Moderní technologie – od baterií do elektromobilů až po datová centra – jsou závislé na tzv. kritických minerálech a prvcích vzácných zemin. Ty se sice v přírodě vyskytují poměrně běžně, ale ve velmi nízkých koncentracích, což z jejich těžby dělá nákladný a neefektivní proces. Navíc se velká část těchto surovin po použití mění v odpad.

Právě na tento problém reagují vědci z Vídeňské univerzity, kteří navrhují využít schopnosti hub. Jejich metoda, označovaná jako „těžba hub“, spočívá v tom, že houby dokážou absorbovat vzácné prvky z kontaminovaných materiálů – například z důlních odpadů, popílku z uhlí nebo průmyslových kalů. Klíčem k tomuto procesu je jejich podhoubí (mycelium), tedy hustá síť vláken, která tvoří většinu houbového organismu. Tato struktura proniká i do velmi jemných prostor a funguje jako přírodní „houba“ – kromě živin dokáže nasávat i těžké kovy nebo prvky vzácných zemin, které se využívají třeba ve smartphonech.

Výhodou této metody je nejen nízká cena, ale i bezpečnost. Houby mohou růst přímo v kontaminovaných oblastech, kde by práce pro člověka byla nebezpečná. Navíc jejich sklizeň lze provádět běžnou zemědělskou technikou, což výrazně snižuje náklady oproti tradiční těžbě.

Podobné výzkumy probíhají i jinde – například na Arizonské univerzitě, kde se vědci zaměřují na využití hub pro bioremediaci, tedy čištění znečištěného prostředí, spojenou se zpětným získáváním cenných kovů. A do budoucna by mohl význam těchto metod ještě růst. Očekává se totiž, že množství elektronického i průmyslového odpadu bude nadále narůstat – a právě v nich může být stále více cenných surovin než v samotné zemské kůře.