Nejrozsáhlejší samostatná vědecká expedice na Mount Everest v historii odhalila vůbec první výskyt manula v národním parku Sagarmatha v Nepálu. Nález osvětluje bohatou biodiverzitu tohoto ekosystému. Členové týmu z osmi zemí, včetně 17 nepálských vědců, prováděli průkopnický výzkum v pěti vědeckých oblastech, které jsou zásadní pro pochopení změn životního prostředí a jejich dopadů: biologie, glaciologie, meteorologie, geologie a mapování.

Analýza DNA odebraných vzorků trusu potvrdila, že na Mount Everestu žijí dva manulové, jejichž teritorium se překrývá s teritoriem lišky červené. Vědci ve vzorcích nalezli důkazy DNA pišťuchy a lasice horské, které je pro manula důležitým zdrojem potravy. Tyto nálezy také přidávají nový druh na seznam známých savců v národním parku Sagarmatha, který je hojně navštěvovanou a chráněnou lokalitou světového dědictví UNESCO.

Manulové jsou chráněni podle CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Budoucí výzkum kombinující průzkum pomocí kamerových pastí a sběr dalších vzorků trusu by měl pomoci lépe definovat populaci manula v národním parku.

Každoročně se v letních měsících snažíme přírodě ulevit, jak jen to jde. Méně často sečeme trávu, aby lépe zadržela vlhkost, naše mazlíčky častěji bereme do klimatizovaných kanceláří, aby se v bytech nesmažili. Jednou z dalších možností, jak přiložit ruku k dílu, je na zahradách, do vnitrobloků nebo parků položit na zem misku s vodou a pravidelně ji obměňovat každý den. Drobní živočichové nám za každou takovou občerstvovací stanici budou vděční.

 Během veder nejvíce trpí mláďata rorýsů, kteří hnízdí v dutinách pod střechami domů a kvůli vedrům se tlačí u vletových otvorů a vypadávají ven. Je potřeba také dávat pozor na konve nebo různé nádoby na vodu, ze kterých zvířata v nouzi o vodu pijí a hrozí jim utonutí. Ježci, zajíci, kosi, čmeláci, včely a další vám pomoc určitě vrátí. Třeba tím, že budou požírat nepříjemný hmyz.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Ekolist a Český svaz ochránců přírody

Korýš, který patří do čeledi Dromiidae, získal latinský název Lamarckdromia beagle. Vědci jej pojmenovali po lodi, se kterou se přírodovědec Charles Darwin vydal na cestu kolem světa. Tvor si vyrábí klobouk z hub a živočichů specifickým způsobem. Mořské houby a sumky si na hřbetě upravuje pomocí drápů. Maskuje se tak před predátory, jako jsou chobotnice nebo jiní krabi. Houby mohou být větší než samotný krab a působí také jako odstrašující chemická zbraň. „Některé sloučeniny, které tyto houby produkují, jsou velmi škodlivé,“ řekl vědec Andrew Hosie ze západoaustralského muzea. „Není mnoho aktivních predátorů, kteří by měli zájem prokousat se houbou jen proto, aby se dostali ke krabovi,“ dodal výzkumník.

Vyplavený exemplář chlupatého kraba objevila rodina, která žije ve městě Denmark v jižní části spolkového státu Západní Austrálie. Kraba poté poslala do západoaustralského muzea k identifikaci.

Zdroj: České noviny, The Guardian

Restaurace vyroste na jižním cípu norského pobřeží pět metrů pod hladinou. Bude mít tři patra a interiéru bude dominovat velké panoramatické okno. Za projektem stojí firma Snøhetta, která dříve pracovala třeba na návrhu budovy opery v Oslu. Vzhledem ke specifickému umístění restaurace chtějí její architekti klást velký důraz na pocit bezpečí zákazníků.

Restaurace ale nebude sloužit jen pro potěchu oka a chuťových pohárků svých návštěvníků. Po zavírací době bude místo k dispozici pro výzkumné týmy. Ty zde budou mít možnost studovat chování různých mořských živočichů v průběhu celého roku a zajistí také, aby se jim v okolí restaurace dařilo.

Zdroj: lidovky.cz