Nejvzácnější velká kočka světa. Napočítali už 223 levhartů

Levhart si hlídá svoje domovské území a hranice okolního světa ho nezajímají – ani ta mezi Ruskem a Čínou. Právě proto teď má 27 levhartů mandžuských (známých taky jako levhart dálněvýchodní nebo amurský) něco jako „dvojí občanství": běžně přecházejí mezi oběma zeměmi, aniž by to kdy někoho trápilo. Ukázalo to první společné sčítání, které koncem července 2026 zveřejnily ruský národní park Země leoparda a čínský Severovýchodní národní park tygra a levharta. Vědci porovnávali snímky z fotopastí podle skvrnitého vzoru srsti – u každého levharta je jedinečný jako otisk prstu. Chtěli zjistit, kolik zvířat žije jen na jedné straně hranice a kolik přechází mezi oběma zeměmi.

Výsledek: 223 levhartů mandžuských – 135 v ruském parku Země leoparda a 115 v čínském Severovýchodním národním parku. Součet obou čísel je 250, ne 223: rozdíl je právě těch 27 zvířat s „dvojím občanstvím", která se počítala na obou stranách zároveň.

Foto: William Warby / Wikimedia Commons, CC BY 2.0

Od pětatřiceti zvířat na celém světě k dnešním dvěma stovkám

Lovci levharta mandžuského stříleli kvůli kožichu a spolu s ním mizela i jeho kořist – ještě na přelomu tisíciletí to vypadalo, že tenhle úbytek nejde zvrátit. Obrat přišel se vznikem parku Země leoparda v roce 2012, který sjednotil chráněná území a pokryl podle mezinárodní ochranářské organizace WCS (Wildlife Conservation Society) většinu rozmnožovacího teritoria šelmy v Rusku – jen v samotném Rusku se počet levhartů od založení parku ztrojnásobil. Od roku 2016 park spolupracuje přímo s WCS na dlouhodobém monitoringu.

Klíčovou roli sehrálo i zotavení kořisti. Populace jelenů sika, hlavní potravy levharta, dosáhla v posledních letech rekordních hodnot. Podle výzkumu WCS a parku Země leoparda to byl hlavní důvod, proč hustota levhartů v jihozápadním Přímoří mezi lety 2015 a 2024 vzrostla – z 0,65 na 1,86 zvířete na sto čtverečních kilometrů. Je to nejvyšší naměřená hustota za deset let sledování.

„Bez chráněného území by ten příběh vypadal úplně jinak," řekl Alexandr Rybin z ruské pobočky WCS.

Rezervace, která spojila dva státy

Rusko a Čína spolu na ochraně levharta spolupracují dlouhodobě, ale zásadní krok přišel 16. května 2024. V Pekingu tehdy za přítomnosti prezidentů obou zemí podepsali ruský ministr přírodních zdrojů Alexandr Kozlov a šéf čínské správy lesního a stepního hospodářství Kuan Č'-ou mezivládní dohodu o vzniku přeshraniční rezervace Země velkých koček. Propojila ruský park Země leoparda s čínským Severovýchodním národním parkem tygra a levharta do souvislého území o rozloze zhruba 17 tisíc čtverečních kilometrů podél více než 280 kilometrů společné hranice.

Čínská strana do spolupráce vložila i technologii: podle agentury Xinhua má síť 95 bezdrátových stanic a přes 28 tisíc infračervených kamer, které dokážou automaticky rozpoznat jednotlivé tygry i levharty podle vzoru srsti. Díky sdíleným datům teď vědci vidí, jak zvířata volně procházejí mezi zeměmi – to by před rokem 2024 nebylo možné sledovat v takovém rozsahu. Otevřelo se také několik migračních koridorů, které propojily dřív oddělené kusy lesa.

Podobně rychle roste i tygr ussurijský, který žije ve stejné krajině: v celé nové přeshraniční rezervaci vědci napočítali 147 tygrů, z toho 21 se stejně jako levharti běžně pohybuje mezi oběma zeměmi – jde ale o počet přímo v chráněné oblasti, ne o celkovou populaci tygrů v Rusku a Číně, která je mnohem vyšší. Jen na čínské straně parku stoupl počet tygrů od roku 2017 do letoška ze 27 na 72 a levhartů ze 42 na 115.

Foto: KiraDartmoorZoo / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Žije jen v jediném pásu lesa na světě

I po tomhle zotavení zůstává levhart mandžuský podle organizace WildCats Conservation Alliance nejvzácnější velkou kočkovitou šelmou na světě a Mezinárodní unie na ochranu přírody ho i nadále vede jako kriticky ohroženého. Zvíře žije jen v úzkém pásu jehličnatých a listnatých lesů na hranici Ruska a Číny – nikde jinde na planetě se v divočině nevyskytuje.

Pojistka stojí i v Olomouci

Ochranáři budují i pojistku mimo divočinu – a přispívá k ní i Česko. V Zoo Olomouc se v březnu 2026 narodila po deseti letech další mláďata levharta mandžuského, rovnou trojčata. Nejslabší z nich krátce po porodu uhynulo, zoo ale úspěšně odchovává samce a samici. Olomoucká zoo chová tento druh od roku 2001 a za tu dobu se jí podařilo odchovat celkem patnáct mláďat s výbornou genetickou výbavou – jsou součástí evropského chovného programu, který funguje jako genetická záloha nezávislá na tom, co se děje ve volné přírodě v Rusku a Číně.

Takový chovný program totiž řeší i to, co sčítání v Rusku a Číně samo o sobě nevyřeší: nízkou genetickou rozmanitost divoké populace. Protože se celá dnešní populace vyvinula z pár desítek přeživších zvířat, jsou si levharti navzájem geneticky hodně podobní, což dlouhodobě zvyšuje riziko nemocí a vrozených vad. Rusko proto podle Alexandra Rybina z WCS už má vlastní plán, jak do volné přírody postupně navracet levharty odchované v zoo a rozšířit tak genetickou základnu divoké populace.

Foto: Tony Hisgett / Wikimedia Commons, CC BY 2.0

Co levhartí příběh říká o jiných šelmách

Levhart i tygr ussurijský těží ze stejného receptu: souvislé chráněné území, obnovená kořist, dlouhodobý monitoring a hlavně ochota dvou sousedních států sdílet data a nepovažovat hranici za překážku ochrany. Tenhle recept není univerzální všude – obě šelmy měly výhodu řídce osídlené krajiny na okraji dvou velkých zemí, kde bylo možné vyhlásit rozsáhlé rezervace bez zásadního konfliktu s lidmi. U šelem žijících blíž hustě obydleným oblastem bývá cesta složitější.

Ředitel parku Země leoparda Viktor Bardyuk to shrnul jednoduše: levhart je podle něj indikátorem zdraví celého ekosystému, a když je jeho populace stabilní, znamená to, že jsou v pořádku i lesy a řeky v oblasti.

---

Ověřeno z:

• Národní park Země leoparda (Rusko) a Severovýchodní národní park tygra a levharta (Čína) — první společné sčítání levharta mandžuského a tygra ussurijského (červenec 2026)
• Wildlife Conservation Society Rusko / WildCats Conservation Alliance — studie hustoty populace levharta v jihozápadním Přímoří (2024, zveřejněno 2025)
• Xinhua / Global Times — technologie monitoringu, rozloha rezervace a populace v čínském parku (2025–2026)
• Novinky.cz / Novinykraje.cz — narození a osud trojčat levharta mandžuského v Zoo Olomouc (2026)
• IFAW — biologie a fyzické charakteristiky levharta mandžuského