Nový dalekohled má najít sto tisíc planet u cizích hvězd

V jedné z hal Kennedyho vesmírného střediska na Floridě natankovali technici 25. července do observatoře 290 galonů hydrazinu, tedy zhruba tisíc litrů paliva. Byl to jeden z posledních velkých úkonů před startem. Dalekohled Nancy Grace Romanové, zkráceně Roman, má odletět 30. srpna, krátce před půl druhou odpoledne našeho času, na raketě Falcon Heavy.

NASA se zavázala vypustit ho nejpozději v květnu 2027. Hotový je o devět měsíců dřív.

Stejné zrcadlo, mnohem širší záběr

Roman má zrcadlo o průměru 2,4 metru, tedy stejně velké jako slavný Hubbleův dalekohled. Rozdíl je v tom, co je za ním. Jeho hlavní kamera zabere na jediném snímku nejméně stokrát větší kus oblohy než Hubble, a to ve srovnatelné ostrosti.

Prakticky to znamená, že Roman zvládne za pár týdnů práci, na kterou by starší dalekohled potřeboval roky. Za dobu své činnosti by mohl dohromady změřit světlo z miliardy galaxií. Astronomové si od toho slibují odpověď na otázku, proč se rozpínání vesmíru zrychluje — jev, kterému se říká temná energie a který zatím nikdo neumí vysvětlit.

Na tenhle úkol má Roman podle NASA necelý rok a půl a osminu oblohy — přes pět tisíc čtverečních stupňů. Nasnímá při tom asi 600 milionů galaxií, a to tak podrobně, aby z jejich rozmístění šlo vyčíst, jak se hmota ve vesmíru postupně shlukovala. Ty nejvzdálenější leží přes jedenáct miliard světelných let od nás.

Planety, které jinak nejde najít

Nejvíc pozornosti ale poutá lov na planety u cizích hvězd. NASA odhaduje, že jich Roman najde kolem sta tisíc. Pro srovnání: za celou dosavadní historii pozorování jich lidstvo potvrdilo necelých 6 300.

Většinu z nich vypátrá jednoduchým trikem. Když planeta přejde přesně mezi svou hvězdou a námi, hvězda na chvilku nepatrně potemní — a právě tenhle pokles jasu přístroj zaznamená. Tomu se říká tranzitní metoda.

Druhá metoda je zvláštnější a Roman v ní má být opravdu silný. Gravitace každého tělesa ohýbá světlo, které kolem něj prolétá. Když se tedy mezi nás a vzdálenou hvězdu připlete jiná hvězda s planetou, jejich gravitace na okamžik zesílí světlo té vzdálené jako lupa. Z toho záblesku se dá vyčíst, že tam planeta je — i když ji nikdy nikdo neuvidí. Takhle by Roman mohl objevit přes tisíc světů, na které jiné metody nestačí, protože obíhají daleko od svých hvězd.

Právě to je na misi cenné: dosud známé planety jsou z velké části obří světy blízko svých hvězd, protože ty se hledají nejsnáz. Roman má dosáhnout i na planety velikosti Země a Marsu.

Nejtěžší disciplínou je vyfotit planetu přímo. Hvězda vedle ní totiž svítí nesrovnatelně víc, asi jako reflektor vedle svíčky. Roman k tomu veze clonu zvanou koronograf, která světlo hvězdy zaclání; podle organizace The Planetary Society je nejméně stokrát výkonnější než dosavadní přístroje a měla by zvládnout zachytit i objekty zhruba miliardkrát slabší, než je hvězda, kolem které obíhají.

Žena, po které je pojmenovaný

Mise nese jméno astronomky Nancy Grace Romanové (1925–2018). Když se na vysoké škole rozhodovala pro fyziku, vedoucí katedry jí podle NASA řekl, že děvčata od fyziky obvykle zrazuje, ale ona by to „možná zvládnout mohla".

Zvládla. Do NASA nastoupila v roce 1959, půl roku po jejím vzniku, a stala se šéfkou astronomie — první ženou ve vedoucí pozici agentury. V polovině 60. let dala dohromady skupinu astronomů a inženýrů, aby navrhli velký dalekohled na oběžné dráze, a pak přesvědčila NASA i Kongres, že se do toho má jít. Výsledkem byl po letech Hubbleův dalekohled; Romanové se proto přezdívá jeho matka.

Sama později napsala, že věděla, co ji to bude stát. „Bylo mi jasné, že když tuhle odpovědnost přijmu, nebudu už moct dělat vlastní výzkum. Ale výzva sestavit od nuly program, který podle mě ovlivní astronomii na desítky let dopředu, byla příliš velká, než abych jí odolala," stojí v prohlášení NASA k pojmenování mise.

Měsíc cesty, pak tři měsíce ladění

Po startu čeká dalekohled cesta k Lagrangeovu bodu L2 — místu asi 1,6 milionu kilometrů od Země, kde se přitažlivost Slunce a Země skládá tak, že přístroj obíhá Slunce stejným tempem jako naše planeta a udrží se ve stálé poloze s minimem paliva. Ve stejné oblasti pracuje i Webbův dalekohled.

Cesta zabere přibližně měsíc. Pak přijde na řadu asi devadesátidenní zkušební provoz, během kterého se přístroje kalibrují a pořizují první zkušební snímky. Naostro se má začít pozorovat na začátku roku 2027.

Součástí programu je i pátrání ve výduti naší Galaxie — v její vyboulené střední části, kde jsou hvězdy nahuštěné nejhustěji. Astronomové tam chtějí sledovat zhruba sto milionů hvězd naráz.

Ilustrační foto: mariya_m / Pixabay

---

Ověřeno z:

• NASA — blog mise Nancy Grace Roman Space Telescope, příprava startu (27. 7. 2026)
• NASA — informační stránka mise Roman (stav srpen 2026)
• NASA Goddard Space Flight Center — tisková zpráva k hledání planet misí Roman (28. 5. 2026)
• NASA — tisková zpráva k pojmenování dalekohledu po Nancy Grace Romanové (2020)
• The Planetary Society — přehled mise a plánu pozorování (červenec 2026)