Všechny obrázky maluji s tím, aby přinášely do světa svůj malý kousek dobré nálady, říká výtvarnice Jana Andrésková

Dokáže udělat z běžného úklidu zábavnou hru pro děti, ráda se usmívá a je věčnou optimistkou. Přinášíme rozhovor s brněnskou výtvarnicí Janou Andréskovou, která zasvětila své povolání dětem a šíření radosti mezi lidmi.

Jste autorkou značky Kukando. Na co se značka zaměřuje?

Slogan Kukanda je Barevně pro radost, a to je vlastně i jeho hlavní a jediný směr. V nabídce máme vedle veselých barevných plecháčků, hrníčků, triček a tašek také kreativní omalovánky a vystřihovánky na rozvíjení dětské radosti z tvoření. Omalovánky zvířátek se silnými černými linkami jsou u dětí velmi oblíbené, protože si mohou užít radost z tvoření bez stresu z přetáhnutí, jako je obvyklé u klasických omalovánek s tenkými linkami.

Kde berete inspiraci ke své tvorbě?

Všude kolem. Baví mě si vymýšlet „vlastní verze“ toho, co vidím. Veselejší a barevnější verze, které dokážou potěšit a rozesmát. Čím barevněji, tím lépe!

Vaše výtvory jsou plné barev a radosti. Odráží vaše umění nějak vás samotnou, vaše vnitřní nastavení?

Určitě. Jsem věčný optimista a ve všem se vždycky snažím hledat to dobré. Všechny obrázky maluji s tím, aby přinášely do světa svůj malý kousek dobré nálady. Já sama se ráda a často usmívám, protože úsměv vnímám jako to nejmenší, co můžeme pro svět kolem sebe udělat, aby byl veselejší.

Co vám v životě dělá radost?

Moje rodina, úžasné děti, přátelé. Že mám možnost realizovat své kreativní projekty, které se pak mohou dostat k dalším lidem. To jsou pro mne velké věci. Zároveň se raduji i ze všech maličkostí a drobností, které se mi v životě dějí, protože v nich je podle mne to největší kouzlo. Jsem ale vděčná i za nepříjemnosti, chyby a zklamání, protože jsou důležitou součástí života a pomáhají mi uvědomit si, co opravdu chci a co ne. Ukazují mi, kudy jít dál.

Jste také autorkou hry Uklízendo, o které jsme v loňském roce vydali článek. Mohla byste stručně pro čtenáře zopakovat, v čem hra spočívá?

Uklízendo dětem pomáhá s motivací k úklidu. Většina dětí totiž nerada uklízí jednoduše proto, že jim motivace chybí. Základem hry jsou hrací listy pro úkoly a odměny a výherní kartičky, na které děti sbírají body v podobě zlatých samolepek za domluvené činnosti. Hlavním smyslem hry ale není mechanické sbírání bodů, které by děti rychle přestalo bavit. A už vůbec ne uplácení dětí, aby plnily svoje povinnosti. Naopak. Hravá vnější motivace dětem pomáhá oslabit odpor, který by jinak vnímaly během celé činnosti. Díky tomu děti zjistí, že úklid vlastně není nic tak hrozného a mají možnost zažít dobrý pocit z výsledku. S každým takovým zážitkem je úklid o něco příjemnější a dítě si postupně prošlapává cestičku k vlastní, vnitřní motivaci.

Jaké máte od rodičů na hru ohlasy?

Musím to zaklepat, ale zatím se ke mně dostávají samé dobré zprávy. Rodiče si pochvalují, že děti zvládají úklid ve větším klidu a občas i sami nabídnou pomoc, když zrovna potřebují body na něco, co si přejí. Věřím, že propracovaný návod pomáhá k tomu, aby se rodiče vyhnuli chybám, které se ke mně dostávaly u první verze Uklízenda.

Je vnější motivace u dětí funkční? Co na to říkají odborníci z řad psychologů a pedagogů?

Tady budu rovnou citovat dětského psychologa Radka Ptáčka: „Vnitřní motivace k úkolům, které dětem nepřináší vnitřní radost, se vyvíjí až ve věku okolo 10–12 let. Chtít po menších dětech, aby si samy od sebe uklidily, je v podstatě utopie. Určitě je žádoucí, aby se děti podle svého věku postupně zapojovaly do běžných aktivit rodiny i do úklidu. K tomu mladším dětem pomáhá především pravidelný řád, který nastavují rodiče. Díky němu si některé činnosti opakováním zautomatizují a stanou se pro ně zvykem. Pak jsou ale činnosti, které jsou pro děti náročnější, vyžadují větší úsilí a většině dětí se do nich prostě nechce. U mladších dětí potřebujeme využít vnější motivaci, a tady může být hra Uklízendo velmi užitečnou pomůckou, která jim s motivací pomůže.“

Mohou rodiče děti nějak vést i k vnitřní motivaci k úklidu?

Určitě ano. Jako velmi důležitý vnímám vlastní příklad. Pokud po dětech chceme, aby si uklízely, nemůžeme mít zároveň sami nepořádek ve svých věcech. Děti vždy především napodobují to, co vidí u nás rodičů. Je také skvělé občas uklízet společně, pustit si k tomu oblíbenou hudbu, nachystat si dobré pití… fantazii se meze nekladou.

Jana Andrésková

Jana Andrésková je brněnská webdesignerka a výtvarnice, zakladatelka značky Kukando a autorka hry Uklízendo. Pomocí obrázků se snaží dětem do života přinést radost a dobrou náladu.

Autorský článek Venduly Čermákové