Mnoho bylinek a koření obsahuje látky s protizánětlivými účinky, jejichž působení ale v laboratorních podmínkách často vyžaduje koncentrace, kterých běžnou stravou nelze dosáhnout. To vedlo k pochybnostem, zda mají tyto složky reálný dopad na zdraví v každodenním životě. Vědci z Tokijské vědecké univerzity se proto rozhodli podívat na problém jinak – místo jednotlivých látek testovali jejich kombinace.

Zaměřili se na čtyři známé přírodní sloučeniny: mentol z máty, 1,8-cineol z eukalyptu, kapsaicin z chilli papriček a beta-eudesmol obsažený například v zázvoru či chmelu. Tyto látky testovali na makrofázích, tedy buňkách imunitního systému, které hrají klíčovou roli při spouštění a regulaci zánětu. Pomocí různých metod sledovali, jak ovlivňují produkci zánětlivých signálů.

Nejsilnější účinek měl samotný kapsaicin, ale skutečný průlom přišel až ve chvíli, kdy vědci začali látky kombinovat. Například spojení kapsaicinu s mentholem nebo cineolem vedlo k několikanásobně silnějšímu potlačení zánětlivé reakce, než by odpovídalo pouhému součtu jejich individuálních účinků. Tento jev, známý jako synergie, znamená, že látky se navzájem zesilují.

Za tímto efektem stojí různé mechanismy působení na buněčné úrovni. Některé látky aktivují tzv. TRP kanály, které regulují proudění vápníku do buňky a tím i aktivitu imunitního systému. Jiné, jako kapsaicin, ovlivňují zánět jinou cestou. Kombinace těchto rozdílných mechanismů pak vede k výrazně silnější reakci, než jaké by bylo možné dosáhnout jednou látkou.

Výsledky studie tak potvrzují, že síla rostlinné stravy nespočívá v jednotlivých „zázračných“ složkách, ale v jejich kombinaci. To může mít praktické dopady nejen na výživu, ale i na vývoj funkčních potravin, doplňků stravy nebo třeba aromaterapie. Jinými slovy: to, co kuchaři a bylinkáři intuitivně využívají po generace, má nyní i jasné biologické vysvětlení.

Výzkumníci sledovali biologický věk pomocí klinických ukazatelů a porovnávali ho s čajovými návyky účastníků. Výsledky naznačují, že prospěšné mohou být různé druhy čaje, od zeleného po černý, a roli pravděpodobně hrají hlavně polyfenoly (primární bioaktivní látky v čaji).

Kromě toho, že zlepší chuť vašich jídel, jsou plné antioxidantů, které pomáhají chránit buňky před poškozením způsobeným volnými radikály. Volné radikály si představte jako drobné potížisty, kteří mohou přispívat ke stárnutí a různým nemocem. Zařazení potravin bohatých na polyfenoly do vašeho jídelníčku je jednoduchý způsob, jak zlepšit své celkové zdraví. Studie naznačují, že tyto sloučeniny mohou snižovat záněty, zlepšovat zdraví srdce a dokonce snižovat riziko některých druhů rakoviny. Navíc existují důkazy, že zlepšují funkci mozku a pomáhají udržovat bystrou paměť s přibývajícím věkem.

Autoři studie ale zároveň upozorňují, že nejde o definitivní důkaz příčiny a následku. Výzkum byl observační, takže nemůže s jistotou říct, že právě čaj sám o sobě zpomalil stárnutí.

V rozsáhlé roční studii sledovali výzkumníci 216 dospělých starších 40 let se zvýšeným krevním tlakem. Část účastníků cvičila baduanjin pětkrát týdně, další skupina chodila svižnou chůzí a třetí si pohyb volila sama. Po třech měsících i po roce se ukázalo, že baduanjin snížil tlak podobně účinně jako svižná chůze.

