Místní radnice nechala v uplynulých dvou letech zrekonstruovat domy se sedmi byty, které chce nově příchozím přidělit bez nájmu. Obyvatelé by si hradili jen běžné poplatky, například za elektřinu nebo odvoz odpadu. Nabídka je zaměřena hlavně na rodiny se školními dětmi, které hledají klidnější a udržitelnější život mimo ruch velkých měst.

Arenillas navíc nenabízí jen střechu nad hlavou, ale i pracovní příležitosti. Obec hledá například zedníka pro údržbu budov, barmana nebo správce komunitního centra. Děti mají mít zdarma zajištěnou dopravu do školy v sousední obci a radnice slibuje také spolehlivé internetové připojení pro ty, kdo pracují na dálku. O projekt je velký zájem, protože během prvních dnů dorazilo více než sto žádostí ze Španělska i ze zahraničí.

Vesnička, která má přes dvacet stálých obyvatel a mnoho chalupářů, buduje tuto slavnostní atmosféru už více než dvě dekády. Každý rok od 5. prosince do 5. ledna se ulice a chalupy mění v pohádkové prostředí, které láká tisíce návštěvníků z blízka i daleka. V minulém roce sem zavítalo okolo 20 000 lidí. Místní vlastníci domů si výzdobu připravují sami a do celé akce investují stovky hodin práce, protože jejich cílem je udělat radost všem, kdo si přijdou užít vánoční atmosféru.

Do Kladrub nelze během rozsvícení světel zajíždět auty, návštěvníci parkují před vesnicí na vyhrazené odstavné ploše. Výzdoba se uskutečňuje díky dobrovolným příspěvkům od návštěvníků, kteří tak spolurozhodují o tom, jak budou vypadat příští Vánoce v této malebné obci. Po setmění se kolem světelné výzdoby linou tlumené zvuky hudby a cinkání zvonků, které spolu se sněhovou pokrývkou dokreslují kouzelnou zimní atmosféru

Radnice obce Quilpie doufala, že štědrou nabídkou naláká alespoň několik rodin. Vesnice má totiž jen necelých 600 stálých obyvatel, kvůli čemuž měly tamní podniky problém sehnat zaměstnance. Chyběla například obsluha v restauracích, učitelé či bankovní úředníci. V obci proto přišli s nápadem pokusit se přilákat nové obyvatele výhodnou nabídkou stavebních parcel. Radnice slíbila, že kdo si v obci postaví dům a zůstane v něm alespoň půl roku bydlet, dostane 12,5 tisíce australských dolarů (přes 200 tisíc korun). Suma se rovná ceně parcely o rozloze tisíc metrů čtverečních. 

Během dvou týdnů se ozvalo přes 250 zájemců, zájemci se ozývali i ze zahraničí. Podle všeho se tak velký zájem dá přičíst především rostoucím cenám nemovitostí a finančním problémům rodin, které bojují s důsledky covidové pandemie. 

Zdroj: Aktuálně.cz

Hlava katolické církve dřevěné kříže požehnala. Jeden z nich zůstává ve Vatikánu a bude na prodeJ. Výtěžek z jeho prodej půjde na na opravu kostela svatého Jakuba staršího v Moravské Nové Vsi. Zbylých pět křížů hejtman po svém návratu předal obcím poničeným tornádem. „Kříže vyřezané z trámu kostela v Moravské Nové Vsi zhmotňují naději, že zkázou to nekončí. Obrovská materiální pomoc, sbírky, solidarita a zapojení dobrovolníků z celé země nám ukázalo, že když jde do tuhého, tak si umíme pomáhat,“ sdělil jihomoravský hejtman Jan Grolich.

Kříže zamířily do Mikulčic, Hrušek, Lužic, Moravské Nové Vsi a Hodonína. Jde o obce, které byly v závěru června tornádem nejvíce zasaženy. Právě kostel v Moravské Nové Vsi se stal nejen symbolem zkázy, ale i nové naděje. Poničený chrám sice přišel o střechu, i navzdory tomu však nadále sloužil lidem jako zdroj útěchy.

