Snímkování plic vrátilo stovce lidí naději na vyléčení

Samotné vyšetření je krátké. Člověk si lehne na posuvné lehátko, na pokyn zadrží dech, přístroj kolem něj projede a za pár minut je venku. „Negativní nález má 75 procent účastníků programu," říká profesor Hynek Mírka z Kliniky zobrazovacích metod plzeňské fakultní nemocnice. Tři ze čtyř lidí tedy odcházejí s tím, že mají plíce v pořádku.

Pro koho je vyšetření určené

Program časného záchytu rakoviny plic běží v Česku od ledna 2022. Je určený lidem mezi 55 a 74 lety, kteří kouřili opravdu hodně — dvacet cigaret denně po dvacet let, nebo čtyřicet denně po deset let. Přihlásit se mohou i ti, kdo už přestali, pokud od poslední cigarety neuběhlo víc než patnáct let. Takových lidí je v Česku zhruba půl milionu.

Cesta do programu vede přes praktického lékaře. Ten ověří, kolik toho člověk vykouřil, a pošle ho k plicnímu specialistovi. Ten poslechne plíce, změří dech a teprve pak následuje snímkování na nízkodávkovém CT — přístroji, který udělá detailní obraz plic s podstatně menší dávkou záření než běžné CT. Všechno hradí zdravotní pojišťovna.

Šest ku jedné

Rakovina plic se dlouho neozve. Než se ohlásí kašlem nebo dušností, bývá zpravidla pozdě: mimo preventivní program se víc než 65 procent nádorů najde až ve třetím nebo čtvrtém stadiu, kdy už se rozšířily dál do těla.

Rozdíl mezi časným a pozdním záchytem je přitom obrovský. Když se nádor najde v prvním stadiu, pět let po diagnóze žije zhruba 65 pacientů ze sta. Když až ve čtvrtém, přežije jich deset. Stejná nemoc, víc než šestkrát vyšší naděje.

„Každý druhý pacient se záchytem nádoru ve screeningu jej má diagnostikovaný časně. V celé populaci byl takto zachycený jen každý desátý," shrnul to Ondřej Májek z Národního screeningového centra. Řeč je o nejčasnějším, prvním stadiu — bez preventivního snímkování se v něm nemoc odhalí jen zřídka.

Co ukázaly první necelé čtyři roky

Od ledna 2022 do konce září 2025 do programu vstoupilo 23 086 lidí. Snímkování z nich absolvovalo 21 417. Čtvrtině vyšetřených ukázal snímek nějakou odchylku, kterou stojí za to sledovat. Opravdu podezřelý uzlík z nich radiologové popsali u 613 účastníků a u 168 lidí pak lékaři nádor skutečně potvrdili.

Zásadní je, v jakém stavu ho našli. Osmdesát devět nádorů bylo v prvním stadiu, dalších jedenáct ve druhém — rovná stovka lidí se o nemoci dozvěděla v době, kdy se s ní dá něco dělat. „Více než polovina zachycených nádorů byla v prvním či druhém stadiu," potvrdila koncem července profesorka Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Snímky přitom odhalí i nemoci, které nikdo nehledal. Plicní fibrózu, tedy nevratné jizvení plicní tkáně, našli lékaři u 3,1 procenta účastníků. Zachycená včas se dá léky zpomalit.

Stejným směrem ukazují velké zahraniční studie. Americká studie NLST prokázala, že pravidelné snímkování rizikových kuřáků snižuje úmrtnost na rakovinu plic o pětinu. Nizozemsko-belgická studie NELSON pak u evropských kuřáků napočítala pokles ještě výraznější — o 24 procent u mužů a o 33 procent u žen.

Podezřelý nález ještě neznamená nádor

Stojí za to vědět, co následuje, když snímek něco ukáže. Většina podezřelých uzlíků se nakonec ukáže jako neškodná — z 613 nálezů se nádor potvrdil u 168 lidí. Člověk zpravidla dostane termín na kontrolní snímek, aby se vidělo, jestli se uzlík mění. Teprve opakování dává programu smysl: nádor, který letos na snímku ještě není, může být za rok velký pár milimetrů, a v téhle velikosti ho chirurg odstraní celý.

Lékaři chtějí vyšetření otevřít i nekuřákům

Výsledky program má. Chybí mu lidé. Podle ministerstva zdravotnictví prošel snímkováním teprve každý dvacátý silný kuřák, kterého by se mělo týkat. Praktičtí lékaři podle ministerstva oslovili přes 40 tisíc lidí a zhruba polovina z nich souhlasila.

Důvody bývají prozaické. „Svou roli v jejich neochotě hrála představa tří vyšetření a že mu tam každý doktor řekne, že má přestat kouřit," popsal Norbert Král z Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Zájem ale roste. Jen u největší zdravotní pojišťovny dalo souhlas se zapojením do programu od roku 2022 do letošního března 29 278 klientů, zhruba polovina z nich během jediného roku 2025. Souhlas ovšem ještě není hotové vyšetření: samotné snímkování absolvovalo v celém Česku do konce září 2025 celkem 21 417 lidí.

Koncem července navíc plicní lékaři přišli s návrhem, který by okruh vyšetřovaných rozšířil. Až pětina lidí s nádorem plic totiž nikdy nekouřila a mezi nekuřáky s touto diagnózou jsou častěji ženy. Snímkování by se proto podle nich mohlo nabízet i lidem, kteří pracovali v prašném prostředí, mají rakovinu plic v rodině nebo prodělali transplantaci plic či ozařování kvůli nádoru prsu.

Ministerstvo zdravotnictví souběžně chystá úpravy, které mají cestu k vyšetření zkrátit — posílat na snímkování by nově měli moci i lékaři dalších odborností, ne jen praktik a plicní specialista. Změny by mohly platit od ledna 2027.

Jak se přihlásit

Kdo splňuje podmínky, má to jednoduché: stačí o program říct svému praktickému lékaři. Pokud ho nenabízí, je možné obrátit se přímo na plicní ambulanci. Vyšetření nevyžaduje žádnou přípravu — žádné lačnění, žádný pobyt v nemocnici — a objednat se dá prakticky hned.

---

Ověřeno z:

• Ministerstvo zdravotnictví ČR — tisková zpráva k úpravám screeningových programů (7. 5. 2026)
• Program časného záchytu karcinomu plic (ÚZIS) — epidemiologická data z Národního onkologického registru
• Národní screeningové centrum — výsledky programu za období leden 2022 až září 2025
• VZP ČR — statistika zapojení klientů do screeningu plic (28. 7. 2026)
• Česká pneumologická a ftizeologická společnost — tisková konference ke Světovému dni boje proti rakovině plic (červenec 2026)