roky později Tianwen-4 zamíří studovat Jupiter a Uran.