Tajemství spočívá v tom, že děti se neučí jen „z textu“, ale prostřednictvím smyslů a interakcí. Vidí, slyší, dotýkají se a hlavně jsou neustále v sociálním kontaktu. Vědci zdůrazňují, že právě kombinace multisenzorického vnímání, tělesného pohybu a zpětné vazby od okolí dává dětem ohromný náskok. Například když batole vezme do ruky kostku, zároveň slyší její název, vnímá tvar, barvu i reakci rodiče a všechny tyto signály se propojí v mozku do pevné znalosti.

Odborníci z Max-Planckova institutu věří, že podobný přístup by mohl inspirovat i vývoj umělé inteligence nebo metody výuky. Pokud se AI naučí vzdělávat víc jako děti (tedy skrze zkušenost, aktivní činnost a sociální interakci) může být v budoucnu přirozenější a efektivnější. A pro vzdělávání lidí je to jasný signál: nejlepší učení je to, které zapojuje hru, smysly a živou komunikaci.

Za iniciativou stojí školní poradkyně Leslie Trundy, která chtěla najít způsob, jak studenty vést k zodpovědnosti, ale zároveň jim nabídnout prostor k uvolnění stresu a nalezení vnitřního klidu. Myšlenku přinesla z konference o vzdělávání v přírodě, kde ji inspirovaly příklady využívání přírody k osobnímu rozvoji.

Cesta vede po osmikilometrové stezce Whiskeag Trail. Studenti tak nejen tráví čas v pohybu, ale mají možnost přemýšlet, uklidnit se a v klidném prostředí vést otevřený rozhovor s Trundy, která je na túře doprovází. „Nutí vás to chodit, dýchat ztěžka a nakonec máte pocit, že jste něco dokázali,“ popisuje Nicholas, který se programu zúčastnil po konfliktu s učitelem. Jeho spolužačka Sona zase říká, že příroda jí pomáhá lépe hledat rovnováhu než městské prostředí.

Ať už se tato iniciativa rozšíří i do dalších škol, nebo zůstane unikátním experimentem, přináší inspiraci. Ukazuje, že disciplína může jít ruku v ruce s podporou duševního zdraví a posilováním vztahů mezi žáky a učiteli.

Na vytvoření houslí vyrobených z platiny se podíleli profesorka Kelly Morrison, doktorka Naëmi Leo a výzkumný technik doktor Arthur Coveney. Housličky měří pouhých 35 mikrometrů na délku a 13 mikrometrů na šířku – tedy méně než tloušťka lidského vlasu. Podle univerzity jsou spíše mikroskopickým obrazem než hratelným nástrojem a nebylo oficiálně potvrzeno, že se jedná o nejmenší housle na světě.

Smyčcový nástroj byl vytvořen jako testovací projekt, který měl představit možnosti nového univerzitního systému nanolitografie. Ten umožňuje výzkumníkům vytvářet a studovat malé struktury. Podpoří také řadu výzkumných projektů zaměřených na identifikaci nových materiálů a metod pro vývoj nové generace počítačových zařízení.

Za iniciativou stojí Nadace Ungdomsøen, která zve univerzitní studenty na pobyty, při kterých se mohou soustředit na studium a zároveň si oddechnout od univerzitních kolejí a ruchu velkoměsta. Cílem je nabídnout alternativu k výkonově nastavenému prostředí univerzit – a připomenout, že vzdělávání by mělo být udržitelné nejen akademicky, ale i lidsky. Pobyty organizují dobrovolníci, kteří na ostrově rok žijí. Projekt je financovaný kodaňskou radnicí a dánskými firmami.

Ubytovací kapacity na umělém ostrově pojmou 20 až 40 studentů najednou, kteří spolu mohou několik dní studovat a sdílet svoje pocity. Zájemci mohou přijet lodí a během pobytu se mají úplně odpojit od okolního světa. „Neruší vás hluk, máte jenom slunce, modré nebe a místo ke studiu. Stres každodenního života není úplně vaše volba, takže nejlepší je se mu vzdálit,“ vysvětlil student Sol Rem Rasmussen.

