Lukáš není na hudební scéně nováčkem. V domácím prostředí ho diváci znají i jako herecky a pěvecky nadaného účinkujícího v muzikálech Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde se objevil například v „Oliverovi“ nebo v „Elisabeth“. Vedle toho intenzivně studuje hru na klavír na Základní umělecké škole v Hradci nad Moravicí, kde je žákem profesorky Magdalény Těšíkové Hrudové, a svou skladatelskou dráhu rozvíjí pod vedením uznávaného českého skladatele Eduarda Douši.

Do londýnské soutěže Lukáš poslal nahrávku druhé věty své Divoké suity, kterou porota ocenila vysokým počtem bodů a pochválila jak samotnou kompozici, tak jeho interpretaci plnou emotivního vyjádření a dobrého smyslu pro hudební napětí. Tento úspěch navazuje na jeho předchozí ocenění z Česka a potvrzuje, že jeho talent má co říct i na mezinárodní scéně.

Pacient Oscar Larrainzar přišel o většinu močového měchýře a obě ledviny kvůli rakovině a přidruženým problémům. Sedm let byl závislý na dialýze. Během osmihodinové operace mu lékaři transplantovali novou ledvinu a následně i močový měchýř. A úspěšně: po operaci nebyla potřeba žádná dialýza.

Transplantace močového měchýře je extrémně složitá kvůli komplikované cévní struktuře v pánevní oblasti. Doposud se prováděly jen náhrady využívající část střeva, které ale nesou rizika jako infekce, krvácení nebo trávicí potíže.

MUDr. Nassiri upozorňuje, že transplantace močového měchýře zatím není vhodná pro každého. Nejlépe se hodí pro pacienty, kteří užívají imunosupresiva (léky na potlačení imunity) kvůli jiné transplantaci, nebo je u nich tato léčba stejně nevyhnutelná. Jak dlouho bude třeba imunitu tlumit, je zatím nejasné – i to je jedna z oblastí, kterou bude tým lékařů nadále pečlivě sledovat.

„Na podzim jsme nechali oba naše páry ketup Pelových ve vnitřních ubikacích, aby se mohly soustředit na hnízdění. Naše snaha byla odměněna zahnízděním jednoho z párů. Na začátku roku jsme pak pozorovali změny v chování obou dospělých a záhy jsme pod nimi objevili mládě,“ uvádí kurátor ptáků Antonín Vaidl.

Zpočátku matka mládě zahřívala a krmila, takže bylo rodičům ponecháno dostatek klidu i potravy. Po několika dnech však došlo k nečekané změně. „Uplynul týden a bohužel jsme zjistili, že mládě bylo vyhozené z hnízda. Našli jsme ho navíc podchlazené, a proto jsme ho umístili do inkubátoru a přistoupili k odchovu v chovatelské péči,“ dodává Vaidl. Návrat do hnízda by podle jeho slov byl až moc riskantní.

Mládě bylo ručně dokrmováno nejprve holátky myší a potkanů, později také rybami. Ketupy Pelovy patří mezi tzv. „rybí“ sovy, které se v přírodě živí především rybami. Svou kořist vyhlížejí z posedů nad vodou nebo ji hledají při procházení mělkými vodami. Nepohrdnou ani žábami, korýši či dokonce malými krokodýly.

Na konci března, kdy mládě začalo prospívat, bylo vráceno do improvizované hnízdní dutiny k rodičům. Přes mřížku ve vletovém otvoru se mohli postupně seznamovat. Ačkoli se zatím nedá hovořit o plnohodnotné adopci rodiči, jako tomu bylo v minulosti například u krasek jávských nebo nestorů kea, je patrná značná tolerance mláděte ze strany rodičů. Tento krok je důležitý pro jeho socializaci a návrat do voliéry také umožňuje návštěvníkům sledovat mládě zblízka.

Zoo Praha začala chovat ketupy Pelovy v roce 2019, kdy získala dva páry ze specializovaného chovného centra na sovy v italském Monticellu. Díky tomu se stala jedinou veřejnou institucí na světě, kde je možné tento druh spatřit. V přírodě ketupy Pelovy obývají jihovýchodní Asii a patří mezi největší sovy na světě – dospělí jedinci mohou vážit až dva kilogramy a jejich rozpětí křídel může dosáhnout až půldruhého metru.

