Pro obojživelníky se tato tradiční trasa stala mnohem nebezpečnější poté, co přes ni v posledním desetiletí vznikla silnice. Místní proto začali organizovaně vyrážet s reflexními vestami, čelovkami a kbelíky ven a zvířata za deště přenášejí na druhou stranu, kde mohou bezpečně pokračovat dál.

Podle místních se už díky této iniciativě podařilo zachránit zhruba 18 tisíc obojživelníků a biologové upozorňují, že bez podobné pomoci by místní populace mohla výrazně utrpět. Žabí hlídka tak není jen sympatickým sousedským nápadem, ale hlavně důkazem, že i malá občanská iniciativa může mít pro přírodu zásadní význam.

Kuňky ohnivé jsou jedny z nejohroženějších žab nejen v České republice, ale i v Evropě. V Libereckém kraji žijí jen na několika místech, konkrétně v Českém ráji a na Českolipsku. Kuňky ohnivé jsou totiž náročné na podobu vodních ploch, které osidlují. „Jde výhradně o mělké a zarostlé stojaté vody, které musí být také dobře osluněné. To však v současné době splňuje málokterý rybník, a tak jsou pro kuňky významným stanovištěm i tůně,“ uvedl mluvčí Libereckého kraje Jan Mikulička pro server Ekolist.

Kraj proto pro žabky upravil už několik lokalit. Nyní je záměrem obnovit původní tůni, která vyschla, a asi sedm desítek dalších vybudovat. Projekt je financován z evropských dotací.

Zábrany jsou dlouhé asi 250 metrů. Jejich cílem je nasměrovat obojživelníky do propustku pod silnicí. „Na místo, kde ropuchy hynou pod koly aut, nás upozornili přímo lidé z Černé Řeky. Zajistili jsme finance na bariéru a nyní budeme zkoumat, kolik a jaké druhy obojživelníků přes silnici putují,“ vysvětlila Zuzana Blažková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Zatím víme jen o ropuchách obecných, ale mohou se tu objevit i čolek obecný či horský. Podle získaných dat navrhneme trvalé zabezpečení – buď formou propustků pod silnicí, nebo trvalou bariérou,“ dodala.

O instalaci dočasné bariéry se postaral revírník z Lesní správy Horšovský Týn Ondřej Teska, a to za finanční podpory Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí. Odborný dohled nad stavbou zajistili pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Ti také panu Teskovi pomáhají při pravidelných kontrolách funkčnosti bariéry. Péče o ni je náročná a vyžaduje každodenní dohled.

„Tentokrát jsme pro návštěvníky připravili mnohem detailnější expozici než loni. Ukážeme jim například, jak se jediný druh dokáže naprosto barevně odlišit podle lokalit výskytu, což vědci dodnes nedokázali zcela vysvětlit,“ uvedl chovatel pralesniček a spoluautor výstavy Jan Thuma. K vidění budou také takzvaní imitátoři – žáby, které kvůli přežití napodobují jedovatější druhy.

Zajímavostí je, že jed pralesniček dodnes využívají Indiáni k výrobě otrávených šípů. Návštěvníci mohou v Galerii Gočárovy domy do konce října vidět celkem 30 druhů žab šípových, výstavu doplní doprovodný program v podobě výtvarné dílny, hudebního vystoupení a komentovaných prohlídek.