Podle nové studie vedené Stockholmskou univerzitou jsou určité rostliny, které se mohou lépe zotavit ze sucha, aniž by to ovlivnilo jejich velikost nebo výnos semen. Pomůže jim k tomu modifikace genů. Odborníci zjistili, že každá rostlinná buňka používá chemický kód k upravení svého ligninu tak, aby fungoval optimálně a vyrovnal se s environmentálními stresory. Lignin je komplexní organický polymer, který tvoří klíčové strukturální materiály v podpůrných tkáních rostlin. Tato látka umožňuje rostlinám vést vodu, stát vzpřímeně a hraje zásadní roli při tvorbě buněčných stěn, zejména ve dřevě a kůře. 

Toto nové důležité zjištění by mohlo najít zásadní uplatnění v zemědělství a lesnictví a pomoci řešení problémů souvisejících se změnou klimatu. „Stačí pouze jedna jednoduchá chemická změna, aby se rostliny staly vysoce odolnými vůči suchu v podmínkách, kdy by jinak uhynuly,“ uvedl hlavní autor studie Edouard Pesquet.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a The Plant Cell

Do letošního třetího ročníku soutěže Adapterra Awards se hlásila více než stovka realizací z celé republiky. Cenu si odvezlo osm projektů, z toho jeden částečně rakouský. Každý projekt byl jedinečný a specifický svým přínosem. Veřejnost zaujaly zejména aleje pod horou Blaník, které čítají 30 tisíc stromů.189 alejí je ovocných, dalších 124 tvoří listnáče a výsadba stále pokračuje. Projekt má kořeny v 90. letech u Českého svazu ochránců přírody ve Vlašimi. Později se přidalo sedm desítek dalších obcí a mnoho vlastníků pozemků i dobrovolníků. Stromy v krajině zadržují vodu, snižují teplotu půdy, pomáhají proti vodní i větrné erozi a plní krajinotvornou funkci. 

V loňském roce v anketě soutěžilo 78 projektů, z nichž porota vybrala 12 finalistů. Oproti tomu letos počet zájemců narostl na 101, z nich pak do užšího kola postoupilo 18 finalistů. Zdá se tedy, že přibývá projektů, které se snaží v souvislosti s klimatickou změnou přizpůsobit novým podmínkám.

Zdroj: Adapterra Awards