Nejde o náhradu lékařské péče ani o zázračnou metodu, která by sama o sobě vyřešila vysoký tlak. Studie ale ukazuje, že i velmi jednoduchý, klidný a dostupný pohyb může mít měřitelné výsledky. Baduanjin se přitom dá cvičit doma, venku i ve skupině, nejsou k němu potřeba drahé pomůcky a může být příjemnou cestou, jak se pravidelně hýbat a pečovat o své srdce.

Nejde přitom jen o sportování v tělocvičně. Výzkum zmiňuje obyčejné situace, které mohou mít velký dopad: pozvání od rodiny na procházku, kamarádka ve skupinovém cvičení, pravidelné setkání v komunitním centru nebo zahradničení s dalšími lidmi. Starší dospělí s častějším sociálním kontaktem podle získaných dat obvykle víc chodí a méně času tráví sezením. Pomáhá i to, když člověk vidí vrstevníky, kteří zůstávají aktivní. Pohyb pak působí dostupněji a přirozeněji.

Autoři výzkumu doporučují programy, které spojují pohyb se společenským kontaktem: pěší skupiny, taneční lekce, kluby zahradničení nebo online skupinová cvičení pro ty, kdo se hůř dostávají ven. Takové aktivity mohou pomoci nejen tělu, ale i psychice, protože dávají seniorům rytmus, řád, společnost a důvod vyrazit mezi lidi.

Nejlépe podle vědců fungoval jednoduchý, ale pravidelný režim: drobná denní praxe doplněná týdenním vedením po dobu osmi až dvanácti týdnů. U lidí s vyšším krevním tlakem, po srdečních příhodách nebo se srdečním selháním se objevilo snížení systolického tlaku i některých zánětlivých ukazatelů. Důležité přitom bylo hlavně to, aby se lidé zapojovali pravidelně, nikoli zda program probíhal osobně, po telefonu nebo digitálně.

Autoři zdůrazňují, že všímavost není náhradou léků ani lékařské péče. Může ale být užitečným doplňkem, který pomáhá lidem lépe zvládat stres, více se hýbat, zdravěji jíst a držet se léčebného režimu. Cesta k lepším návykům nemusí začínat velkou životní změnou, ale třeba jen několika klidnými minutami denně.

Vědci z Univerzity v Ósace analyzovali data více než 190 tisíc lidí starších 75 let a detailně sledovali stav jejich zubů. Ukázalo se, že důležitější než samotný počet zubů je jejich kvalita – tedy zda jsou zdravé, opravené, poškozené nebo chybějící.

Výsledky naznačují, že zdravé a ošetřené zuby mají z hlediska rizika úmrtí podobný význam. Naopak větší počet neléčených nebo chybějících zubů souvisí s vyšší pravděpodobností úmrtí z různých příčin. Klíčovým ukazatelem je tak celkový počet funkčních zubů.

Důvodů může být více. Špatný chrup může vést k chronickým zánětům, které ovlivňují celý organismus a zároveň zhoršuje schopnost přijímat pestrou stravu. Stav zubů také často odráží celkovou péči o zdraví a dostupnost zdravotních služeb.

Studie tak potvrzuje, že péče o chrup má smysl i ve vyšším věku. Nejde jen o komfort, ale i o faktor, který může souviset s délkou života.

Metabolity jsou malé molekuly vznikající při zpracování potravy, léků nebo vlivů prostředí a podle odborníků dokážou zachytit změny v organismu dřív, než se nemoc naplno projeví. Právě spojení krevních profilů s dlouhodobými zdravotními záznamy otevírá cestu k modelům, které mohou předpovídat desetileté riziko některých onemocnění, například srdečních chorob, rakoviny nebo neurologických potíží. Výzkum navíc ukazuje, že moderní strojové učení umí podobné predikce dále zpřesňovat.

Medicína se tímto směrem posouvá víc k prevenci než jen k léčbě následků. Platí však, že nejde o hotový domácí test, který by už dnes běžně používali lékaři v ordinacích. Spíš vzniká mimořádně cenný základ pro budoucí preventivní péči, která by mohla lidem dát šanci řešit zdravotní rizika s velkým předstihem a v době, kdy se ještě dají dobře ovlivnit.