Víc než 35 procent Čechů má pokročilejší digitální dovednosti, čímž se ČR řadí v této kategorii na osmé místo v EU. Jedná se o zlepšení o sedm pozic. Mezi pokročilé digitální dovednosti patří například informační a datová gramotnost, dovednosti v oblastech digitální komunikace a spolupráce, tvorba digitálního obsahu či bezpečnost a řešení problémů v digitálním prostředí.

Meziročně přibylo v přepočtu na milion obyvatel udělených patentů, o které zažádali Češi přes národní přihlášky či přes mezinárodní patentní systém PCT. Zatímco v předešlém ročníku Indexu na milion Čechů připadlo 103 takto udělených patentů, v letošním se podle databáze Světové organizace duševního vlastnictví počet zvýšil na 126. 

Projekt Smart Food II se nyní testuje ve vybraných školách, jeho hlavním cílem je inspirovat žáky k odpovědnějšímu zacházení s jídlem. Nové výukové materiály mají dětem ukázat, jak mohou změny v jejich každodenním životě přispět k omezení plýtvání potravinami i ke snížení dopadů domácnosti na životní prostředí. Jde o pokračování projektu Smart Food, který děti učí, jak správně s potravinami zacházet.

Na vytvoření projektu spolupracovala Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně. „Projekt ukazuje, že i malé změny v každodenním životě mohou mít výrazný pozitivní dopad na životní prostředí,“ řekl Igor Červený, zástupce Pedagogické fakulty UK, spoluautor projektu Smart Food a portálu FutureBooks. Součástí výukových materiálů jsou nově i videa. Interaktivní digitální materiály mohou žáci využívat ve školách i doma. Rodinné aktivity podle zástupců projektu zahrnují například společné plánování jídel, tvorbu seznamů potravin pro nákup nebo sledování množství vyhozeného jídla.

Doporučení pro zlepšení přírodovědného vzdělávání vydala Královská chemická společnost ve spolupráci s vědci z oblastí fyziky a biologie. Věří, že takovéto zásadní zkušenosti přispějí k výuce základních vědeckých konceptů, kterým by mělo rozumět každé dítě, a zároveň pomohou snížit nerovnosti v oblasti přírodovědného a technického vzdělávání. Například lízání zmrzliny patří podle expertů do školních osnov, protože dětem ukazuje důležité vědecké koncepty, jako je zahřívání, chlazení a působení teploty. „Takovéto zásadní zkušenosti podporují učení na osobní úrovni, a proto se domníváme, že by měly být součástí učebních osnov,“ uvedla Aylin Ozkanová z Královské chemické společnosti.

Fyzikové si zase přejí, aby ve výuce dostaly prostor i světlo a hudba, a biologové by rádi viděli, že děti ve škole pěstují zeleninu a učí se o recyklaci. „Ne všechny děti mají přístup k zahradě nebo školním pozemkům a my chceme, aby děti poznávaly svět kolem sebe, a zároveň chceme podpořit učitele, aby zapojovali vědu do každodenních činností,“ uvedla Lauren McLeodová z Královské biologické společnosti.

Studium magie a okultismu bude koncipováno jako multidisciplinární a bude zahrnovat obory, jako je historie, literatura, filosofie, archeologie, sociologie, psychologie nebo religionistika. V kontextu těchto disciplín budou magie a okultismus zkoumány z pohledu svých vlivů na západní, ale i východní kultury a společnosti. Důraz by přitom měl být kladen také na rozvoj dovedností jako tvůrčí a analytické myšlení nebo celoživotní vzdělání.

„Magie je jedním z nejvýznamnějších oborů, které se v současné době studují. Nedávný nárůst zájmu o magii a okultismus v akademickém prostředí i mimo něj leží v centru nejnaléhavějších otázek naší společnosti. Dekolonizace, zkoumání alternativních epistemologií, feminismus a antirasismus jsou jádrem tohoto programu,“ uvedla k magisterskému programu Emily Selove, jedna z profesorek univerzity, která bude v nově vznikajícím studijním programu vyučovat některé předměty.