Zdroj: Brněnská drbna, Radio Proglas

Španělský venkov se potýká s nedostatkem pracovních příležitostí, v důsledku čehož řada lidí v produktivním věku mizí. Tamní vláda to chce změnit. Chystá se nabídnout víza pro cizince, kteří se rádi přesouvají z místa na místo, jelikož jim k obživě stačí stabilní internetové připojení. Tato víza by zájemcům umožnila pobývat v zemi až dvanáct měsíců. Zavést plánuje i daňové úlevy, které by mohly motivovat startupy a mladé podnikatele k přesunu na nová místa.

Přibližně tři desítky španělských obcí se proto zapojily do národní sítě měst a vesnic, které jsou otevřeny osobám pracujícím na dálku. Jejím cílem je oživit komunitní život. Zájemce přitom čeká zpestření v podobě místního obyvatele, jenž jim bude sloužit jako průvodce. Přehled všech zapojených míst je k dispozici na stránkách pueblosacogedores.com/mejores-pueblos-para-teletrabajar/.

Zdroj: Radio Wave, EuroNews.Travel

V roce 2005 zpustošil New Orleans hurikán Katrina. O pět let později začal ve městě pomalu vznikat hudební experiment – myšlenka jakési hudební vesničky. Tým kreativních tvůrců později přišel s nápadem vytvořit umělecký prostor, v němž jednotlivé prvky budou fungovat nejen vizuálně, ale i hudebně – jednoduše si na ně půjde zahrát. Experiment se veřejnosti poprvé otevřel v roce 2011, po obnově pak na novém místě znovu před čtyřmi lety. Vždy s velkým úspěchem.

Music Box Village může během otevírací doby navštívit kdokoliv. Může si tam (za)hrát, poslouchat okolní zvuky nebo navštívit některý z koncertů, ty však bývají brzy vyprodané. Pro děti jsou navíc přístupné vzdělávací programy nebo exkurze. Jedno je jisté – na tomhle originálním místě plném funkčního hudebního umění ticho asi jen tak nezažijete.

Jeho tři synové každý den chodili přes šest hodin, aby se dostali z vesnice Gumsahi do školy v Phulbani. 45letý otec se proto rozhodl najít cestu, která by umožňovala rychlejší přístup do školy. Musel se proto prodrat přes stromy, trny, křoví i kopcovitý terén za použití rýče a krumpáče, aby vytvořil novou méně nebezpečnou cestu.

To vzbudilo zájem místní vlády, které poté muži nabídla, že mu pomůže dokončit poslední čtyři míle. Nayak je pro svůj čin srovnáván s Dashrathem Manjhim, který strávil 22 let budováním tunelu skrze hory, aby vesničané nemuseli cestovat 43 mil k nejbližší nemocnici.

Zdroj: goodnewsnetwork.org

Sonan vytvořil potrubí, které přivádí vodu přímo do vesnice. Tam během zimy voda zamrzne a prostřednictvím jednoduchého systému vytvoří pyramidu z ledu. Ta poté slouží jako zásobárna vody pro celou vesnici v obdobích sucha. Led v takovém množství taje pomalu, díky čemuž v období jarních a letních měsíců poskytne vesničanům až 1,5 milionů litrů vody.

Díky tomuto mechanismu je možné nejen zásobovat vesničany pitnou vodou, ale také pěstovat rostliny. Na písečných plochách tak vznikají oázy zeleně, kde dokáží rostliny přežít navzdory rozmarům přírody. V příštích letech plánuje inženýr postavit dalších 20 pyramid z ledu, které by napomohly vesničanům vysadit ovocné stromy.

Na video se můžete podívat zde.

Zdroj: www.goodnewsnetwork.org

Obec Kašava získala své ocenění především za neustálé zvelebování obce nebo za pestrou činnost tamních spolků. Ve vesnici je bohatý společenský a kulturní život zaměřený na dodržování tradičních zvyků a svátků, k čemuž vekou měrou přispívají právě místní spolky a folklorní soubory.

