Příroda·2 minuty radosti

Vědci našli chlupatého plže v 99 milionů let starém jantaru

Barma vydala další poklad. V jednom z kousků jantaru starém zhruba 99 milionů let nalezeném na území Barmy totiž vědci objevili nový druh suchozemského plže, píše Interesting Engineering. Tým vedený autorem Dr. Jeanem-Michelem Bichainem z Muzea přírodní historie a etnografie v Colmaru ve Francii dospěl k závěru, že chlupy, které má objevený plž po celém

#biologie#jantar#objev#plž#příroda#věda

Barma vydala další poklad. V jednom z kousků jantaru starém zhruba 99 milionů let nalezeném na území Barmy totiž vědci objevili nový druh suchozemského plže, píše Interesting Engineering.

Tým vedený autorem Dr. Jeanem-Michelem Bichainem z Muzea přírodní historie a etnografie v Colmaru ve Francii dospěl k závěru, že chlupy, které má objevený plž po celém těle, mohly poskytnout měkkýšům selektivní výhodu během jejich evolučního vývoje.

„Jde již o šestý druh chlupatých plžů druhu Cyclophoridae,“ vysvětluje doktorka Adrienne Jochum ze Senckenbergova výzkumného ústavu. „Není neobvyklé, že jsou ulity fosilních a současných suchozemských plžů zdobeny hřebeny, chlupy, uzly nebo záhyby, nicméně jejich vývoj je celkem složitý proces,“ dodává.

Foto: Senckenberg Natural History Museum

Původem z Barmy

V barmském jantaru bylo nalezeno celkem osm různých druhů plžů Cyclophoridae a šest z nich mělo štětinovité lastury. Podle vědců to není náhoda. Věří, že chlupatost hlemýžďů jim dala nespornou evoluční výhodu.

Foto: Senckenberg Natural History Museum

Dr. Jochum popisuje, že nový druh pochází z křídového jantarového dolu v údolí Hukawng v Barmě. Chlupatý plž je 26,5 milimetrů dlouhý, 21 milimetrů široký a 9 milimetrů vysoký. Vnější okraj ulity je lemován krátkými chlupy, které se shlukují zejména kolem otvoru. Schopnost lépe přilnout ke stonkům nebo listům rostlin je něco, co je běžně viděno u současných hlemýžďů tak, jak je známe. Nicméně k čemu mohly dříve sloužit chlupy objevené na ulitě starého plže? Mohly hrát roli v tepelné regulaci hlemýžďů tím, že umožnily malým kapičkám vody přilnout k ulitě, čímž slouží jako taková malá osobní klimatizace. Nebo možná chránily ulitu šneka před poleptáním vysoce kyselou půdou a opadem listů prastarého tropického pralesa.

„Štětiny mohly také sloužit jako maskování nebo chránit hlemýždě před přímým útokem slídících ptáků nebo půdních predátorů. A vůbec nelze vyloučit, že chlupy poskytovaly výhodu při partnerské selekci,“ uzavírá Dr. Jochum.

Zdroj: Interesting Engineering

Klikněte, když vám článek udělal radost

Napsal: Veronika Šemberová
Redaktor Pozitivních zpráv

Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!

Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.

Další dobré zprávy

Zobrazit všechny články