Vědci sledovali více než 24 tisíc dospělých lidí. Zjistili, že ti s lepší kondicí měli ve vyšším věku méně zdravotních potíží, například se srdcem, cukrovkou, ledvinami, plícemi nebo pamětí. Nemoci se u nich objevovaly později a často jich měli méně najednou. To je důležité hlavně proto, že zdravější stáří znamená více samostatnosti, energie a chuti do běžného života.

Na zlepšení kondice každopádně není potřeba žádný drahý trénink. Pomoci může svižná chůze, jízda na kole, plavání, práce na zahradě nebo pravidelné procházky. Důležité je hýbat se tak, aby se člověk trochu zadýchal, ale stále se cítil bezpečně. I malé kroky, pokud se opakují pravidelně, mohou být velkou investicí do zdravějšího stáří.

Výzkumníci pracovali s daty z amerického programu NHANES z let 2021 až 2023 a analyzovali odpovědi více než tisícovky mladých lidí. Zajímalo je, jak se liší délka spánku ve všední dny a o víkendu, a tato čísla pak porovnali s výskytem depresivních příznaků. Studie vyšla v odborném časopise Journal of Affective Disorders a podle autorů nabízí realistický pohled na to, jak si dospívající a mladí dospělí v běžném životě upravují spánek.

Autoři zároveň připomínají, že úplně nejlepší stále je dostatek pravidelného spánku i během týdne. Přesto mohou být prospaná víkendová rána pro řadu teenagerů praktickou pomocí, protože dospívání přirozeně posouvá biologické hodiny k pozdějšímu usínání a časné začátky školy nebo práce jim pak spánek zkracují. I malá úprava odpočinku může být pro psychickou pohodu mladých lidí užitečná.

Podle OpenAI vznikal ChatGPT Health v úzké spolupráci s lékaři. Uživatelům má pomoci například s pochopením výsledků testů, s přípravou otázek pro odborníka nebo s hledáním doporučení ke stravě a pohybu. Zdravotní část má mít v rámci ChatGPT oddělený prostor a firma uvádí, že tato data ani související konverzace nebudou sloužit k dalšímu trénování modelů.

Novinka zatím funguje jen ve Spojených státech a pouze pro menší skupinu uživatelů. Do Evropy se zatím nedostala, mimo jiné kvůli přísnějším pravidlům pro ochranu citlivých dat. Přesto jde o zajímavý signál, že umělá inteligence se může posouvat od běžného chatování také k praktičtější roli osobního pomocníka, který lidem usnadní orientaci v každodenní péči o zdraví.

Mezinárodní tým vedený vědci z Telavivské univerzity zkoumal, proč se některé nádory prsu šíří právě do mozku, kde jsou metastázy obzvlášť nebezpečné. Klíčovým faktorem se ukázala genetická změna spojená se ztrátou genu p53, který hraje zásadní roli v regulaci růstu buněk. Pokud tento „strážce genomu“ nefunguje správně, rakovinné buňky se v mozku množí výrazně rychleji.

Výzkum zároveň ukázal, že buňky bez funkčního p53 lépe využívají prostředí mozku. Produkují více mastných kyselin, které podporují jejich růst, a zároveň navazují intenzivnější interakci s astrocyty – podpůrnými buňkami mozku. Tyto buňky pak nevědomky poskytují látky, které nádor využívá jako stavební materiál.

Vědci se proto zaměřili na enzym SCD1, který se na tomto procesu podílí. Látky blokující jeho aktivitu, původně vyvíjené pro jiné nemoci, dokázaly v experimentech výrazně omezit růst metastáz – jak u myších modelů, tak u vzorků lidských tkání.