V letošním roce se do soutěže přihlásilo celkem 251 obcí z třinácti krajů České republiky. Komisaři posuzovali účastníky dle nejrůznějších kritérií v několika oblastech. V rámci celostátního kola byla již podruhé udělena také Vesnice roku 2016 – Cena veřejnosti. Tu získala obec Velké Hoštice z Moravskoslezského kraje. Navíc koláčovou cenu za nejlepší domácí koláče získala obec Sebranice z Pardubického kraje.

Svaz měst a obcí České republiky udělil v polovině září ceny nejlepším starostům – z tří set nominovaných vybral za každý kraj vždy jednoho. Ceny se předávaly ve Španělském sále Pražského hradu. Důvody, které k zavedení této nové soutěže vedly, přiblížil předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek: „Dnes dostává ocenění každý druhý, jen starostové byli opomíjeni.“

Nejlepším starostou Jihomoravského kraje se stal starosta Rousínova František Havíř z KDU-ČSL. První ročník této nové soutěže přitom kladl důraz na ekonomickou a finanční stránku daného města či obce. Podle Havíře však k tomu, aby někdo mohl být nejlepším starostou, nestačí pouze schopnost shánět finanční zdroje: „Mám mnohem větší radost, když se nám podaří uspořádat pěknou akci v mateřském nebo volnočasovém centru. Právě ta často navštěvují děti, které nemají zrovna nejjednodušší život, a já jsem rád, že jim můžeme nabídnout pomocnou ruku. Mám z toho pak daleko lepší pocit než z dokončení velkých staveb.“

S financemi to nicméně František Havíř umí – když se totiž před dvanácti lety stal starostou, bylo město značně zadlužené. Během jeho starostování se ale vše obrátilo k lepšímu, rozšířila se škola i školka, postavil se Dům chráněného bydlení, udělala se nová kanalizace. Na dotacích se mu navíc podařilo získat bezmála 80 milionů korun.

Rousínovští jsou se svým starostou, který plánuje kandidovat také v nadcházejících komunálních volbách, spokojeni. Vadí jim sice, že přehlíží sport, nicméně se shodují, že to, co udělal dobře, převažuje. Dokládají to i slova velitele rousínovských hasičů Vlastimila Marišlera: „Nejsme zadlužení, a to je v dnešní době nejdůležitější.“

Zdroj i foto: http://brno.idnes.cz/nejlepsi-starosta-jihomoravskeho-kraje-f0h-/brno-zpravy.aspx?c=A140919_2100869_brno-zpravy_mich

Starosta oceněné obce kladně hodnotí sekundární efekt účasti v soutěži – právě díky ní se totiž dokázali místní obyvatelé ještě více semknout a bojovat za společnou věc. Obecně v silné pospolitosti vidí nejvyšší představitel obce její největší devizu oproti ostatním obcím, a také si ji mezi dalšími charakteristikami obce považuje nejvíce.

Obec Kateřinice se nachází necelých 10 km od Vsetína v Hostýnských vrších a může se chlubit prvním stupněm základní školy, mateřskou školkou i řadou fungujících spolků a sdružení. Působí zde i bezbariérové centrum nebo například hudební soubor pro děti. Jak potvrzují sami soutěžní porotci, bylo finálové klání velmi vyrovnané a nebylo snadné vybrat vítěze.

Podle slov starosty obce jsou místní obyvatelé ochotni si pomáhat a chovají k sobě vzájemný respekt, což se odráží nejen na mezilidských vztazích, ale také v podobě vesnice jako takové.

Zdroj: http://www.lidovky.cz/starosta-vesnice-roku-2014-tesime-se-na-evropske-kolo-lide-uz-se-uci-anglicky-1tb-/zpravy-domov.aspx?c=A140921_092451_ln_domov_rof
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/286732-katerinice-jsou-vesnici-roku-2014/