Michael Jordan pochází z amerického státu Minnesota a váží 1247 kilogramů. Dýni vypěstoval třiačtyřicetiletý Travis Gienger. Dotyčný se učí zahradnictví a krajinářství na Anoka Technical College a jeho práce je mu zároveň velkým koníčkem. Každoročně se tak snaží vypěstovat co největší, respektive co nejtěžší dýni. Na letošním, již 50. ročníku mistrovství světa v kalifornském Half Moon Bay se stal již potřetí vítězem za poslední čtyři roky.

Komisaři po převážení dýně oznámili, že se plodina pyšní rekordní hmotností 2749 liber, což je v přepočtu jen o 76 gramů méně než 1247 kilogramů. Díky tomu o 47 liber (21,3 kg) překonala dýně předchozího rekordmana z roku 2021.

Travis Gienger uvedl, že vypěstování letošního rekordmana jej stálo kolem 15 tisíc dolarů (přes 300 tisíc korun). Ale tato investice se mu vyplatila doslova dvojnásob, protože po vítězství v soutěži si odnesl rovných 30 tisíc dolarů (přes 700 tisíc korun). Je načase zvážit, jestli se nevyplatí pustit do zahradničení, co myslíte?

Pražští studenti Mojmír Zálešák, Jonáš Machurek, Jan Kubeš, Filip Hrubý a Herbert Janda se do investiční soutěže Wharton Global High School Investment Competition přihlásili sami díky jejich zálibě, kterou rozvíjejí ve studentském klubu Investment Society. Do soutěže se letos přihlásilo 5 200 týmů z celého světa. Umístit se takto vysoko se zatím žádnému českému týmu nepodařilo, jde tedy o velký úspěch. Studenti z PORGu se stali nejúspěšnějším evropským týmem v historii soutěže.

V soutěži musí tým vytvořit a hlavně obhájit strategii, která vede ke splnění daných investičních cílů. Na prezentaci před špičkovou porotou mají pak 15 minut i s doplňujícími dotazy. Ve finále se čeští mladíci střetli s týmy z USA, Indie, Jižní Koreje a Kanady. Svoji účast a především postup do finále brali velmi vážně a jsou za historický úspěch velmi rádi. Jejich jména si zapamatujte, určitě o nich ještě uslyšíme.

Každý z týmů dostal svého klienta a virtuální peníze, se kterými 10 týdnů obchodovali na akciovém simulátoru WInS. Každý tým pak musí své jednání a investice obhájit a vysvětlit v reportech a videu, které univerzita vyhodnocuje. I když jde o virtuální investice, všechny týmy berou svůj úkol velmi seriózně. Soutěž se již koná více než 10 let a podporuje finanční gramotnost. Že se do semifinále probojovala i relativně malá soukromá škola z Česka, je velký úspěch.

Studenti gymnázia Nový PORG Mojmír Zálešák, Jonáš Machurek, Jan Kubeš, Filip Hrubý a Herbert Janda účast v soutěži iniciovali sami skrze školní klub Investment Society. Nový PORG je díky mezinárodnímu studijnímu programu vedenému v angličtině (International Baccalaureate Diploma Programme) jednou z nejlepších škol takového druhu v Evropské unii. Díky programu mají pak studenti i větší šance dostat se na prestižní univerzity celého světa.

V semifinále teď musí vytvořit desetiminutové video, ve kterém shrnou svou strategii v laickém jazyce, což by mělo sloužit jako pitch pro klienta, o kterého usilují. Testují se tedy i prezentační dovednosti. Finále soutěže se bude konat v dubnu a postupuje do něj deset týmů. Budeme tedy našim zástupcům držet palce!

Celkem se soutěže účastnilo 43 týmů z 19 zemí. Vojáci z 42. mechanizovaného praporu, který nese přídomek „Svatováclavský“, uspěli nejen v kategorii zahraničních účastníků, ale i v kategorii speciálních sil, kde brali druhé místo. Čeští odstřelovači tak prorazili v konkurenci nejlepších týmů z celého světa, jako jsou příslušníci americké ODA, US ArmyRangers nebo švédské speciální síly.

