Jak tento portál funguje?

Představte si platformu nabídek práce, kde se její uživatel nemusí prokousávat hromadou nabídek rozprostřených na nespočtu stránkách. Nemusí znovu a znovu zadávat parametry, a pokud nezná přesnou specifikaci, není třeba se vracet na začátek procesu. Jobmapa je totiž navržena jednodušeji, a přitom efektivněji – tak, že se zde pracovní pozice hledají a prohlíží jako produkty na e-shopu. Filtrování nabídky vylučovací metodou pak přináší okamžité výsledky doslova na pár kliků. Po nich se množství nabídek zásadně zúží a je mnohem snazší si vybrat.

Jobmapa dále poskytuje rychlý a komplexní přehled o aktuální nabídce na trhu práce. Díky tomu lze na pár kliků zjistit například obvyklé platové ohodnocení určité pozice napříč Českou republikou. Tato informace může zájemcům posléze pomoci při vyjednávání o mzdě a(nebo) plánování kariérního postupu.

Nedílnou součástí této platformy je také „hlídací pes”, kterého lze použít společně s mapou a jednoduše ho nasadit na jakékoli místo: město, čtvrť nebo ulici. Díky němu je pak uživatel okamžitě informován o nových pracovních příležitostech, jakmile se ve zvoleném regionu objeví.

Nechybí ani šablony, které upoutají pozornost

Při vytváření portálu Jobmapa.cz bylo myšleno i na časté problémy při tvorbě životopisů, proto zde nechybí ani on-line šablony, které jsou navrženy tak, aby upoutaly pozornost HR odborníků a jsou optimalizovány pro procházení ATS (Applicant Tracking Systems) systémy, které mnohé společnosti používají k přebírání životopisů. Své CV si pak lze vytvořit ve formátu PDF.

Není to však jediná varianta, kterou Jobmapa nabízí: pokud nemáte zájem o tuto „klasiku”, můžete si zde rovnou udělat on-line stránku s životopisem a zaslat potenciálním zaměstnavatelům odkaz. Její nezanedbatelnou výhodou je i rychlá aktualizace, kterou možnost zasílání životopisu formou přílohy samozřejmě postrádá. Navíc, pokud firma, která bude v budoucnu obsazovat nové pozice, bude mít tento váš odkaz, může se vám ozvat na základě aktualizovaných informací. A pokud už nebudete chtít, aby měl kdokoli přístup k vašemu životopisu, jednoduše odkaz vypnete.

Jobmapa.cz toho určitě nabízí ještě mnohem víc. Je tedy jistě inovativní platformou, která celý proces hledání práce zjednodušuje. Pokud se v této situaci nacházíte i vy, určitě ji neváhejte vyzkoušet.

Dva dny volna v podobě víkendu vznikly na počátku 20. století. Henry Ford poskytoval zaměstnancům svého automobilového závodu víkendový odpočinek už v roce 1926, zatímco v Československu se zavedl až od roku 1968. V posledních letech se čím dál častěji skloňuje téma čtyřdenního pracovního týdne. V Německu ho podpořila Saskia Eskenová, spolupředsedkyně SPD (sociální demokracie), momentálně nejsilnější vládní strany. Opírá se o průzkumy z dalších zemí. 

Například ve Spojeném království se testování zúčastnilo 61 firem a 2 600 zaměstnanců. Kromě toho, že se lidé cítili spokojenější, se firmám navíc mírně zvýšily tržby a zlepšila se loajalita zaměstnanců. K podobným závěrům dospěli i na Islandu, kde během 5 let zkrátili pracovní dobu na 35 hodin týdně bez poklesu mzdy. Šlo například o zaměstnance v nemocnicích, mateřských školách nebo místní správy hlavního města. Efektivita zaměstnanců byla vyšší. Podobně dopadlo také zavedení volného pátku Microsoftem v Japonsku v roce 2019. Zkrácenou pracovní dobu zkouší firmy ve Skotsku, Irsku, Španělsku nebo na Novém Zélandu.

Situaci na trhu práce ovlivnila covidová pandemie a následná inflace. U řady lidí vedla k tomu, že více přemýšlejí nad pracovními podmínkami – například ve Spojených státech střední třída častěji zakládá odbory a stávkuje. Čtyřdenní pracovní týden může pomoci při řešení problémů pracovního trhu, ale nepůjde ho zavést plošně. V Německu ho uplatní jen některé firmy a bude se týkat převážně kancelářských pozic. Přitom pro zkrácení pracovního týdne by podle studie nadace Hanse Böcklera bylo až 81 % zaměstnanců. Jako motivaci uvedli více času pro sebe a pro rodinu, ale také například pro dobrovolnictví.