O deskových hrách je již známo, že podporují různé učební a rozvojové dovednosti, včetně čtení a gramotnosti. Nový výzkum zdůrazňuje jejich specifický dopad na matematické schopnosti. Závěry studie publikované v časopise Early Years nyní naznačují, že deskové hry založené na číslech mohou výrazně zlepšit dovednosti počítání, sčítání a rozpoznávání čísel u tří až devítiletých dětí. Prokázalo se, že hraní deskových her pod dohledem dospělých má významný přínos pro matematický rozvoj dětí. „Deskové hry zlepšují matematické schopnosti malých dětí,“ uvedl autor studie doktor Jaime Balladares z Pontificia Universidad Católica de Chile.

Výzkumníci svá zjištění opírají o data z 19 různých výzkumů publikovaných od roku 2000, které zahrnovaly děti ve věku od tří do devíti let. Téměř všechny tyto studie se zaměřily na vztah mezi deskovými hrami a matematickými dovednostmi.

V prestižním mezinárodním žebříčku QS World University Rankings, který byl publikovaný 27. června 2023, dosáhla Masarykova univerzita historického úspěchu svým umístěním mezi 400 nejlepších univerzit světa. Dosáhla na čtyřstou příčku. Celkem se v žebříčku umístilo 1 499 institucí, v rámci České republiky je Masarykova univerzita druhá za Univerzitou Karlovou. Ta získala 248. místo a oproti loňskému roku vystoupala o 40 příček. V letošním roce byla analyzována činnost téměř 3 tisíc nejlepších vysokých škol z více než 100 zemí světa. 

Aktuální vydání žebříčku zohledňuje nově oblasti, například mezinárodní výzkumnou síť, udržitelnost a zaměstnatelnost. „Občas slýchávám, že je naše univerzita náročná. Ano, je. Ale zároveň je to otevřená a přátelská instituce, jejímž nejvyšším posláním je poskytovat kvalitní vzdělání, které by v konečném výsledku mělo přinést konkurenční výhodu a dobrou uplatnitelnost našim absolventům. A věřím, že tyto výsledky to jen potvrzují,“ doplnil rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Kratší studijní týden neznamená, že by se žáci na norských školách učili méně. Výuky by mělo být stejně, jen bude vměstnaná do méně dnů. Žáci tak ve škole zůstanou o něco déle, aby se vše stihlo. Odměnou jim budou tři volné dny namísto dvou. Tento model už v Norsku funguje v několika okresech. Týká se to v drtivé většině případů pouze prvního stupně základní školy, někde jen prvních a druhých tříd. Obvykle bývá volným dnem středa. Takový způsob výuky pomáhá budování vztahů mezi dětmi a rodiči, protože spolu tráví více času. Pokud si tedy rodiče mohou den volna navíc zařídit i v práci.

Norové by teď chtěli model školní docházky sjednotit. O tom, jak je výuka zařízená, rozhodují jednotlivé okresy, systém se tak po volbách může změnit. Podporují to i výzkumy, které potvrzují, že děti mají stejné školní výsledky bez ohledu na to, jestli mají čtyř nebo pětidenní školní týden.

Univerzita nabízí klasické pomůcky a způsoby boje s nervozitou v podobě antistresových míčků, jógy nebo zátěžových dek. Tuto klasiku se rozhodla rozšířit o stavění LEGA, hraní Scrabble či Dobble nebo třeba vyšívání. Jedna z knihoven nabízí i živého kamaráda – třínohého kocoura Jaspera. V další knihovně zase zřídili studio nabízející úpravu nehtů. 

Podle univerzity se nové aktivity těší mezi studenty velké oblibě. Mohla by být v tomto ohledu vzorem pro ostatní instituce. Na ostatních univerzitách se alespoň stává standardem psychologické poradenství.