Desátý ročník soutěže simuloval střelbu v denních i nočních podmínkách, přičemž vycházel z reálných situací, v nichž se odstřelovači ocitli. Museli si tak poradit s dvěma desítkami střeleckých úloh, jako je například pozitivní identifikace a eliminace cílů s využitím optoelektronických přístrojů nebo organických zbraní. „Jednalo se především o vyhledávání skrytých cílů v časové tísni, střelbu na pohyblivé cíle, střelbu v zastavěném terénu a z nestandardních poloh doplněné o synchronní výstřely celého týmu z různých pozic,“ popsali zástupci armády.

Zdroj: Novinky, iDnes

Výtvarný fotograf Franc zvítězil v kategorii místa na Zemi. Vítězná fotografie, která
vznikla v roce 2021, se jmenuje Surfování po jaru. Vyobrazuje pole na jihu Moravy z
ptačí perspektivy. Oblast vyfotil za pomocí dronu. „Dronem se u nás moc nefotí, klasičtí
fotografové se s tou technologií neskamarádili. Dá se říct, že je to nový fotografický žánr,“
uvedl Franc.

Do soutěže Earth Photo každoročně posílají své práce fotografové z celého světa.
Český fotograf tedy uspěl v mezinárodní konkurenci. Porota díla letos hodnotila v pěti
kategoriích: místa na Zemi, lidé, příroda, klimatická změna a proměňování lesů.

Zdroj: Ekolist, Daniel Franc

Když Irini Tzortzoglou pracovala v bance, k vaření se dostala jen ve formě ohřátí připraveného jídla z obchodu na nádraží, kam zaběhla cestou domů. Poté, co v roce 2019, kdy oslavila šedesátku, vyhrála MasterChefa, se vaření stalo její novou profesí. Irini k tomu dopomohlo i to, že se narodila na Krétě, kde její babička často pekla. Jako malá si tehdy zamilovala vůně i proces přípravy jídel, které si s sebou odnesla do dalšího života, i když se k jejich přípravě roky nedostala. Na počátku manželství si však řekla, že bude naplňovat tradiční roli ženy v domácnosti. „Koupila jsem si kuchařky a začala denně vařit tříchodová jídla, protože jsem se nudila,“ popisuje pro Guardian.

Manžel si však stěžoval, že po vydatné stravě přibírá, a tak Irini vařit přestala a začala s kariérou ve finančním sektoru, která trvala 30 let. Dotáhla to až na jednu z vedoucích pozic v jedné z největších řeckých bank – Piraeus. S kariérou rozjetou na plné obrátky upadalo Irinino kuchařské umění. Její druhý manžel navíc často pracovně cestoval, a tak nebylo pro koho vařit. „Opravdu jsem nevařila. Chci vařit pro ostatní lidi, nijak zvlášť si neužívám, když mám nakrmit sebe sama,“ dodává Tzortzoglou.

Do MasterChefa se přihlásila z nudy, když už byla v důchodu a chyběly jí životní výzvy. Manžel John ji proto nabádal, ať se do kuchařské show přihlásí, když ji baví její sledování. I když byla Irini slušná kuchařka, nechtěla se ztrapnit tím, že vypadne v prvním kole, a tak rok trénovala. „Chtěla jsem se podívat, jak to dnes vypadá s řeckou kuchyní. Trochu jsem sledovala trochu řeckého MasterChefa, abych viděla, co dělají mladí kuchaři. A pak jsem začala trénovat,“ popisuje svou přípravu. Přestavěla kvůli tomu celou kuchyň, nakoupila si náčiní a přístroje, a dokonce odjela do Athén, kde pro inspiraci navštěvovala michelinské restaurace. Nepodcenila ani fyzickou přípravu, protože si uvědomovala, že po celoživotním sezení v kanceláři pro ni bude běhání po kuchyni náročné. Jak říká, aby nedostala infarkt, začala běhat, chodit do posilovny a na procházky.

