Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Vzácný karas obecný se vrátí do českých vod. Pražská zoo zahájila záchrannou akci

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Přes 160 kousků karase obecného bylo vypuštěno do bývalého mlýnského náhonu v areálu Zoo Praha. Po několika měsících příprav tak do své první etapy vstoupil projekt na záchranu této dříve zcela běžné ryby. Zoo Praha na něm spolupracuje s Biologickým centrem Akademie věd České republiky (AV ČR).

„Původního karase obecného z našich vod v průběhu času téměř beze zbytku vytlačil invazní karas stříbřitý,“ popsal důvod ohrožení tohoto druhu ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Po vytvoření záložní populace našeho původního karase obecného v areálu Zoo Praha by mělo následovat jeho vypouštění do dalších vod. Typickým příkladem by mohly být návesní rybníčky,“ dodal Bobek.

Během přípravné fáze byl někdejší mlýnský náhon v areálu Zoo Praha vypuštěn, vyvápněn a doplněn o vodní rostliny i břehové porosty. Nyní se do vody přestěhovalo i hejno karasů obecných. To pochází z jižních Čech, kde se o jejich chov postarali hydrobiologové z Biologického centra AV ČR. Ve výzkumu se plánují zaměřit také na aktuální rozšíření této ryby v České republice. „Rádi bychom s pomocí veřejnosti vytipovali lokality, kde se původní český karas vyskytuje nebo vyskytoval dříve,“ vysvětlil hydrobiolog Marek Šmejkal z Biologického centra AV ČR. Vědci nyní připravují internetový dotazník, do nějž budou moci zájemci z řad rybářů zaznačit lokality a své zkušenosti s karasem.

Podzimní výlov strouhy v areálu Zoo Praha před vysazením karase obecného. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Karas obecný je rybou dvou tváří, tedy přesněji tvarů. Může být buď štíhlý, anebo vysokotělý. Tyto dvě formy karase obecného jsou známé odedávna, ale až počátkem 90. let minulého století se podařilo odhalit jejich tajemství. Ze štíhlé rybky ve vysokotělou se karas obecný začíná měnit za přítomnosti rybích predátorů, typicky štiky. Karas obecný je však výjimečný i tím, že dokáže přežít v zarůstajících vodách s nedostatkem, či dokonce přechodnou absencí kyslíku. Experimentálně bylo prokázáno, že se bez něj obejde až 140 dní.

„Nejde nám ale jen o karase obecného. Mlýnský náhon by se měl stát živoucí a pestrou ukázkou původní české tůně a snad i vzorem možné obnovy tohoto biotopu v krajině,“ přiblížil kurátor Petr Velenský. „Kolem karase obecného bychom rádi vytvořili sestavu původních druhů ryb typických pro podobný biotop, jako jsou slunka obecná nebo piskoř pruhovaný,“ uzavřel Velenský.

Související články

Zaručeně zlepší den

Rekordní procento elektřiny v EU letos v létě pocházelo ze solární energie

Změna v krmení zvířat poskytne jídlo pro miliardu lidí

Tajemství řeči těla, analýza vzhledu a jejich přínos pro lidskou komunikaci se SmartTalk

Budoucnost kávy – kompostovatelné kapsle obalené řasou

Inspirativní rozhovor

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Přečtěte si rozhovor s Monikou Benešovou, která si díky odhodlání pomáhat druhým vysloužila ocenění Laskavec. Povídali jsme si o její cestě na Pacifické hřebenovce, o knize, kterou napsala i o tom, kde všude pomáhá jako dobrovolnice.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Co kdybyste si mohli vybrat život, který chcete žít? Půlnoční knihovna tohle umožňuje

Inspirace z knihovny: Co kdybyste si mohli vybrat život, který chcete žít? Půlnoční knihovna tohle umožňuje

Půlnoční knihovna je doslova hitem, který naláká k četbě i spoustu nečtenářů. Stojí opravdu za to?…