TechTower poskytuje flexibilní kancelářské a coworkingové prostory, restauraci i kavárnu, zázemí pro konference a workshopy, velký multifunkční sál, laboratoř virtuální reality, sdílené dílny a experimentální vybavení pro nápady, které mohou změnit svět. „TechTower se díky svému charakteru, viditelnosti i konferenčním aktivitám stane atraktivním místem setkávání odborníků, mladých talentů, profesionálů, institucí a investorů. Stane se značkou inovátorství, odvahy a nového byznysu,“ uvádí realizátoři projektu na svém webu.

Technologický park vznikl v budově bývalého pivovaru Světovar, která prošla důkladnou přestavbou. S výstavbou TechToweru začalo město Plzeň v prosinci 2019. Jedná se o jeden z největších projektů v historii. „Vznikají tu nové a perspektivní pracovní příležitosti a dáváme tím jasný signál, že Plzeň už nebude montovnou, ale městem s přidanou hodnotou, kde podporujeme moderní technologie a rozvíjíme chytré mozky a chceme je tu udržet,“ uvedl plzeňský primátor Roman Zarzycký.

Korejština začíná být žádanější v samostudijních aplikacích typu Duolingo, ale i v tradičních výukových programech. „V porovnání s dobou, kdy jsem začínal svou kariéru, prošlo vnímání Koreje jako národa, korejské kultury a společnosti a korejského jazyka výraznou změnou. Nyní je vnímána moderněji, pokrokověji, tržněji a i víc cool,“ uvedl Joowon Suh, ředitel programu korejského jazyka na Kolumbijské univerzitě.

Korejština se stává populární zejména v zemích jižní a jihovýchodní Asie – například na Filipínách, v Thajsku, Indonésii nebo třeba v Pákistánu. Zájem se ale postupně zvyšuje i globálně. Nejinak je tomu i v České republice. Napomáhá tomu nejspíš i celosvětové šíření korejské hudby a filmografie. Fenomén nazvaný korejská vlna je dokonce podporován tamní vládou. V posledních desetiletích se tak globálně rozšířil jihokorejský export, zejména kinematografie, hudby, módy, ale i kosmetiky nebo potravin. „S rostoucí popularitou K-popu zaznamenáváme vyšší poptávku nejen po kurzech korejštiny, ale dokonce i po studiu vysokoškolských oborů se zaměřením na Koreu. Kromě K-popu, který bývá hlavní motivací převážně mladých dívek, se často setkáváme i s motivací v podobě korejských seriálů, ty vedou hlavně u starších studentek. Zatímco například o japonštinu bývá častý zájem i ze strany mužů, u korejštiny momentálně výrazně převládají ženy všeho věku,“ uvedla Marie Kim, lektorka korejštiny. Uvidíme, jak se jazyk uchytí a jestli se v budoucnu stane součástí běžné nabídky jazykových škol.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Radio Wave a CNN

Studenti Mendelovy univerzity v Brně se mohli na konci září přihlásit do již 3. ročníku podnikatelské soutěže, která pomáhá studentům nakopnout jejich začínající podnikání. Z nich vybírá univerzita 20 nápadů, které postupují do druhého kola prezentace business plánu, z něhož vzešlo 10 finalistů. Ti si nakonec rozdělí až 800 000 Kč určených na rozvoj jejich projektů.

„Všechny prezentované nápady dosahovaly vysoké míry kreativity, inovativnosti, odbornosti a zapálení, přičemž z hodnotitelského pohledu bylo nesmírně těžké vybrat jen některé projekty, neboť výsledky byly napříč celou soutěží velmi těsné,“ uvádí za hodnotitelský tým tisková mluvčí univerzity Mgr. Tereza Pospíchalová.

Nakonec porotci vybrali 6 postupujících do druhého kola. Ti obdrží po 20 000 Kč. Jsou to:
• Šimon Balga s projektem Mobilní aplikace Discover LVA
• Martin Hrabovský s projektem pod názvem Bufet VaciMar
• Martin Kostelka a jeho podnikatelský nápad Culture Development
• Jan Karásek s projektem Risell
• Agáta Samková a její podnikatelský nápad Skleník do interiéru
• Adam Blatoň s projektem Úniková hra

„Jsme hrdí, že naše univerzita produkuje tak šikovné, komplexní a inovativní studenty, kteří své znalosti nabyté během studia na Mendelově univerzitě dokáží využít pro svůj budoucí úspěšný pracovní život,“ dodává mluvčí MENDELU.