Výhra v MasterChefovi Irini přinesla sebevědomí i nové vyžití

Příprava se vyplatila a Irini Tzortzoglou se povedlo kuchařskou soutěž vyhrát. Až potom si poprvé dokázala říct, že je opravdu dost dobrá. Trpěla totiž nedostatkem sebevědomí kvůli výchově otce, který na ni měl vysoké nároky a všude viděl jen prostor pro zlepšení. I když si myslela, že se s nízkou sebedůvěrou za ty roky vyrovnala, MasterChef jí ukázal, že tomu tak nebylo. Pochybovala i o své vítězné pramici nachové, jehněčích kotletách s fíky a baklavě s lískovými oříšky.

Od té doby se ponořila ještě hlouběji do řecké kuchyně, o které vydala také knihu Under the Olive Tree (Pod olivovníkem). Pracuje jako hostující kuchařka ve vyhlášených restauracích, kde připravuje večeře pro dva nebo speciální menu u příležitosti vyhlašování cen. Navrhla také jídla pro společnost The Cookaway, která dodává zákazníkům ingredience přímo šité na míru daným receptům. „Nemám žádný volný čas, ale miluju to. Cítím se jako dítě, které necháte, ať si dělá co chce v cukrárně,“ popisuje Irini.

Svůj elán a nadšení se rozhodla předávat dál. „Když vidím, kolik v sobě mám života a energie, je jakákoli alternativa nemyslitelná,“ dodává s tím, že si nedovede představit, že si v šedesáti člověk řekne, že už bude jen sedět v koutě, číst knihy a pak zemře.

Zdroj: The Guardian

Když před třiceti lety přicestoval do Ameriky bez pořádné znalosti angličtiny, asi těžko by jeho úspěchu někdo věřil. Pozitivní nebyl ani ve chvíli, kdy představoval svůj projekt potenciálním investorům – neúspěch vyčíslil na 99,6 %. I přesto si šel za svým a nyní se hrdě pyšní výsledky.

Pokud vše půjde podle plánu, uvedení tablety na trh by mohlo proběhnout v roce 2025. Její zhodnocení bude obrovské. „Subjekty léčené ALZ-801 prokázaly významný kognitivní zisk oproti výchozímu stavu na testech paměti, což ukazuje zlepšení v průběhu léčby,“ nechal se slyšet Tolar. „Jsme na cestě přinést mimořádně účinnou a dobře tolerovanou léčbu milionům lidí na celém světě trpících touto strašlivou nemocí, která je připravuje o vzpomínky a schopnost myslet a vyjadřovat se,“ dodává.

Tolar není jediný, který se léčbou Alzheimerovy choroby zabývá, ovšem konkurenční společnosti Biogen, Eisai nebo Eli Lilly vyvíjí látky, které se podávají infuzí a budou tak mnohem nákladnější a složitější na aplikaci.

Alzheimerova choroba postihuje hlavně paměť, myšlení a úsudek. Jde ruku v ruce s demencí, v nejhorší fázi člověk není schopen postarat se sám o sebe. Zvrat je přitom velmi rychlý: během roku nebo dvou se kompletně změní osobnost člověka, je stále zmatenější, má problém s vyjadřováním a již řádně nevnímá svět kolem sebe.

Zdroj: CzechCrunch

Že české firmy svou dynamikou rozvoje vynikají, ukázaly nejen celkovou převahou, ale také obsazením šesti z deseti top příček včetně té nejvyšší. Vůbec nejrychleji rostoucí firmou se stala společnost FTMO českých podnikatelů Marka Vašíčka a Otakara Šuffnera.

Firma se zabývá investicemi obchodování na finančních trzích a její tržby za poslední tři roky vzrostly o 39 432 procent. „S ohromujícím růstem téměř čtyřiceti tisíc procent se celému týmu FTMO podařilo přepsat dvaadvacetiletou historii této soutěže,“ uvedla společnost na svém webu.

Další české společnosti pak obsadily třetí, čtvrtou a pátou příčku, kde se umístily firmy Driveto Adama Szabó nabízející pronájem aut, DoDo Michala Menšíka zabývající se logistikou a podnik ThreatMark Michala Tresnera zaměřený na kybernetickou bezpečnost.

