Novo Nordisk spustil u Prahy výrobu látek pro léky na cukrovku

V Bohumili, malé osadě spadající pod středočeské Jevany, rozjela dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk výrobu. Do tamního závodu vložila víc než osm miliard korun, z toho 3,5 miliardy padlo na modernizaci. Vznikat tu budou součásti pro moderní léky na cukrovku a obezitu a podle prezidenta firmy Mikea Doustdara se rozběhla výroba už tento měsíc. Informoval o tom server ČT24.

„Nejprve začneme s klinickými studiemi a klinickým vývojem novějších generací produktů a poté samozřejmě budeme postupně navyšovat produkci,“ popsal Doustdar. Závod v první fázi vyrobí pomocné proteiny, které slouží k přípravě léčiv. Časem se sem mohou přesunout i další klinické a komerční produkty.

Doustdar připomněl, jak rozsáhlý problém obezita představuje. Trpí jí podle něj dvě miliardy lidí. „A obezita je hlavní příčinou více než dvou set zdravotních problémů a onemocnění,“ dodal.

Slavnostního otevření se zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO) a hned trojice ministrů, průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), sportu Boris Šťastný (Motoristé) a zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Právě Vojtěch při té příležitosti naznačil, že obézním dětem by léky na hubnutí mohlo začít hradit zdravotní pojištění. Rozhodnutí o úhradách čeká do konce roku.

Areál má za sebou pestrou historii. Léky a séra se tu vyrábějí už od dvacátých let minulého století, později tam firma Baxter produkovala vakcíny proti prasečí chřipce. Novo Nordisk továrnu koupil v roce 2024 za 4,8 miliardy korun od společnosti Novavax, která v ní dělala součásti své covidové vakcíny a v roce 2020 zaměstnávala 450 lidí. Dnes v závodě pracuje tři sta zaměstnanců.

Sama dánská firma vznikla už v roce 1923 a soustředí se na léčbu cukrovky a dalších závažných chronických nemocí. Po světě má osmdesát zastoupení a víc než 69 tisíc lidí. Většina výrobních kapacit přitom zůstává v Dánsku.

Léčba obezity dnes patří mezi nejlukrativnější části zdravotnictví. Injekční přípravky ze skupiny GLP-1 antagonistů, které vyrábějí firmy jako Novo Nordisk nebo Eli Lilly, užívají podle odhadů desítky milionů lidí na celém světě. Dostupné jsou i u nás, na obezitu je ale veřejné pojištění neproplácí, pacienta stojí měsíčně několik tisíc korun a léčba bývá dlouhodobá. V Česku je užívá zhruba osm procent lidí, v USA přes sedmnáct.

Náklady na obezitu a s ní spojené nemoci spolkly loni v Česku kolem osmdesáti miliard korun ročně. Podle Aleše Tichopáda z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT tvoří samotná léčba zhruba dvacet procent této sumy, zbytek padá na nižší pracovní produktivitu a předčasná úmrtí.