Hodnocení druhého kola soutěže proběhne v prosinci 2022, kdy účastníci musí obhájit naplnění podnikatelského záměru a potenciál dalšího růstu. Každý z účastníků, který úspěšně obhájí plnění podnikatelského záměru, pak získá další odměnu ve výši navržené komisí.

Jedním z účastníků soutěže byl i grafik Marek Žiak (student MENDELU) a jeho kolegové Jan Štancl a Lukáš Oberreiter, kterým jejich hobby, 3D grafika, přerostlo v podnikání při studiu univerzity a založili grafické studio QubiCone. V rámci něj vytvářejí profesionální produktové animace a rendery, modely pro virtuální realitu nebo třeba grafiku pro weby a aplikace. Jejich grafické služby už využilo několik tuzemských i zahraničních společností v Česku.

Do druhého kola se i přes kladné hodnocení nedostali, protože na rozdíl od dalších soutěžících mají již zavedené podnikání. Přesto svou účast v soutěži hodnotí velmi kladně. „Soutěž byla další příležitost, jak naši společnost odprezentovat. Chceme rozšiřovat naše znalosti nejen v rámci oboru, ale poznávat se i s dalšími podnikavými lidmi. Bylo skvělé se díky soutěži naučit kvalitně odprezentovat a zároveň vidět spoustu jiných projektů a nápadů. Baví nás to, co děláme, a věříme, že jsme v tom dobří. Také věříme, že šíření našeho jména nám pomůže navázat nové kontakty, a tak získat spokojené zákazníky,“ uvádí Marek Žiak.

Autorský článek Barbary Tesařové s využitím informací z qubicone.cz a mendelu.cz

Program DOBRONAUTI: Zpátky v čase je dlouhodobý edukačně-preventivní program určený zejména pro učitele a žáky 3. až 5. tříd základních škol. Jeho cílem je naučit děti zvládat běžné vrstevnické konflikty, předcházet jim a naučit je pracovat s vlastní agresí. Za projektem stojí tým psychologů, kreativců a herních tvůrců. Unikátnost programu spočívá v jeho koncipování. Byl totiž navržen tak, aby s ním mohli pracovat přímo kmenoví učitelé ve třídách, a to kdykoliv během školního roku. „Vyučující na prvním stupni s dětmi tráví aktivně mnohdy víc času než sami rodiče. Když k tomu přičteme i velmi formativní období dětí v tomto věku, kdy si upevňují vzorce chování a ještě naslouchají autoritám, tak je jasné, že právě prvostupňoví učitelé mají velký potenciál promlouvat do vztahů mezi dětmi a pomáhat modelovat klima třídy,“ vysvětlila ředitelka organizace DOBRONAUTI Iva Černá.

Účinnost iniciativy nyní potvrdily i čerstvé závěry nezávislé studie, kterou realizoval tým výzkumníků z Masarykovy univerzity v Brně. Do výzkumu se zapojilo celkem 616 dětí. Analýza dat, jejichž sběr probíhal od září 2021 do dubna 2022, ukázala, že program skutečně pomáhá dětem ve zvládání konfliktů. Děti díky programu začnou víc přemýšlet nad svým jednáním.

Zdroj: Dobronauti, MUNI

Žáci prvního stupně se v Tanvaldu učí přemýšlet o zdravé stravě a šetření potravinami. Pomáhá jim s tím nová samoobslužná jídelna, kdy si děti samy vyberou, na co mají chuť. V průběhu týdne si navíc vybarvují kolečka označující různé druhy potravin na kartě. Pomocí tohoto systému si hlídají vyváženost stravy. Nejen že se tedy děti naučí sledovat, co konzumují a v jaké míře, ale také získávají dovednost neplýtvat jídlem. Jedná se přitom o výuku hrou. „Bylo to tak běžné ve školních jídelnách: pamatujeme si časy, kdy stál učitel a vracel děti, aby dojedly všechno, se slovy, ať se neplýtvá. A tady na to děti přicházejí samy, opravdu si to sledují, kolik za ten den vrátily jídla, co by si za to mohly nakoupit, nebo kolik obědů bylo navíc,“ popsala ředitelka školy Jana Duňková.