V druhé polovině loňského roku změnilo práci jen 13 procent Čechů. Oproti tomu se letos na jaře počet lidí, kteří si jinou práci hledají, vyšplhal dokonce na celou jednu čtvrtinu. Motivací ke změně je nejčastěji touha po větší jistotě a lepším výdělku. Průzkum vypracovala personálně poradenská společnost Randstad.

„Během podzimní druhé vlny pandemie zejména z důvodu striktních opatření nastal výrazný útlum a lidé zůstávali u svých zaměstnavatelů a před hledáním nových pracovních příležitostí preferovali spíše jistotu stávajícího zaměstnání. Během letošního jara už se ale díky všeobecnému rozvolňování a restartu ekonomiky trh práce opět dostal do pohybu a počet lidí, kteří hledají lepší nebo zajímavé pracovní příležitosti se vrací na předpandemické hodnoty, a dokonce je překonává,“ vysvětlil změny na trhu práce ředitel české pobočky Randstadu Jacek Kowalak.

Nového zaměstnavatele lidé nejčastěji nalézají prostřednictvím pracovních portálů a díky osobním kontaktům. Mladí ve věku 18 až 24 let zase mnohem častěji nacházejí práci na sociálních sítích.

Lékařská fakulta Univerzity Palackého otevřela jako jediná navazující magisterský program Veřejné zdravotnictví v kombinované formě. Tento obor se soustředí na oblast ochrany a podpory zdraví. Rovněž se rozhodla navýšit počet přijatých uchazečů do oboru Všeobecného lékařství. Studentů bude v tomto oboru přijato o 15 % více. Rovněž se mohou uchazeči hlásit na bakalářské studium Pediatrické ošetřovatelství. Absolventi tohoto programu mohou poté vykonávat povolání dětské sestry.

Pedagogická fakulta se zaměřila i na modernizaci svých programů. Nabízené studijní programy respektují nejnovější trendy ve vzdělávání budoucích učitelů. Nově je v nabídce obor Muzikoterapie, inovovala se také Sociální či Speciální pedagogika. Především obor Speciální pedagogika je v současné společnosti potřebný. Vzhledem k inkluzi je po kvalitních speciálních pedagozích velká poptávka. Zároveň má velká část učitelů ve svých třídách žáky se speciálně vzdělávacími potřebami.

Do kulturních a kreativních průmyslů spadají například oblasti jako design, architektura, film, divadlo, software, reklama nebo výtvarná umění. České vysoké školy sice už nabízejí desítky studijních oborů, jejichž absolventi nacházejí uplatnění v této oblasti, ne vždy ale reagují pružně na měnící se potřeby trhu a ne vždy se teoretická výuka doplňuje i s praktickým vzděláváním.

Pomoci by měl právě projekt, jehož výsledkem bude i podrobná „mapa“ předmětů a oborů vztahujících se ke kreativním odvětvím na jednotlivých univerzitách a fakultách. Pokud by se projekt ujal, tak by školy i studenti napříč republikou dostali dokonalý přehled předmětů, který by mohli vzájemně kombinovat a doplňovat. Výsledkem by byla jejich mnohem lepší připravenost pro praxi.

„V rámci učebních oborů se nejlépe uplatňují absolventi strojírenských a elektrotechnických oborů. V případě vyučených došlo také k poměrně výraznému zlepšení situace absolventů oborů zaměřených na stavebnictví a zpracování dřeva. Již tradičně za prakticky bezproblémové je možné označit absolventy zdravotnických oborů středních i vyšších odborných škol,“ uvedl Martin Úlovec z Národního ústavu pro vzdělávání.

Ve srovnání s předchozím rokem počty nezaměstnaných absolventů poklesly ve všech sledovaných kategoriích vzdělání. V dubnu 2015 byly počty nezaměstnaných absolventů ve většině kategorií vzdělání dokonce nižší než v dubnu 2012. Výsledky studie potvrzují fakt, že se situace na pracovním trhu z hlediska uplatnitelnosti neustále zlepšuje.

Hlavní příčinou jsou zřejmě lepší vyhlídky na rychlejší nalezení pracovního uplatnění, související s probouzející se ekonomikou, a tedy i mírně rostoucí ochotou zaměstnavatelů přijímat nové pracovníky. Výrazně lepší uplatnění na trhu práce nalézají absolventi učebních oborů zaměřených na stavebnictví a zpracování dřeva.