Inspirace·1 minuta radosti

Rostliny cítí, když se jich něco dotkne, ačkoliv nemají nervy

Rostliny jsou podle vědců mnohem živější, než jsme si mysleli. Pozoruhodná studie, kterou vedla Washingtonská státní univerzita, zjistila, že navzdory absenci nervů jsou rostliny citlivé na dotek, informoval server Earth. V provedených experimentech jednotlivé buňky rostlin vykazovaly znatelnou reakci na jemný dotek skleněné tyčinky. Buňky údajně reagovaly prostřednictvím přenosu pomocí pomalých vápníkových signálů do sousedních

#cit#dotek#příroda#rostliny#vědci#výzkum#zeleň

Rostliny jsou podle vědců mnohem živější, než jsme si mysleli. Pozoruhodná studie, kterou vedla Washingtonská státní univerzita, zjistila, že navzdory absenci nervů jsou rostliny citlivé na dotek, informoval server Earth.

V provedených experimentech jednotlivé buňky rostlin vykazovaly znatelnou reakci na jemný dotek skleněné tyčinky. Buňky údajně reagovaly prostřednictvím přenosu pomocí pomalých vápníkových signálů do sousedních buněk. Po uvolnění tlaku navíc tyto buňky iniciovaly mnohem rychlejší vlnové vzory. Tento úkaz potvrdil zjištění, které už nějakou dobu vědecká komunita uznává, a sice že rostliny mohou reagovat na dotek. Novým poznatkem je to, že buňky rostlin generují různé signály, když se s dotykem setkají a když ustane. „Je docela překvapivé, jak jemně citlivé jsou buňky rostlin – že dokážou rozlišit, když se jich něco dotkne. Cítí tlak, a když se uvolní, cítí pokles tlaku,“ uvedl hlavní autor studie profesor Michael Knoblauch.

Celkem Knoblauch a jeho tým provedli 84 podrobných experimentů na dvanácti rostlinách, konkrétně na řeřichovicích a tabákových druzích. Tyto rostliny byly díky moderní technologii speciálně vyšlechtěny tak, aby obsahovaly senzory vápníku. Studie odhalila, že dotek rostliny rozvířil u jejích buněk pomalé vlny iontů vápníku známých jako cytosolický vápník. Tyto vlny se šířily z dotčené buňky do sousedních buněk během 30 sekund, přičemž celková doba trvání dělala tři až pět minut. Naopak odstranění doteku vyvolalo téměř okamžitou reakci v podobě rychlých vln, které utichly během minuty. Vědci připisují tyto vlny změnám tlaku uvnitř buňky. Na rozdíl od svých živočišných protějšků mají rostlinné buňky silné buněčné stěny. V důsledku toho i lehký dotek dočasně zvýší tlak v buňce.

Klikněte, když vám článek udělal radost

Napsal: Gabriela Brázdová
Redaktor Pozitivních zpráv

Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!

Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.

Další dobré zprávy

Zobrazit všechny články