Může to zní jako pohádka nebo sekvence z nového filmu Avatar, který se odehrává v podmořském světě. Kapitán se s turisty na vyhlídkovém člunu přiblížil k velrybě na povolenou vzdálenost , když si povšiml, že se zvíře nechová zcela běžným způsobem. Turisty pak upoutala červenooranžová skvrna na vodě. Nejprve se lekli, že by mohla být velryba zraněná, ale za pár okamžiků jim došlo, že jsou vzácnými svědky radostné události. U matky se vynořilo na hladině mládě. Matka potom rozvážně připlula ke člunu a mládě se jí drželo. Podobně pak dvojice prozkoumala ještě několik dalších člunů.

Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru patří plejtvákovci šedí k těm zvědavějším a odvážným druhům velryb, neboť se rádi vydávají do blízkosti člunů. Jsou tak ideálním druhem pro pozorování.

Zdroj: Novinky

Jedná se o nejnovější turistickou atrakci na Islandu. Lávová show využívá více než 600 kilogramů sopečného materiálu, který při své zatím poslední erupci vychrlila v roce 1918 jedna z nejnebezpečnějších islandských sopek Katla. „Horniny zahřejeme na teplotu kolem 1 100 stupňů Celsia a pak je v podobě lávy necháme stékat do sálu,“ uvedl zakladatel show Julius Jonsson. Láva nakonec narazí na ledové bloky a se zasyčením se zastaví. „Bylo to nádherné. Už chápu, proč erupce tolik lidí přitahují. V přírodním prostředí by se ale člověk pochopitelně tak blízko nedostal,“ doplnila australská turistka z Melbourne.

Island, známý jako země ohně a ledu, má v současné době 33 vulkanických systémů považovaných za aktivní, což je nejvíc v Evropě. K erupcím zde dochází v průměru každých pět let.

Zdroj: Ekolist, České noviny

Výlet do Temelína je navíc zdarma a zájemci ho můžou podniknout z pohodlí domova. Není tedy třeba ani vstát z gauče. Stačí si na platformě Oculus TV vyhledat edukativní komentovanou prohlídku ReakTour. Virtuální prohlídky jsou k dispozici v českém a anglickém jazyce. „Jen za první tři měsíce provozu vidělo ReakTour téměř šest a půl tisíce diváků. Ohlasy jsou jednoznačně pozitivní. Návštěvníci jsou nadšení a často jsou překvapení samotným zážitkem i tím, jak to opravdu vypadá uvnitř elektrárny, i jak rozsáhlý areál je,“ říká Kateřina Bartůšková, vedoucí Infocenter Skupiny ČEZ. Za projektem stojí právě Skupina ČEZ a kreativní studio Brainz Immersive.

Diváci projdou celým areálem až k reaktoru, kde zjistí podrobnosti o nukleárním štěpení nebo třeba to, jak a kde se bere jaderné palivo a co se s ním v elektrárně děje. Prohlídka mimo jiné vysvětluje, jak elektrárna zajišťuje bezpečnost svých zaměstnanců.

Zdroj: ReakTour, Radio Wave

Dříve moderní MP3 přehrávače, diskmany nebo walkmany opět narůstají na oblibě. Jejich výhodou je, že přístroje nemají displej jako třeba mobilní telefony a nejsou plné aplikací. Nestává se tak, že by vás během poslechu oblíbené písně rušily vibrace či notifikace o příchozích zprávách nebo pracovních e-mailech. Prožitek z poslechu hudby tak nic nekazí. Dalším benefitem je také odolnost starších zařízení.

Brit Graeme Patfield pro BBC vysvětlil, proč upřednostňuje poslouchat muziku z walkmanu. „Zní to mnohem čistěji a ostřeji než hudba z čehokoliv jiného. Navíc výdrž baterky je úžasná,“ uvedl. Baví ho na tom i připomínka starých časů. Zároveň oceňuje, že ho nic neruší a může se soustředit jen na hudbu. Tak co? Vyrazili jste už na půdu pro svůj starý diskman?

Co možná zní jako šílený nápad, má ve skutečnosti řadu výhod. Nebudou vás rušit okolní hosté ani vás nebudou trápit obavy z potenciální nákazy. Ve švédské restauraci Bord för en totiž večeří každý host naprosto sám, u stolu uprostřed rozsáhlé louky. Pro zachování maximální bezpečnosti je jídlo servírováno na dálku prostřednictvím košíku na laně. Menu je vegetariánské a v maximální míře využívá lokální suroviny.

