Zdraví·1 minuta radosti
Celoživotní učení může pomáhat chránit paměť
Čtení, psaní, učení jazyků, návštěvy knihoven nebo hry, které dávají zabrat hlavě. Právě podobné aktivity podle nové studie souvisejí s nižším rizikem Alzheimerovy choroby a pomalejším zhoršováním paměti ve stáří. Výzkum Rush University Medical Center sledoval 1 939 lidí s průměrným věkem téměř 80 let, kteří na jeho začátku neměli demenci. Informoval o tom server
Čtení, psaní, učení jazyků, návštěvy knihoven nebo hry, které dávají zabrat hlavě. Právě podobné aktivity podle nové studie souvisejí s nižším rizikem Alzheimerovy choroby a pomalejším zhoršováním paměti ve stáří. Výzkum Rush University Medical Center sledoval 1 939 lidí s průměrným věkem téměř 80 let, kteří na jeho začátku neměli demenci. Informoval o tom server Earth.
Vědci zjišťovali, jak moc byli účastníci duševně aktivní v dětství, středním věku i později v životě. Během průměrně 7,6 roku sledování se ukázalo, že vyšší míra takzvaného kognitivního obohacení souvisela s o 38 procent nižším rizikem Alzheimerovy demence. Lidé s nejvyšší mírou duševní aktivity navíc onemocněli v průměru asi o pět let později než ti s nejnižší mírou. „Naše zjištění naznačují, že kognitivní zdraví v pozdějším věku je silně ovlivněno celoživotním vystavením intelektuálně stimulujícímu prostředí,“ uvedla doktorka Andrea Zammit z Rush University Medical Center v Chicagu.
Mozku prospívá zvědavost, pravidelné čtení, nové dovednosti i prostředí, které člověka vybízí přemýšlet a zůstávat v kontaktu se světem. Aktivní mysl může být jedním z návyků, které pomáhají udržet kvalitu života co nejdéle.
Klikněte, když vám článek udělal radost
Redaktor Pozitivních zpráv
Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!
Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.