Zdroj: cc.cz, 2.deloitte.com, ftmo.com

Na speciálním oddělení King Abdullah Specialist Children‘s Hospital v Rijádu zaměřeném přímo na rehabilitaci se Veronika Vasilcová o vybavení bát nemusí. „Co se týká pomůcek nebo přístrojů, máme vše, na co si vzpomeneme. I pacienti mají péči a pomůcky zadarmo. Mohu pacientovi dát, co potřebuje. V tom bude asi největší rozdíl, až se vrátím zpět na Slovensko,“ popisuje fyzioterapeutka.

Při své práci se Vasilcová setkává i s diagnózami, které v Evropě najdeme jen v teoretických knihách. Na vině jsou časté sňatky v rámci širší rodiny, vlivem kterých vzniká problémová genetická výbava. Fyzioterapii proto vyhledává hodně pacientů s vrozeným rozštěpem páteře a dalšími dědičnými nemocemi s dopadem na pohybový aparát. Pod ruce se však Vasilcové dostávají také oddělená siamská dvojčata z celého regionu, pro něž má nemocnice speciální program.

Při svých terapiích používá Vojtovu metodu, kterou se jí v kombinaci s dalšími cviky povedlo například zmírnit křivku páteře třináctileté dívky s těžkou mozkovou obrnou a skoliózou o 24 stupňů za rok, a oddálit tak operaci. Navíc je to cvičení, na které jsou místní zvyklí z rehabilitačních pobytů ve střední Evropě. Cílem je naučit rodiče cviky tak, aby mohli s dětmi cvičit i doma.

Kromě práce v nemocnici se Vasilcová věnuje také výuce na zdejší univerzitě, školení nových fyzioterapeutů, přednáškám a tvorbě učebních osnov. Vedle toho studuje doktorát na Masarykově univerzitě, která jí umožnila distanční studium.

Zdroj: Masarykova univerzita

V konkurenci deseti tisíc vín z celého světa zvítězil Ryzlink vlašský 2018 Reserva. B\V vinařství obhájilo loňské vítězství a navazuje na úspěchy, které už letos posbíralo na soutěžích Best of Reisling a Bacchus Madrid. Kromě velké zlaté medaile pro šampióna výstavy získalo vinařství další tři zlaté a tři stříbrné medaile.

„Kvalitě vína u nás podřizujeme vše. To nejlepší, co dokážeme vypěstovat a následně vyrobit, zařazujeme do prémiové řady Reserva. Úspěchy, jako je tento, nás jen utvrzují, že jdeme po správné cestě. Přesto nás ale vítězství překvapilo. Nečekali jsme, že bychom tak velký úspěch dokázali někdy zopakovat,“ prohlásil výkonný ředitel B\V vinařství Vlastimil Valenta.

Dvacátý osmý ročník mezinárodní soutěže vín Concours Mondial de Bruxelles letos hostilo hlavní město Lucemburska – Lucemburk. Tři sta odborníků hodnotilo 10 tisíc vín ze 46 zemí světa. Čeští a moravští vinaři si ze soutěže odvezli celkem 32 medailí, z toho dvě velké zlaté, sedm zlatých a 23 stříbrných. Druhou velkou zlatou medaili si odváží znojemský Znovín za Tramín červený 2017. Dvě zlaté medaile získalo vinařství Volařík, po jedné Vinofol a Zámecké vinařství Bzenec. Dvě stříbrné medaile si pak vysloužilo také české vinařství Salabka, tedy víno z vinařské oblasti Čechy.