Malé děti nemají problém se samy obsloužit, škola přitom šetří nejen na jídle, ale i personálu. „Když se podívám na klasickou jídelnu, tak na nějakých 500 až 600 jídel je osm devět lidí, z toho jsou dva na mycí lince. Při použití tohoto samoobslužného modelu nebo modelu, kde děti talíře vytřídí samy, potřebujete člověka jen jednoho. Velkou část práce udělá dítě samo,“ vysvětlil Michal Debrecéni, generální ředitel firmy Scolarest, která stravování dětí ve škole zajišťuje.

Zdroj: iRozhlas, Český rozhlas

Proč jste si pro své podnikání vybral právě oblast vzdělání?

Začalo to už v době mých vlastních studií. Škola mi často nepřinášela to, co jsem od ní čekal. Kvůli vlastní nespokojenosti jsem se pak rozhodl se ještě během studií vysoké školy začít věnovat podnikání. Dávalo mi smysl věnovat se něčemu, co chci změnit, kde můžu pomáhat inovovat a rozvíjet. Vzdělávání je pro mě jednou z nejdůležitějších hodnot společnosti. Proto jsem se rozhodl jít do této oblasti.

Jakým způsobem pomáhá vaše společnost Education.cz studentům dosáhnout kvalitního vzdělání?

Pomáháme studentům ke studiu na zahraničních středních i vysokých školách a tím jim umožňujeme poznat jiný vzdělávací systém. Pro všechny naše studenty je to nezapomenutelná zkušenost, která je velmi posunula. Ať už v samostatnosti, nebo v tom, co chtějí v životě dělat. Mnozí z nich se pak vracejí a studují nebo pracují zpátky v České republice, zkušenost ze zahraničí je ale pro ně neocenitelná. 

Kromě toho máme i vlastní program zaměřený na kariérní poradenství EduPlán. Ten pomáhá studentům, kteří si nejsou jistí, který obor nebo školu zvolit. Někteří v něm třeba přijdou na to, jak kombinovat dosavadní koníčky a zájmy. Jiní zase řeší to, že chtějí maximálně využít příležitostí, které mají, a chtějí se perfektně připravit třeba právě na přijímací řízení na školy v zahraničí. 

Co může studentům přinést studium v zahraničí? Získá tím něco také česká společnost?

S touhle otázkou se občas setkáváme – zda vlastně nepodporujeme odliv šikovných a nadaných studentů. Důležité je ale si uvědomit, že spousta studentů, kteří mají středoškolskou nebo vysokoškolskou zkušenost v zahraničí, se vrací zpět domů a mohou šířit mezinárodní zkušenosti dál.

Pro studenty má zahraniční zkušenost spoustu výhod od již zmíněného osamostatnění po to, že poznají spolužáky z celého světa. Budoucí zaměstnavatelé ví minimálně to, že umí cizí řeč na takové úrovni, aby v ní dokázali vystudovat. Studium v zahraničí přináší ale spoustu dalšího, je to skvělá zkušenost, kterou nejen my, ale především absolventi zahraničních škol doporučují každému.

České společnosti tak tito mladí lidé bezpochyby přinášejí jinou perspektivu, zkušenosti a rozhled.

Je pro české studenty/studentky náročné dostat se na zahraniční školu?

Důležité je začít s přípravou včas, potom to tak složité být nemusí. Doporučujeme studentům začít s přípravou minimálně rok dopředu. Pak se můžeme pořádně poznat, zjistit, jaká škola je pro daného studenta vhodná, a pracovat na portfoliu. Připravit studenta na přijímací řízení. Úspěšnost pak máme téměř stoprocentní. Přípravu ale studenti nesmějí podceňovat, nejde tu o to, že za ně vše připravíme, musí do toho vložit vlastní snahu a motivaci. 

