Roztoči se skrývají v matracích, kobercích i polštářích. Daří se jim v teplu a vlhku a astmatikům dokážou způsobit značné potíže. Úplně se jich zbavit prakticky nelze, proto vědci hledají nové způsoby, jak tlumit jejich účinky. Jedním z překvapivých kandidátů se ukázalo právě velbloudí mléko.

Mezinárodní tým podával myším s uměle navozeným astmatem pět dní v týdnu půl mililitru velbloudího mléka. Začali den před vystavením alergenům a pokračovali po celou dobu experimentu. Poté zkoumali stav plic a imunitní reakce. Ukázalo se, že mléko snižovalo přecitlivělost dýchacích cest, zmírňovalo zánět a snižovalo množství imunitních buněk typických pro alergické astma – především eozinofilů a pomocných T lymfocytů. Klesla také hladina chemokinu CCL17, který jinak přitahuje imunitní buňky do míst zánětu.

Velbloudí mléko má ve srovnání s kravským či kozím více minerálů, vitamínů a antioxidantů. Už dříve bylo zkoumáno v souvislosti s diabetem nebo imunitními poruchami. Zda se podobné účinky jako u myší projeví i u lidí, však zatím není jasné. Klinické testy na pacientech s astmatem teprve rozhodnou, jestli se z velbloudího mléka stane součást léčby.

Ve srovnání s kravským mlékem má to velbloudí více vitaminů (B, C), minerálů a méně nezdravých tuků. Díky proteinům podobným inzulinu dokáže podle několika desítek studií snižovat hladinu cukru v krvi a zlepšovat citlivost na inzulin – což z něj činí slibného pomocníka pro lidi s diabetem. Doporučuje se půl litru denně.

Vědci se nově zaměřili také na další palčivý problém diabetiků: pomalé hojení ran. Polští a kanadští odborníci tak pracují na speciálním hydrogelovém obvazu právě s výtažkem z velbloudího mléka. Ten má lidem s tímto zdravotním problémem pomáhat s hojením ran. Pokud vše půjde dobře, může se brzy dostat do klinické praxe.

Velbloudí mléko tak spojuje síly vědy, tradiční medicíny a přírody a otevírá nové možnosti ve výživě i léčbě.