Kontroverzní výcvikové pomůcky jako ostny, elektrické obojky a škrtidla by mohly být ve Francii v blízké době zakázány. Pro přijetí zákona o zákazu elektrických obojků pro psy bylo 111 poslanců, pouze pět jich bylo proti. Na základě něj tedy bude zakázán nejen jejich prodej, ale i používání, a to pod pokutou až 750 eur (téměř 18 tisíc korun). Těmito nástroji totiž nezřídka majitelé své mazlíčky trestali za útěky, štěkání nebo jiné „nevhodné“ chování. Elektrické obojky navíc přibližně v 10 procentech případů použití způsobují zvířatům třeba popáleniny a nekrózu kůže. 

Podle poslankyně a předsedkyně pracovní skupiny pro dobré životní podmínky zvířat Corinne Vignon návrh zákona vycházel hlavně z poptávky ze strany občanů. „Problém těchto obojků spočívá v tom, že se prodávají volně a majitel si ani neuvědomuje, že jsou zneužitelné. Zvíře vycvičené na bolest a fyzické omezování je zvíře, které bude mít fyzické a psychické problémy a je pravděpodobnější, že třeba někoho pokouše,“ okomentovala Vignon přijetí zákazu.

Zdroj: Radio Wave, Le Monde

Španělská vláda schválila nařízení, na základě kterého budou muset být na tamních jatkách kamery, aby se zabránilo špatnému zacházení se zvířaty a neplnění hygienických norem. Podle ministerstva pro ochranu spotřebitele, které nařízení připravilo, je Španělsko první zemí EU, která se k této povinnosti uchýlila. Podobné opatření už podle španělské vlády platí například v Británii, Izraeli a Skotsku.

V posledních letech řada organizací, včetně sdružení Equalia, kritizovala špatné zacházení se zvířaty či neplnění hygienických norem na některých jatkách ve Španělsku, což doložila videozáznamy pořízenými skrytou kamerou. Nové vládní nařízení proto kromě nutnosti zřídit kamery v místnostech se zvířaty ukládá provozovatelům jatek povinnost uchovávat záznamy 30 dnů a předložit je případné inspekci.

Zdroj: Ekolist, La sexta

Podle organizace Animals Asia se jedná o jeden z nejhorších způsobů týrání zvířat. Iniciativa mimo jiné poukázala na to, že dotyční sloni umírají v důsledku přepracování. O poškozená zvířata by se nyní mělo postarat středisko pro ochranu slonů v Dak Lak, které šíří osvětu mezi turisty.

Důležitou roli v zavedení zákazu sehrály i sociální sítě. Například Instagram zakázal všechny příspěvky, které jsou označeny hashtagem #elephantride. Uživateli se zobrazí informace, že týraní zvířat zmiňovaná sociální síť nepovoluje. Zvířata budou i díky jejímu přispění zase o něco svobodnější.  

Za týrání bude nově místo pěti let hrozit až šest let vězení. Za chov zvířat v nevhodných podmínkách ohrožujících jejich život budou soudy moci ukládat až deset let za mřížemi. V krajních případech tak zvýšení trestních sazeb umožní soudcům bez omezení zvážit i nepodmíněný trest odnětí svobody – nebude tím pádem možné podmíněné zastavování stíhání. Doposud delikventi týrající zvířata obvykle vyvázli jen s podmínkou, což by se díky novele mohlo změnit. Díky zvýšení horní hranice trestu by policie navíc dostala možnost při odhalování týrání nasazovat odposlechy a usnadnilo by se také nařizování domovních prohlídek.

Po úvodním kole je ve sněmovně také novela týkající se množíren. Obsahuje jejich vymezení a rovnou je zakazuje. Za provoz takového zařízení, které slouží zejména k rozmnožování psů nebo koček za účelem zisku z jejich prodeje, by hrozila až půlmilionová pokuta.

Zdroj: ČTK

Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání vydaná Ministerstvem zemědělství zpřísňuje podmínky pro zájmové chovy zvířat, které vyžadující zvláštní péči. Zájemci budou potřebovat nejen povolení o chovu samotném, ale i vyjádření stavebního úřadu, že je stavba pro chov způsobilá k tomuto účelu.

Změny se dotýkají také veřejných vystoupení. K zákazu drezúry nově narozených primátů, ploutvonožců, některých kytovců, nosorožců, hrochů a žiraf platícího od roku 2004 se nově přidává úplný zákaz drezírování delfínů a slonů. Speciální licenci k veřejnému vystupování s šelmami budou potřebovat nejen cirkusy, ale například i filmaři a televizní štáby.

Spolek Obraz natočil a zveřejnil na České televizi reportáž o tom, jak to vypadá v českých chovech slepic. Slepice byly často odrané z peří, namačkané v malých klecích i chované mezi mrtvými slepicemi.

V poslední době informovanost o způsobu chovu zvířat stoupá. Jako alternativa klecových vajec se nabízejí vejce z podestýlek, v biokvalitě a z volného chovu. Taková vejce jsou o trochu dražší a prozatím i hůře sehnatelná. Na trhu je však nabízí několik supermarketů.

Zdroj: byznys.lidovky.cz

Kvůli kožešině se u nás ročně usmrtí zhruba 20 tisíc zvířat, především norků a lišek. Většina kožešin jde poté na export a využívá se hlavně v módním průmyslu. V Česku k dnešnímu dni funguje devět kožešinových farem.

Novela zakazuje chov a usmrcování zvířat výhradně či převážně za účelem získání kožešin, neplatí tak například pro králíky. Její přijetí uvítaly organizace zaměřené na ochranu zvířat, hlavním argumentem jsou etické důvody.

Zdroj: ceskatelevize.cz