Za nápadem stojí švédský pár Linda Karlsson a Rasmus Persson. Myšlenka se zrodila, když dvojice chystala na jaře setkání se svými rodiči, ale zároveň je nechtěla ohrozit – připravila pro ně proto venkovní posezení s pohoštěním a povídali si z bezpečné vzdálenosti. Podobnou příležitost pak nabídli veřejnosti.

Bláznovství? Vězte, že od poloviny května až do začátku srpna, kdy dočasná restaurace zavírá, byly všechny termíny obsazené. Lidi láká možnost večeřet uprostřed přírody i netradiční zážitek, pro někoho je stěžejní bezpečnostní hledisko. „Naprosto nádherný zážitek, jak z hlediska životního prostředí, tak z hlediska jídla. Sedět úplně sama u stolu na louce a trávit čas se sebou, to je skvělý nápad,“ kvituje zákaznice Birgitta Svensson.

Podobné myšlenky se mi honí hlavou, když sedím v čajovně se skupinou devíti dalších lidí přibližně mého věku a poslouchám, co ostatní říkají. Dojde i na intimnější nebo filosofičtější témata. Zamýšlíme se například nad tím, co pro nás znamená láska nebo jak by se náš život změnil, kdybychom nepotřebovali vydělávat peníze. Vedeme totiž Smysluplné rozhovory – a ne tak ledajaké, ale ty s velkým S. Vizí tohoto projektu je vrátit hloubku do našich rozhovorů i vztahů a poskytnout lidem prostor, kde si mohou otevřeně a opravdově popovídat s ostatními. 

Autor této myšlenky a organizátor dnešního setkání Vítek Novotný založil Smysluplné rozhovory před třemi lety. Jako introvert měl vždycky sklon přemýšlet o hlubších věcech, ale měl dojem, že v jeho okolí řeší všichni jen peníze a kariérní postup. „Jednou mě ale zaujalo video, kde nějaká Američanka oslovuje lidi na ulici a ptá se jich, co by udělali před tím, než zemřou. Líbilo se mi, že přeskočila klasické fráze a že na její dotaz lidé reagovali emocionálně, bylo vidět, že jsou do rozhovoru vtažení. Proto mě napadlo uspořádat na podobném principu setkání v Brně,“ vypráví.

Myšlenka se uchytila a dnes se Smysluplné rozhovory pořádají i v Praze, Olomouci, Plzni, Hradci Králové a Pardubicích. Setkání probíhají tak, že se sejde skupina lidí, kteří se mezi sebou většinou neznají, a po krátkém úvodu si vždy jeden z účastníků vytáhne kartičku s otázkou, o které si všichni pak povídají. „Účastníci jsou většinou překvapení, že si dokážou povídat s někým, koho v životě neviděli, a dokonce se svěřit s věcmi, které často neřeknou ani svým blízkým,“ říká Vítek. 

Má nějaké konkrétní příběhy účastníků, kterým Smysluplné rozhovory v osobním životě pomohly? „Vybavuji si třeba jednu slečnu, která mluvila o tom, že má problematický vztah s tátou a skoro se spolu nestýkají. Po našem setkání se odhodlala mu napsat dopis,“ říká zakladatel. Vítek dodává, že rozhovory pomohly i jemu samotnému – naučil se o problémech mluvit a popisovat slovy svůj vnitřní svět. Kromě toho poznal spoustu skvělých lidí, z nichž se někteří stali jeho přáteli.     

Setkání končí těsně před tím, než na mě dojde řada. Neznamená to ale, že bych nedostala možnost vyjádřit svoje myšlenky, u každá kartičky se totiž rozproudila zajímavá diskuse. Když odcházím na vlak (pozdější, než ten, kterým jsem původně plánovala jet), ještě stále přemýšlím o věcech, které zazněly. Pokud chcete také mít námět k přemýšlení, stačí sledovat stránky projektu a přihlásit se na další termín. Pokud to na setkání máte daleko nebo chcete osvěžit konverzace se svými blízkými, na stránkách najdete také karty Smysluplné rozhovory, které si můžete pořídit domů. 

Kvůli pandemii koronaviru uzavřelo mnoho zemí své hranice a je pravděpodobné, že omezení potrvají i přes léto, kdy řada lidí pravidelně vyráží na dovolenou do zahraničí. Mnohým z nich tak letos nezbude, než o moři snít a cestovat prstem po mapě. I to ale podle vědců pomáhá. Z výzkumu, kterému se před šesti lety věnovali vědci ze Spojených států, vyplývá, že lidé, kteří si svoje cesty plánovali dopředu, se cítili lépe jak v sociální, tak v ekonomické či zdravotní oblasti.

