Jarní babyboom rozveselil brněnskou zoo

V brněnské zoo bylo jaro velmi plodné. Na svět tam přišla řada mláďat, návštěvníci se mohou těšit například na malé bazilišky či želvy pavoukovité. Přibyl i papoušek vlaštovčí. Zvířecích děťátek je zkrátka spousta.

Tři malí bazilišci zelení a dvě želvy pavoukovité, které Zoo Brno pravidelně odchovává od roku 2017, jsou už k vidění. Tento kriticky ohrožený druh želv má v péči 22 zoologických zahrad po celém světe. Za poslední rok se jen pěti zahradám podařil jejich odchov, brněnská je v tom údajně jediná v Evropě.

Želva pavoukovitá. Foto: Zoo Brno

Supi bělohlaví odchovávají své první mládě

V ostravské zoo si chovatelé užívají péči o prvorodiče. Páru supů bělohlavých se tam narodilo jejich první mládě. Přestože nově sestavený pár od počátku společně fungoval bez problémů, trvalo čtyři sezony, než se postupně naučil při hnízdění spolupracovat. „Nakonec se ptákům nyní daří úspěšně odchovávat mládě. Byla k tomu zapotřebí i asistence chovatelů, ale je velmi pravděpodobné, že i do budoucna budou fungovat jako rodiče spolehlivě. Přirozeně odchovaná mláďata pak mohou být poskytnuta pro vypuštění do volné přírody,“ uvedla zoologická zahrada.

Sup bělohlavý je nejpočetnější evropský sup. Na řadě míst byl ale v minulosti vyhuben. Díky odchovu v lidské péči však mohl být znovu navrácen do přírody. Kromě jižní Evropy se tento mrchožrout vyskytuje v subtropickém pásmu Asie a Afriky.

V České republice vznikla nová rezervace divokých koní a zubrů

V jižních Čechách nedaleko Lipenské nádrže, na místě bývalého golfového hřiště, vznikla nová lokalita pro zubry a divoké koně. Celkově je dvanáctou v naší republice. Na místo byla převezena zvířata z rezervace v Milovicích. „Odchyt zvířat byl velmi náročný, oproti předpovědi počasí se velmi rychle oteplilo, takže jsme museli spěchat, jinak by uspaným zvířatům hrozilo přehřátí,“ uvedl ředitel Dalibor Dostál.

Rezervaci u Lipna založila společnost Jihočeské ekofarmy, zvířata pro ni bezplatně poskytla společnost Česká krajina. „Rezervace po vzoru milovického projektu zakládají města, kraje, neziskové organizace, soukromí vlastníci pozemků a ode dneška i zemědělské podniky,“ sdělil v den převozu Dostál. Podle jeho slov může být právě pro ně pastva velkých kopytníků do budoucna atraktivní, protože by mohla být řešením pro plochy, které musí zemědělci ponechávat bez hospodaření. Tato pastva navíc obnovuje a zvýšuje biologickou rozmanitost krajiny.