Zdroj: Brněnská drbna

Že by jedna ze samiček mohla čekat mláďata, chovatelé zpozorovali letos v lednu, kdy si želva začala v rašelinovém podkladu vyhrabávat hnízdo. Následně se na místě objevila snůška sedmi vajec, která chovatelé kvůli nevyhovujícím podmínkám přemístili do speciální líhně. Protože samečci se líhnou v teplotě okolo 28,5 stupňů Celsia, zatímco samičkám vyhovuje spíš 30 stupňů, rozdělili je do dvou teplotních režimů. „Délka inkubace u těchto želv trvá zhruba 108–115 dnů. V teplejší líhni, kde jsme očekávali líhnutí samiček, se nevyklubalo ani jedno mládě. V chladnější líhni se v období 28. dubna až 18. května 2021 vylíhla čtyři mláďata – samečci,“ uvedla mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Mláďata při vylíhnutí vážila jen kolem 20 gramů, ve speciálním akváriu se živí pampeliškovými listy, salátem a další zelení. Ostravská zoo chová tyto želvy, figurující na červeném seznamu kriticky ohrožených druhů, od roku 2010, kdy získala jednoho samce a dvě samice ze záchranné stanice v Hongkongu. Ve volné přírodě se želvy chrámové vyskytují na území Thajska, Kambodže, Laosu, Vietnamu a Malajsie.

Nejdelší denní etapu v délce 249 kilometrů nebo horské úseky ve francouzských Alpách a Pyrenejích – to a mnohem více musel nevidomý atlet během měsíčního dobrodružství ve Francii překonat. Na tandemovém kole ujel celkem 3414 kilometrů a pouhé dva dny po oficiálním pelotonu protnul pomyslnou cílovou pásku pod Vítězným obloukem. V cestě za odvážnou metou Ondřejovi kromě traséra Marka Peterky pomáhal sedmičlenný tým. „Důležité je mít kolem sebe ten správný tým, který vás i v těch nejtěžších kilometrech podrží. Zásadní je i podpora partnerů bez kterých by se tento projekt nemohl uskutečnit. A jsem vděčný za fanoušky, kteří nadšeně sledovali každé naše šlápnutí,” hodnotí Ondřej Zmeškal průběh celého závodu.

Cílem mladého sportovce a motivátora ale nebylo jen překonat své cyklistické limity. Ve spolupráci s Nadačním fondem Českého rozhlasu Světluška spustil pár dní před startem charitativní sbírku na podporu nevidomých dětí a jejich volnočasových aktivit. Za vybrané peníze pořídí tandemová kola, sportovní vybavení a jiné kompenzační pomůcky. Samotnou sbírku je stále možné podpořit na portálu Darujme.cz.

Na první pohled jsou čísla neúprosná. Rok od roku se zvyšuje počet osob, kterým je diagnostikována rakovina. Navzdory tomu však počet těch, kteří na chorobu zemřou, neroste. Důvodem, proč přibývá diagnóz, ale ne obětí, je lepší kvalita onkologické péče. Dvě nejčastější onkologická onemocnění – zhoubný nádor prostaty u mužů a prsu u žen – mají úspěšnost léčby na hranici 90 procent. Ideální je přitom zachytit nemoc včas. Zlepšení však nastalo i v případech, kdy bylo onemocnění odhaleno v už pokročilém stádiu.

Téměř u všech diagnóz se léčba v posledním desetiletí proměnila k lepšímu. Nejvýraznější nárůst v úspěšnosti léčby zaznamenali onkologové u méně častých, ale nebezpečných diagnóz: rakoviny slinivky, jater, jícnu nebo žlučníku. O třetinu se zvedla šance pětiletého přežití také u rakoviny plic.

„Na prodlužování přežití v pozdějších klinických stadiích se podílí rostoucí dostupnost vysoce specializované komplexní onkologické péče, dobrá organizovanost sítě komplexních onkologických center a také dostupnost moderní radioterapie, farmakoterapie a biologické léčby v ČR,“ vysvětlil pro iRozhlas Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotních informací a statistiky.

Zdroj: iRozhlas

Na věk ani pohlaví se při vstupních prověrkách k výsadkářům neberou ohledy. Mladá studentka proto při fyzickém přezkoušení neměla žádné úlevy. Zvládnout tak musela sérii shybů, kliky, plavání na čas i náročné psychotesty. Adepti na místo u výsadkářů musejí absolvovat také pětikilometrový běh s kládou v týmu, překážkovou dráhu nebo 35 kilometrů dlouhý pochod se zátěží. Na důkaz toho, že se i unavení umějí správně rozhodovat a myslet, je čeká závěrečné psaní eseje.

