Sonda Hayabusa2 prosviští těsně kolem asteroidu Torifune

Japonská sonda Hayabusa2 chystá na 5. července jeden z nejtěsnějších průletů kolem blízkozemního asteroidu v dějinách kosmonautiky. Cílem bude těleso Torifune, kolem kterého se sonda prožene ve vzdálenosti jednoho až deseti kilometrů. Oznámil to Satoši Tanaka z japonské kosmické agentury JAXA 11. června na 35. zasedání skupiny NASA pro výzkum malých těles (SBAG). Informoval o tom server Space.com.

Hayabusa2 odstartovala v prosinci 2014 a po čtyřech letech doletěla k asteroidu Ryugu. Odtud odebrala vzorky, které v roce 2020 dopravila zpět na Zemi. Tím splnila svůj hlavní úkol, jenže odolná sonda má pořád co nabídnout. Loni sice musela nakrátko přejít do ochranného režimu, dál ale funguje a teď ji čeká setkání s dalším kamenem.

Torifune má v průměru zhruba 450 metrů a sonda kolem něj proletí rychlostí 5,3 kilometru za sekundu. Jméno dostal asteroid po božstvu z japonské mytologie, dřív se označoval jako 2001 CC21. „Jde o jedno z nejtěsnějších přiblížení k asteroidu, o jaké se kdy mise této třídy pokusila," uvedl Tanaka. „Díky kombinaci pokročilých navigačních technik a inženýrských možností Hayabusy2 jsme dokázali umožnit průlet ve vzdálenosti pouhého jednoho kilometru."

O Torifune se toho přitom ví jen málo. Tanaka ho přirovnává k asteroidu Itokawa, cíli první japonské mise Hayabusa, jistota to ale není. „Pořád je to riskantní operace, protože s tím původně nepočítali," řekl pro Space.com Patrick Michel z týmu Hayabusy2, který zároveň vede vědeckou část evropské mise Hera. „Druhá věc je, že máme velkou nejistotu ohledně velikosti objektu," dodal s tím, že rozměry asteroidu nikdo přesně nezná.

Podle Michela může jít třeba o takzvanou kontaktní dvojici, kdy se při nízké rychlosti spojila dvě samostatná tělesa. Mezi známé příklady patří objekt Arrokoth z Kuiperova pásu, který nasnímala sonda New Horizons, nebo kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko, jíž se kvůli tvaru přezdívalo „gumová kachna". „Zjistíme, jak vlastně vypadá. A pokaždé, když jsme uviděli nový asteroid, byli jsme překvapení," dodal Michel. „Objevíme další obludu do naší zoo asteroidů."

Vysoká rychlost znamená, že na sběr snímků a dat zbude jen málo času. Rychlý průlet ale poslouží i jako test pro planetární obranu. Takový bleskový průzkum by mohl prozradit fyzikální vlastnosti nebezpečného asteroidu ještě předtím, než by ho bylo potřeba odklonit nárazem, jak to v roce 2022 předvedla mise DART.

Konečným cílem prodloužené mise je dolet k drobnému asteroidu 1998 KY26 v roce 2031. Měří jen 11 metrů, byl by tak nejmenším navštíveným asteroidem vůbec, a sonda by se na něm dokonce mohla pokusit přistát.