Automat funguje podobně jako běžný prodejní automat na nápoje, ale je přizpůsoben pietnímu prostředí. Platba je možná hotově i kartou, což výrazně zjednodušuje návštěvu těm, kteří přijdou bez přípravy. Svíčkobot je navíc vybaven bezpečnostními prvky a odolným plexisklem, aby odolal případnému vandalismu a mohl spolehlivě sloužit co nejdéle.

Město zatím novinku testuje, ale první reakce jsou pozitivní. Pokud se Svíčkobot osvědčí, mohl by se v budoucnu objevit i na dalších břeclavských hřbitovech. Projekt tak ukazuje, že i malá technologická změna může přinést velký praktický přínos a pomoci lidem udržet tradici vzpomínání na své blízké.

Je zajímavé, že tyto vlivy prostředí zanechávají v našem genomu otisky, označované jako epigenetické modifikace. Studiem těchto markerů mohou vědci potenciálně kvantifikovat molekulární stárnutí. Díky tomu výzkumníci vymysleli několik „epigenetických hodin stárnutí“, které jsou v podstatě kalibrovány podle věku jedince a různých faktorů životního stylu. Většina těchto hodin se soustředí kolem metylace DNA v krevních buňkách. Tento způsob odběru vzorků je však pro pacienta nejen náročný, ale i stresující. V reakci na to tým odborníků ve Spojených státech vytvořil CheekAge, hodiny druhé generace, které využívají metylační data z jednoduše sbíratelných lícních buněk.

Nedávná studie poprvé potvrdila, že CheekAge přesně předpovídá riziko úmrtnosti, i když jsou použita epigenetická data z jiných tkání. Ve studii byla použita data od 1 513 jedinců narozených v letech 1921 a 1936. Primárním cílem programu bylo korelovat rozdíly v kognitivním stárnutí s životním stylem, psychosociálními faktory a biomedicínskými, genetickými, epigenetickými a mozkovými zobrazovacími daty. Zjistilo se, že jedno zvýšení směrodatné odchylky v CheekAge odpovídalo 21% zvýšení míry rizika úmrtí ze všech příčin. To naznačuje, že CheekAge je silně spojen s rizikem úmrtnosti u starších dospělých. „Zjištění naznačují, že mezi tkáněmi existují běžné signály úmrtnosti,“ řekl doktor Shokhirev. „To znamená, že jednoduchý, neinvazivní výtěr z tváře může být cennou alternativou pro studium a sledování biologie stárnutí,“ doplnil.

Čím jsou tyto hřbitovy specifické? Pozůstalí na nich nenajdou žádné náhrobky, umělé květiny ani svíčky. Popel zesnulých se na přírodních pohřebištích ukládá ke kořenům stromů či květin. „Místo těchto studených, neosobních prostor chceme využít krásu a atmosféru přírody a v ní přirozeně uzavřít cyklus lidského života,“ uvedla jedna ze čtyř iniciátorek nápadu na založení prvního alternativního místa pohřbívání v moravskoslezském regionu Iveta Šugárková ze spolku Na druhý břeh.

Ekologický hřbitov se nachází v podhůří Beskyd, na dohled od nejvyššího vrcholu – Lysé hory. I proto nově vznikající pietní místo dostalo název Vzpomínky pod Lysou. Najít pro něj vhodné místo však zabralo spolku několik let. Louka o rozloze 2 000 metrů čtverečních je obklopená stromy, prošla již terénními úpravami a připravuje se na další adaptace, třeba dlažbu z říčních oblázků či postranní lavičky na sezení. Na přírodním pohřebišti je možné ukládat jen zpopelněné ostatky. Ty se však nerozptylují na plochu, jako je tomu například na rozptylových loučkách, ale ukládají se do půdy ke kořenům stromů či květin.

Vakcíny proti nemoci covid-19 jsou mimo klinické studie podávány od 8. prosince 2020. Za tu dobu obdržely alespoň jednu dávku vakcíny dvě třetiny světové populace. Díky iniciativě COVAX, která za dostupné ceny dodávala vakcíny i do nízkopříjmových zemí, se do konce roku 2021 dostaly ke 20 procentům jejich populace.