Vůbec nejnáročnější je přijímací řízení k bojové části posádky výsadkářů. A přesně to studentka Zuzana jako první žena v České republice zvládla. K jednotce nastoupí po dokončení střední školy, úspěšně složené zkoušky totiž mají dvouletou platnost. Přispěje tak k navýšení počtu žen v armádě. Těch je, jak řekla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková pro ČTK, nyní zhruba 13 procent.

Zřejmě škrábnutí o klacek ve výběhu způsobil tygřici Ratně pobývající v parku v Sheprethu poblíž města Cambridge nepříjemné zranění oka. S jeho následky se potýkala dlouhodobě. Zatímco šedý zákal byli veterináři schopní držet pomocí kapek a pravidelného monitoringu pod kontrolou, v případě vředu rohovky byla operace nevyhnutelná.

Britští veterináři se proto pustili do zákroku, který ve světě dosud neměl obdoby. Podle serveru BBC si operace oka u velké šelmy vyžádala v porovnání se standardními zvířecími pacienty mnohonásobně vyšší dávku anestetik i delší dobu na sále. Výsledek ale přinesl ovoce. Po několikatýdenním pozorování propustil specialista David Williams tygřici z léčby. Ratna si tak může opět bez bolestí a obav hovět i na vyvýšených místech svého výběhu.

Aby mohli ochránci Naniu vypustit do přírody, je potřeba vybrat skupinu slonů, do které bude začleněna. Nalezení skutečné rodiny by přitom znamenalo takřka jistotu, že se jí bude i nadále dařit. Vědci proto zanalyzovali 16 sesbíraných vzorků trusu z národního parku Deux Balé a porovnali je s trusem nalezené sloní samičky. „Rodič musí sdílet 50 procent svých alel se svou dcerou. Takže jsme se snažili zjistit, zda v každé z těchto rodinných skupin máme rodiče a potomky, sourozence nebo nevlastního bratra,“ vysvětluje Sam Wasser, ředitel Centra biologie ochrany přírody na Washingtonské univerzitě.

Výsledky vědce potěšily. Jeden ze vzorků opravdu patřil její matce nebo nevlastní sestře, jež chodila pít k jezeru nedaleko od místa, kde byla Nania nalezena. „Byla jsem úplně ohromena. Vše nasvědčuje tomu, že Naniina matka je naživu!“ podělila se o své nadšení Céline Sissler-Bienvenu, ředitelka IFAW pro Francii a frankofonní Afriku, která proces organizačně vedla.

Testy DNA navíc potvrdily, že Nania patří ke kriticky ohroženému poddruhu slona pralesního, což ji dělá nesmírně cennou pro jejich zachování v přírodě. „Její návrat do divočiny mezi slony ze stejné genové větve umožní jejich větší genetickou rozmanitost a posílení populací divokých slonů,“ vysvětluje ochránkyně zvířat.

Malárie se přenáší kousnutím komárem rodu Anopheles. Celosvětově si ročně vyžádá 400 tisíc obětí, z nichž většinu tvoří africké děti. Se zákeřnou nemocí se potýká 95 zemí světa, a proto je objevení účinné vakcíny považováno za svatý grál medicíny. Slibné výsledky nyní ukázalo testování nové vakcíny R21/MM, která si i po 12 měsících od první dávky zachovala vysokou účinnost. Pokud se podaří další klinické pokusy, stane se R21/MM první vakcínou na světě, která splňuje hranici úspěšnosti 75 procent stanovenou Světovou zdravotnickou organizací.

„Zásadní výhodou vakcíny je její potenciál pro masovou produkci, která bude nutná k zajištění pravidelného očkování pro stovky milionů dětí v Africe. Oproti ostatním vakcínám je R21/MM poměrně nízkonákladová i jednodušší na výrobu,“ uvedli autoři studie zveřejněné v časopise The Lancet. Pro ověření bezpečnosti vakcíny vědci sledují výskyt vedlejších účinků, které jsou však ve většině případů mírné. Zpravidla se jedná o zvýšení tělesné teploty. Výzkumníci nyní připravují testování druhé dávky, která má dětem posloužit jako prevence před další sezónou malárie.