Studie se věnovala srovnání požitku ze zážitků a materiálních produktů a tomu, jaké psychologické efekty těmto radostem předcházejí. Vědci zjistili, že odložená radost ze zážitků, zvláště pak ve spojení s cestováním, přináší příjemnější pocit než radost spojená s požitkem z materiálních věcí, ať už je to požitek okamžitý nebo odložený. „Naše budoucnost může být zdrojem radosti, pokud víme, že přicházejí dobré věci, a cestování je obzvlášť dobrá věc, na kterou se lze těšit,“ dodal Killingsworth.

Zdroj: goodnewsnetwork.org, journals.sagepub.com

Ve zlínské zoo tráví návštěvníci zhruba čtyři hodiny, i proto je v nové části zoo důležitá volba pohybu. Hroši a nejrůznější ptactvo bude vidět na pěší trase, zbytkem nové expozice se návštěvníci svezou safari trucky pro maximálně 70 osob. Následná vodní trasa nabídne svezení na loďkách. Tento způsob přepravy umožní návštěvníkům vidět zvířata z bezprostřední blízkosti. Díky tomu se zlínská zoo posune na úroveň největších evropských zoologických zahrad.

Vedení zoo také plánuje v oblasti Karibuni pořádat večerní prohlídky a zážitkové programy. Každý z návštěvníků si bude moct zvolit, zda bude chtít tuto část navštívit, nebo ne – to se pak promítne do ceny vstupného. Lidé, kteří se rozhodnou navštívit pouze stávající areál, však nebudou ochuzeni o pohled na největší suchozemské savce, výhled na slony bude zachován. První etapa výstavby projektu byla zahájena loni v listopadu.

Po zrušení svatby jen pár dní před termínem Sarah obvolávala všechny, kdo jí s obřadem měli pomáhat, ve snaze veškeré domluvené věci na poslední chvíli zrušit. Ve většině případů to ale nešlo, a tak to vypadalo, že jídlo pro 170 hostů přijde vniveč. S tím se ale Sarah nehodlala smířit. Po souhlasu se strany Logana se rozhodla věnovat hostinu lidem bez domova.

Pro skupinu bezdomovců Sarah dokonce vypravila autobusy, které je dopravily na místo konání, kde na ně čekalo nejen lákavé svatební menu včetně svatebního dortu, ale celkově výjimečný zážitek. Pro bývalé snoubence jde tak aspoň o malou náplast na jejich zraněná srdce.

Zdroj: indystar.com

„Lidé fotí především proto, aby si zapamatovali zážitky, ať už se jedná o významné události, jako jsou promoce či svatby, nebo zábavné večeře s přáteli,“ uvádějí výzkumníci. Vědci si proto kladli otázku: „Jak dobře si zapamatujeme tyto zážitky, pokud je vyfotíme, ale nikdy si fotografie znovu neprohlédneme?“

Studie se zúčastnilo 294 osob, které dostaly za úkol projít museum vystavující artefakty z dob Etrusků. Někteří z účastníků mohli mít s sebou fotoaparát. Ti měli za úkol pořídit přinejmenším 10 fotografií. Na konci prohlídky obě skupiny vyplnily dotazník, který se týkal identifikování objektů z výstavy. Výsledky ukázaly, že ti, kteří mohli fotit, rozpoznali více objektů než ti, kteří fotoaparát s sebou neměli. Tato zjištění poukazují na to, že focení napomáhá zvýšit vizuální paměť.

Zdroj: psychologicalscience.org

„Miluju fotografování výrazů a pocitů, které příroda má,“ vysvětluje fotograf svou vášeň. Pro pořízení jednoho záběru musí zpravidla čekat hodiny, leckdy navíc v pravé finské zimě. O své fotografie se dělí prostřednictvím Facebooku a předavším Instagramu, kde se počet jeho followerů blíží milionu.

Na sociálních sítích častokrát nesdílí jen své strhující fotografie, ale i krátký příběh, který v sobě každý záběr ukrývá. „Zírat na oči divoké pumy jen na pár metrů byl rozhodně jeden z mých nejšílenějších zážitků v roce 2016,“ popisuje například Punkka nedávnou zkušenost.