Solár v Asii poprvé přebil plyn. Rozhodla Čína

1 727 terawatthodin proti 1 711. Tak těsně předstihla za dvanáct měsíců do dubna 2026 solární energie v Asii zemní plyn, spočítala analýza serveru Carbon Brief. Na pár TWh, ale stalo se to poprvé. Informoval o tom server The Cool Down. Informoval o tom server The Cool Down.

Plánovači přitom dlouho počítali s tím, že plyn tu bude udávat tón ještě roky. Místo toho se slunce vyšvihlo na třetí největší zdroj elektřiny celého kontinentu. Oproti roku 2020 vyrábí region každoročně skoro čtyřnásobek solární elektřiny a zajistil zhruba 60 procent celosvětového růstu téhle technologie.

Hlavní vysvětlení se jmenuje Čína.

Podle Carbon Brief za ní stojí bezmála tři čtvrtiny asijského solárního růstu od roku 2020. Rekordní loňské instalace vyhnaly tamní instalovaný výkon na 1,2 terawattu. K rozjezdu okolních zemí přispívá i čínská výroba panelů, která drží přes 80 procent globální výrobní kapacity. Levnější panely se tak dostaly snáz i tam, kde s nimi dřív nikdo nepočítal. Nejvíc po Číně přidaly Indie a Pákistán.

Plyn naopak zaostal za očekáváním. Výpadky dodávek, vysoké ceny zkapalněného plynu, potíže s dovozními terminály i samotnými elektrárnami, to všechno jeho rozšiřování brzdilo. A poptávka po elektřině v Asii přitom dál roste.

Smysl té výměny nekončí u účetní tabulky. Když solár nahradí plyn, mizí oxid uhličitý a s ním i smog ze spalování fosilních paliv. V hustě obydlených částech Asie jde tedy o čistší vzduch, ne jen o čistší elektřinu.

Duben 2026 přinesl ještě jeden záznam, tentokrát celosvětový. Vítr a slunce dohromady poprvé v rámci jednoho měsíce vyrobily víc proudu než zemní plyn.