Aby vědci dokázali odhadnout dopad celosvětových snah naočkovat co nejvíce lidí, museli stanovit model šíření nemoci na základě její smrtnosti v jednotlivých zemích a započítat také podreportování případů v zemích, kde se situaci nedařilo přesně sledovat. To srovnali s analýzou nadúmrtí, což je odchylka počtu zemřelých oproti dlouhodobému průměru. Následně vytvořili alternativní hypotetický scénář, jak by se nemoc na populaci projevila, kdyby nebyly podány žádné vakcíny. Z výzkumu ovšem vyjmuli Čínu, která má na světě unikátní postavení kvůli tomu, že v ní epidemie propukla a zkreslení dat o odvrácených úmrtích vyplývajících z její velikosti.

Od prvního podání vakcíny zemřelo na covid-19 tři a půl milionu lidí a 14,4 milionu lidí podle odhadu zachránilo právě očkování. Podle propočtu pak vakcíny zabránily 19,8 milionům úmrtí z 31,4 milionu, ke kterým by jinak došlo bez očkování. Jde tak o snížení o 63 procent. Ukázalo se, že podání vakcín mělo zásadní vliv na trajektorii pandemie hlavně v bohatších zemích, které jsou široce proočkované kvalitními vakcínami. Na jednu dávku vakcíny tak bylo zachráněno více životů než jinde na světě. „Věděli jsme, že to bude velké číslo, ale nemyslel jsem si, že to bude až 20 milionů úmrtí během prvního roku,“ řekl Oliver Watson z Imperial College London, který je jedním z autorů studie vypracované vědci z této univerzity.

Studie vyzvedla fakt, že kdyby byly vakcíny poskytovány chudším zemím efektivněji, podařilo by se předejít ještě více úmrtím. „Z téměř 20 milionů úmrtí, kterým se podle odhadů podařilo zabránit v prvním roce po zavedení vakcín, bylo téměř 7,5 milionu úmrtí zabráněno v zemích zahrnutých do iniciativy COVAX. Pokud by se podařilo dosáhnout cílů stanovených WHO [20 % naočkované populace do konce roku 2021 a 40 % do konce 2022], odhadujeme, že by se dalo zabránit zhruba každému pátému z odhadovaných životů ztracených v důsledku COVID-19 v zemích s nízkými příjmy,“ připomíná Watson.

Zdroje: The Guardian a Imperial College London

Společnost Apple v prosinci vydala aktualizaci iOS 15.2. Díky ní přibyla funkce Kontakt pro pozůstalost. Ta umožňuje zvolit, kdo se k našim datům dostane poté, co zemřeme. Dosud to pro uživatele zařízení Applu bylo velice složité. Pokud pozůstalí neznali přístupové heslo k Apple ID nebo alespoň přístupový kód do zařízení, bylo pro ně úřístup k profilům a datům pozůstalého v podstatě nemožný. To se nyní mění. Funkce Kontakt pro pozůstalost umožňuje po splnění specifických podmínek získat přístup třeba k fotografiím, videím, poznámkám, zprávám, kontaktům, staženým aplikacím, e-mailu a podobně.

Nedá se funkce zneužít? V aplikaci je možné vybrat pět lidí jako kontakt pro pozůstalost. Každý z nich přitom obdrží unikátní přístupový kód. Kromě něj je potřeba mít také úmrtní list nebo jeho naskenovanou kopii. Postup je pak už jednoduchý, data stačí zadat přímo v zařízení s iOS 15.2 a novějším v nastavení Kontaktu pro pozůstalost, nebo informace zadat na speciálním webu Digitální pozůstalost. Následně musí žádost projít schvalovacím procesem Applu, který vyhodnotí legitimitu úmrtního listu a po maximálně dvou týdnech žadatel obdrží odkaz pro vytvoření nového hesla Apple ID zemřelého.

 Zdroj: Czechcrunch