Paměť je jako osobní registrační systém vašeho mozku. Když zažijete něco nového – například setkání s novou osobou nebo zjištění faktu – váš mozek tyto informace zakóduje tak, že je přemění na vzorce nervové aktivity. Tyto vzorce se ukládají v různých částech vašeho mozku v závislosti na typu informace. K načítání vzpomínek dochází, když váš mozek potřebuje získat přístup k uloženým vzorcům. Je to podobné jako při hledání souboru v počítači. Pokud si chcete vzpomenout na narozeniny svého přítele, váš mozek aktivuje příslušné nervové dráhy, aby tyto informace přinesl zpět do vaší vědomé mysli. Někdy je tento proces bezproblémový, ale jindy mohou být vzpomínky trochu nejasné nebo smíšené, zvláště pokud se k nim často nevracíte.

Vědci nyní zjistili, že i jiné buňky v těle se mohou učit a vytvářet vzpomínky. Provedli výzkum, ve kterém zkoumali schopnost učení se buněk z nervové tkáně a z ledvinové tkáně. Tyto buňky byly vystaveny různým vzorcům chemických signálů, podobně jako vystavení mozkových buněk vzorcům neurotransmiterů, když se dozvídáme nové informace. Zajímavým zjištěním bylo, že tyto nemozkové buňky také zapnuly ​​„paměťový gen“ – stejný gen, který mozkové buňky aktivují, když detekují informační vzorce a reorganizují svá spojení, aby vytvořily vzpomínky. „Ukazuje to, že schopnost učit se z opakování s určitým odstupem není jedinečná pro mozkové buňky, ale ve skutečnosti může být základní vlastností všech buněk,“ uvedli výzkumníci. Schopnost jiných buněk učit se a vytvářet vzpomínky je tak strhujícím objevem.