Objev by mohl pomoci nejen při vývoji nové léčby, ale i při odhadu rizika metastáz. Už v rané fázi onemocnění by totiž bylo možné zjistit, zda pacient patří do skupiny s vyšším rizikem šíření nádoru do mozku, a tomu přizpůsobit léčbu.

Letošní ročník přilákal kolem 140 plavců a ukázal, že otužování není jen záležitostí mladých sportovců. Nejstaršímu účastníkovi bude letos 86 let a mnozí z nich mluví o tom, že jim pravidelný kontakt se studenou vodou pomáhá udržovat zdraví, lepší kondici i radost ze setkávání s podobně naladěnými lidmi.

Lékaři zároveň připomínají, že otužování může být prospěšnou součástí zdravého životního stylu, pokud se k němu člověk dostává postupně a s respektem k vlastnímu zdravotnímu stavu. Právě rozumný přístup, trpělivost a pravidelnost dělají z této aktivity cestu, která může přinášet nejen odolnější tělo, ale i větší psychickou pohodu.

Závěry vychází z rozsáhlé studie COSMOS, do které bylo zařazeno 958 zdravých účastníků s průměrným věkem kolem 70 let. Po dvou letech se ukázalo, že lidé užívající multivitaminy stárli podle některých epigenetických ukazatelů pomaleji než skupina s placebem, a rozdíl odpovídal přibližně čtyřem měsícům. Kakaový extrakt podobný efekt nepřinesl.

Odborníci zároveň připomínají, že nejde o zázračný recept na dlouhověkost a že multivitaminy nemohou nahradit kvalitní stravu, pohyb ani dostatek spánku. Přesto je to povzbudivý výsledek: i běžně dostupný doplněk může mít podle vědců měřitelný vliv na procesy spojené se stárnutím, zejména u lidí, jejichž organismus stárne rychleji než odpovídá jejich skutečnému věku.

S přibývajícím věkem světové populace roste také počet lidí trpících neurodegenerativními nemocemi, mezi které patří i Alzheimerova choroba. Vědci proto hledají nové způsoby, jak průběh těchto onemocnění zpomalit. Jednou z možných cest je využití velmi malých dávek látek obsažených v konopí.

Klinickou studii vedl výzkumník Francisney Nascimento z Federální univerzity latinskoamerické integrace. Do výzkumu se zapojilo 24 pacientů ve věku 60 až 80 let s mírnou formou Alzheimerovy choroby. Po dobu 24 týdnů užívala polovina z nich denně olej s minimálním množstvím THC a CBD, zatímco druhá polovina dostávala placebo. Výsledky studie byly zveřejněny v časopise Journal of Alzheimer’s Disease.

Denní dávka obsahovala pouze 0,3 miligramu THC a stejné množství CBD, což je množství hluboko pod hranicí psychoaktivních účinků. Inspirací pro tento přístup byly dřívější experimenty, které naznačily, že velmi nízké dávky THC mohou u starších organismů (konkrétně u myší) podpořit některé mozkové funkce.

Nejvýraznější rozdíl mezi skupinami se objevil v testu MMSE, který hodnotí kognitivní schopnosti pacientů s demencí. Zatímco u pacientů užívajících placebo se výsledky během půl roku zhoršily, u skupiny s konopným extraktem zůstaly stabilní. Vědci ale upozorňují, že jde o malou pilotní studii a skutečný přínos mikrodávkování bude nutné potvrdit ve větších klinických výzkumech.

Po desetiletí ležela hlavní odpovědnost za antikoncepci především na ženách. K dispozici mají pilulky, implantáty, nitroděložní tělíska i hormonální injekce, které ovlivňují jejich reprodukční systém. Muži naproti tomu dlouhodobě spoléhají v podstatě jen na kondomy nebo chirurgickou sterilizaci.

To by se však mohlo postupně změnit. Nová experimentální pilulka pro muže s označením YCT-529 nedávno úspěšně prošla první klinickou studií zaměřenou na bezpečnost u lidí. Výsledky publikované v časopise Communications Medicine ukazují, že lék byl u zdravých dobrovolníků dobře snášen a v budoucnu by mohl představovat vratnou formu mužské antikoncepce.

