Vesmír je pro člověka nepřátelským místem. Jednotlivé faktory celkově ovlivňují lidské tělo, nejvíce se jedná o hlavu. Mozkomíšní mok je bezbarvá a vodnatá tekutina, která mozek pomáhá chránit proti náhlým nárazům. Na základě skenování mozku 30 astronautů vědci zjistili, že po vesmírných cestách trvalo tři roky, než se mozkové komory plně zotavily, což naznačuje, že mezi delšími vesmírnými misemi by byl vhodný interval alespoň takového trvání.

Věkem podmíněné zvětšení komor – způsobené nikoli mikrogravitací, ale atrofií mozku – může být spojeno s poklesem kognitivních funkcí. „Dopad růstu komor u cestovatelů ve vesmíru není v současné době znám. Je potřeba dlouhodobější zdravotní sledování. Tato expanze komor pravděpodobně komprimuje okolní mozkovou tkáň,“ říká profesorka fyziologie a kineziologie a hlavní autorka studie publikované v časopise Scientific Reports Rachael Seidlerová.

Studie se zúčastnilo 23 mužů a 7 astronautů (průměrný věk kolem 47 let) z amerických, kanadských a evropských vesmírných agentur. Osm z nich cestovalo na vesmírné mise trvající asi dva týdny. Osmnáct bylo na misích ISS v délce asi šesti měsíců a čtyři na misích ISS asi rok. U astronautů po krátkých misích došlo k malé až žádné změně objemu komor. Ke zvětšení došlo u astronautů po misích trvajících šest měsíců nebo déle, i když nebyl žádný rozdíl mezi těmi, kteří létali šest měsíců, ve srovnání s těmi, kteří byli ve vesmíru rok.