Příroda·1 minuta radosti

Genová banka v Praze chrání tisíce rostlinných pokladů pro budoucnost

V Praze funguje místo, které systematicky chrání základ naší potravinové bezpečnosti. Genová banka v Ruzyni uchovává přes 43 tisíc vzorků kulturních i planých rostlin. Od jetele a obilovin až po rajčata a další zeleninu. Každý z těchto vzorků představuje unikátní genetickou informaci, která by v přírodě mohla nenávratně zmizet. Informoval o tom server Ekolist. Česko

#genová banka#geny#potraviny#příroda#rostliny

V Praze funguje místo, které systematicky chrání základ naší potravinové bezpečnosti. Genová banka v Ruzyni uchovává přes 43 tisíc vzorků kulturních i planých rostlin. Od jetele a obilovin až po rajčata a další zeleninu. Každý z těchto vzorků představuje unikátní genetickou informaci, která by v přírodě mohla nenávratně zmizet. Informoval o tom server Ekolist.

Česko přitom spravuje ještě širší sbírku. V rámci Národního programu genetických zdrojů rostlin je evidováno celkem 57 939 vzorků. Když v roce 1951 vzniklo první specializované oddělení pro genetické zdroje, šlo zhruba o 6 000 položek. Od té doby se kolekce několikanásobně rozrostla a dnes patří mezi důležité součásti evropské sítě genových bank.

Semena jsou v bance skladována za přísně kontrolovaných podmínek, aby si zachovala klíčivost i po desítkách let. Odborníci je pravidelně testují, obnovují a pečlivě dokumentují jejich původ i vlastnosti. Díky tomu mohou sloužit šlechtitelům, vědcům i zemědělcům při vývoji odolnějších plodin, které lépe zvládnou sucho, choroby nebo měnící se klima.

Pražská genová banka je zároveň součástí mezinárodní sítě podobných institucí, které si vzorky v případě potřeby navzájem poskytují. I když jde o práci, která není na první pohled vidět, její význam je zásadní. „Budou strašná sucha, nebo se naopak ochladí, a odrůdy, které teď pěstujeme, nebudeme moct pěstovat, protože nebudou použitelné v těch podmínkách, které nastanou. Ale v materiálech, které máme uchovávané, se může objevit něco, co můžeme použít jako zdroj pro šlechtění nebo výzkum. A to je ta hlavní myšlenka,vysvětlila Dagmar Janovská, vedoucí týmu genové banky a předsedkyně sítě evropských genových bank.

Klikněte, když vám článek udělal radost

Napsal: Gabriela Brázdová
Redaktor Pozitivních zpráv

Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!

Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.

Další dobré zprávy

Zobrazit všechny články