Jak pilulka YCT-529 funguje

Na rozdíl od hormonálních metod založených na testosteronu či progestinu využívá YCT-529 jiný mechanismus. Blokuje vazbu metabolitu vitamínu A na specifické receptory ve varlatech. Tento proces je klíčovým krokem při spouštění tvorby spermií.

Tímto cíleným zásahem může pilulka potlačit vznik spermií, aniž by ovlivňovala hormonální hladiny spojené s náladou, sexuální funkcí nebo libidem. Právě absence hormonálního zásahu je považována za jednu z hlavních výhod této metody.

Princip je navíc navržen jako vratný: během užívání pilulky se produkce spermií zastaví, po jejím vysazení by se měla postupně obnovit. První klinická studie však zatím nezkoumala účinnost v potlačení plodnosti, ale soustředila se výhradně na bezpečnost a způsob, jakým tělo lék vstřebává a zpracovává.

Průběh první klinické studie

Do studie první fáze se zapojilo 16 zdravých mužů ve věku 32 až 59 let. Všichni měli již dříve provedenou vasektomii, aby se předešlo případnému riziku neplánovaného ovlivnění plodnosti. Výzkum probíhal pod vedením společnosti YourChoice Therapeutics, která lék vyvíjí.

Dobrovolníci byli rozděleni do dvou skupin. První skupina dostala nižší dávky (10 a následně 30 miligramů), druhá skupina pak vyšší dávky (90 a 180 miligramů). Někteří účastníci obdrželi také placebo. Část testů zkoumala i vliv jídla na vstřebávání léku, když si účastníci vzali pilulku po snídani s vysokým obsahem tuků.

Ukázalo se, že látka má dobrou a rychlou biologickou dostupnost. Hladina léku v krvi se snížila na polovinu přibližně za dva až tři dny, což naznačuje, že by mohl být vhodný pro každodenní užívání. Důležité také je, že během studie nebyly zaznamenány žádné nežádoucí vedlejší účinky přímo spojené s užíváním léku.

Nyní probíhají další studie, které mají ověřit skutečnou účinnost pilulky při snižování počtu spermií a stanovit optimální dávkování pro běžné použití. Podle odborníků se očekává, že konečná dávka by mohla být blízká vyšší hodnotě testované ve studii, tedy zhruba 180 miligramů.

Rostoucí zájem mužů

Průzkumy naznačují, že zájem o nové metody mužské antikoncepce je poměrně vysoký. Studie z roku 2023 ukázala, že přibližně 75 procent z více než dvou tisíc mužů ve Spojených státech a Kanadě by bylo ochotných vyzkoušet nové formy antikoncepce. Už dřívější průzkum z roku 2019 zjistil, že téměř polovina sexuálně aktivních mužů ve věku 18 až 49 let by měla o podobné možnosti velký zájem.

Podle odborníků tak vývoj nových metod může do budoucna přispět k rovnoměrnějšímu sdílení odpovědnosti za plánování rodičovství mezi partnery.

Výzkumníci sledovali tento proces u myší i lidí pomocí fluorescenčních značek a časosběrného zobrazování. Zjistili, že takzvaná myonuklea se po signálu z poškozeného místa pohybují po vnitřní buněčné síti tvořené mikrotubuly a motorickým proteinem dyneinem. Na místě pak zajišťují lokální dodávku mRNA, podle níž buňka rychle vyrábí bílkoviny potřebné k obnově narušené struktury svalového vlákna.

Je to povzbudivá zpráva pro výzkum zdravého stárnutí i léčby svalových onemocnění. Lepší pochopení tohoto rychlého samoopravného systému může do budoucna pomoci hledat cesty, jak udržet svaly déle silné a odolné, případně jak podpořit jejich regeneraci tam, kde už přirozené procesy slábnou. Vědci zároveň připomínají, že u větších zranění zůstávají svalové kmenové buňky nadále zásadní součástí obnovy.

Australská společnost Proteomics International ve spolupráci s výzkumníky z Univerzity v Melbourne a místního zdravotního zařízení Royal Women’s Hospital vyvinula nový krevní test nazvaný PromarkerEndo. Ten by se mohl stát prvním laboratorním testem svého druhu, který dokáže diagnostikovat endometriózu bez nutnosti chirurgického zákroku. Podle autorů projektu by tato technologie mohla výrazně zjednodušit diagnostiku onemocnění, které je dlouhodobě obtížně rozpoznatelné.

Endometrióza vzniká tehdy, když tkáň podobná děložní sliznici roste mimo dělohu a vytváří bolestivá ložiska. Onemocnění může způsobovat silné bolesti, potíže s plodností i další zdravotní komplikace. Přestože je poměrně časté, pacientky se ke své diagnóze často dostávají až s velkým zpožděním. Důvodem je mimo jiné to, že příznaky bývají různorodé a někdy bývají lékaři i okolím podceňovány.

Dosud nejspolehlivější metodou potvrzení diagnózy je laparoskopie, tedy chirurgické vyšetření dutiny břišní. Tento zákrok je však invazivní, nákladný a pro mnoho pacientek obtížně dostupný. Nový test PromarkerEndo by mohl nabídnout jednoduchou alternativu – stačil by běžný odběr krve. V klinických studiích dokázal test s přesností 99,7 % odhalit těžké případy endometriózy. Rané stadium pak zjistil s přesností přes 85 %.

Test funguje na principu analýzy biomarkerů v krvi. Vědci při výzkumu analyzovali vzorky od 749 účastnic, u nichž byla přítomnost či nepřítomnost endometriózy potvrzena laparoskopií. Pomocí pokročilých algoritmů identifikovali deset proteinů, které s onemocněním úzce souvisejí. Vývojáři nyní pracují na dalším zpřesnění metody a připravují její uvedení na trh v Austrálii.

Pro lidi s diabetem je pravidelné měření hladiny cukru v krvi každodenní nutností. Nejčastěji se provádí pomocí drobného vpichu do prstu, z kapky krve se pak změří množství glukózy. Tento postup však může být bolestivý, nepohodlný a mnoho pacientů kvůli němu měření odkládá nebo provádí méně často, což může vést k vážným zdravotním komplikacím.

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) proto hledali způsob, jak měření zjednodušit a obejít se bez vpichu do kůže. Vyvinuli technologii založenou na tzv. Ramanově spektroskopii, která pomocí světla analyzuje chemické látky v těle. Již dřívější výzkum ukázal, že touto metodou lze hladinu glukózy v krvi rozpoznat, ale tehdejší zařízení nebylo praktické pro běžné používání.

Nový systém využívá paprsek blízkého infračerveného světla, který se nasměruje na kůži pod přesně zvoleným úhlem. Díky tomu lze odfiltrovat rušivé signály z tkání a zachytit slabé signály molekul glukózy. V testu si dobrovolník položil paži na zařízení, které původně mělo velikost zhruba krabice od bot. Měření trvalo asi 30 sekund a opakovalo se každých pět minut, zatímco testovaná osoba vypila dva nápoje s glukózou, aby bylo možné sledovat změny hladiny cukru.

Výsledky ukázaly, že zařízení dokáže měřit hladinu glukózy s podobnou přesností jako dva běžně používané nositelné glukometry. Vědci už mezitím zmenšili přístroj přibližně na velikost mobilního telefonu a pracují na jeho dalším zmenšení – ideálně až do podoby zařízení podobného hodinkám. Pokud se technologii podaří dále zdokonalit a potvrdit její spolehlivost u lidí s různými typy pokožky, mohla by jednou přinést pohodlnější a neinvazivní způsob kontroly cukru v krvi.

Vědci analyzovali data od 27 670 obyvatel Švédska, jejichž průměrný věk byl na začátku výzkumu 58 let. Účastníci studie byli sledováni přibližně čtvrt století a během této doby se u 3 208 z nich rozvinula demence. Lidé zaznamenávali svůj jídelníček po dobu jednoho týdne a zároveň odpovídali na otázky o tom, jak často konzumovali různé potraviny v předchozích letech a jakým způsobem je připravovali.

Výsledky ukázaly, že lidé, kteří jedli alespoň 50 gramů tučného sýra denně (s obsahem tuku nad 20 %), měli o 13 % nižší riziko demence než ti, kteří jedli méně než 15 gramů. U těch, kteří pravidelně konzumovali 20 gramů nebo více tučné smetany denně, bylo riziko dokonce o 16 % nižší než u lidí, kteří smetanu nekonzumovali vůbec. Naopak u nízkotučných mléčných výrobků, másla, mléka ani fermentovaných produktů, jako je jogurt nebo kefír, se žádná souvislost s rizikem demence neprokázala.

Podrobnější analýza ukázala, že vyšší konzumace tučného sýra souvisela až s o 29 % nižším rizikem vaskulární demence. Výzkumníci také zaznamenali nižší výskyt Alzheimerovy choroby u lidí, kteří jedli více tučného sýra, avšak pouze u těch, kteří nenesli genetickou variantu APOE e4, známý rizikový faktor této nemoci. Vědci přitom zohlednili věk, pohlaví, vzdělání i celkovou kvalitu stravy.

Autoři studie zároveň upozorňují na omezení podobných výzkumů. Jde o observační studii, která ukazuje pouze statistickou souvislost, nikoli příčinu. Výsledky mohou ovlivňovat i další faktory životního stylu. Přesto podle vědců naznačují, že jednotlivé typy mléčných výrobků mohou mít na zdraví mozku odlišný vliv. Další výzkum by měl ověřit, zda některé tučné mléčné produkty skutečně mohou hrát ochrannou roli a zda podobné výsledky platí i v jiných zemích.

Lidské vidění je výsledkem složité spolupráce mezi očima, které zachycují světlo a tvary, a mozkem, jenž tyto informace zpracovává. Právě propojení mezi sítnicí a mozkovými centry je pro správné vidění zásadní. Vědci se nyní snaží najít způsob, jak tato nervová spojení posílit nebo obnovit u lidí, kteří trpí některými poruchami zraku.

Jednou z nich je tupozrakost, při níž mozek upřednostňuje signály z jednoho oka a druhé postupně „ignoruje“. Výsledkem je zhoršení zraku v méně využívaném oku. Dnes se tento problém řeší například zakrýváním silnějšího oka, očními kapkami nebo chirurgickým zákrokem. Tyto metody však vyžadují dlouhodobou spolupráci pacienta a u dospělých často nepřinášejí dostatečné výsledky.

Nová studie zkoumá jiný přístup: dočasné zablokování přenosu signálů z oka do mozku pomocí látky zvané tetrodotoxin, přírodního toxinu, který se vyskytuje například u čtverzubců. Tím se na několik dní „vypne“ komunikace mezi sítnicí a zrakovou kůrou. Vědci se inspirovali raným vývojem zraku – v raném dětství totiž nervové buňky mezi okem a mozkem vysílají krátké, intenzivní elektrické impulzy, které pomáhají vytvářet správná spojení.

Pokusy na laboratorních zvířatech ukázaly, že se po dvoudenním přerušení signálů v mozku znovu objevují podobné impulzy jako při raném vývoji. O týden později už neurony reagovaly vyváženěji na signály z obou očí, což naznačuje, že mozek přestal jedno oko upřednostňovat. Pokud další výzkum potvrdí bezpečnost tohoto postupu, mohly by v budoucnu následovat klinické studie na lidech a otevřít cestu k rychlejší a účinnější léčbě tupozrakosti.