České školství je často kritizované. Má však podle vás i nějaké přednosti?

V posledních letech vnímám určitě zlepšující se trend, a to i skrze rostoucí zájem o studium na pedagogických školách, jakou je třeba naše Střední pedagogická škola Futurum. Poslední roky byly pro školství velmi náročné, ale některé školy tuto krizi opravdu využily a inovovaly svoje přístupy. Využívání technologií ve výuce, o kterém mluvíme už dlouhé roky, se konečně začalo realizovat. A i když je jasné, že vše nebude fungovat hned, vidíme čím dál více příkladů škol, které přinášejí něco nového, zajímavého a mohou inspirovat další. Obecně mám pocit, že se také trochu mění přístup k osobě učitele, a právě to se demonstruje na větším zájmu o tento obor.

Jaké změny podle vás české školství nyní potřebuje? Bude snadné jich dosáhnout?

České školství především musí začít myslet na ty, které má vzdělávat, musí se přizpůsobit mladé generaci, kterou má připravit na život. Pro mě je to především využití technologií, mnohem větší zapojení jazyků i mimo výuku jazyků. Jako důležité také vnímám prolínání výuky jednotlivých předmětů, potřebujeme studenty učit v kontextech, naučit je přemýšlet o věcech a propojovat vědomosti získané ve škole s praxí. Otázka sama pro sebe je pak kariérní poradenství, které by mělo být součástí vzdělávání a přípravy na vstup na trh práce. 

V oblasti vzdělávání podnikáte již 10 let. Pozorujte za tu dobu nějaké změny v tuzemském školním systému?

Pozoruji například větší zájem o alternativní možnosti studia. Změny se ale ve školství realizují poměrně pomalu. Jde spíše o individuální přístup jednotlivých škol nebo organizací. 

4. října pořádáte v Cubex Centru v Praze EduFestival, který se věnuje vzdělání z pohledu středoškoláků i jejich rodičů. Co návštěvníky na festivalu čeká?

Program jsme stavěli tak, aby zaujal jak středoškoláky, tak jejich rodiče. Naším cílem bylo propojit nad tématem vzdělávání celou rodinu. Dopolední program je zaměřen na školy, kde si na své přijdou jak učitelé, tak studenti.

Na dvou pódiích proběhne spousta zajímavých přednášek a panelových diskusí, například o kompetencích budoucnosti nebo roli školy v identifikaci a rozvoji talentu. 

Marian Jelínek se jako mentální kouč a dlouholetý trenér bude věnovat tomu, jak pracovat s talentem. Petr Chára zase tomu, jak a jestli vybírat tu pravou školu. Hana Bernhardová zase přinese svoje zkušenosti ze studia na Oxfordu. Vystoupí ale třeba i Věra Komárová z Dermacolu nebo Libor Musil z Liko-S.

Svoje místo na festivalu mají i mladí podnikatelé Libor Hoření, Anna Veselá a Jan Sláma. 

Účastníci budou moct navštívit i kariérní centrum, kde si mohou udělat zdarma osobnostní test a probrat svoje otázky s kariérními poradci. No a nezapomněli jsme ani na ty, které zajímá studium v zahraničí. Pozvali jsme zástupce zahraničních škol, na festivalu bude možné se s nimi potkat a doptat se na vše osobně. Je toho opravdu hodně, kompletní program je už na webu www.edufestival.cz, kde je možné se i registrovat.

Jak se na festival registrovat?

Úplně jednoduše vyplní účastníci formulář na webu. Vyberou, zda chtějí standardní vstupenku, která jim umožní být na celém odpoledním programu, nebo VIP vstupenku, díky které se budou moci setkat i se zahraničními školami. Obě varianty jsou zdarma. 

Případně pokud chtějí studenti pozvat svoje vyučující a registrovat celou třídu, i to je možné udělat přes web v sekci pro školy.

Medailonek

Tomáš začal podnikat už při studiu ve svých 20 letech a od začátku se věnuje oblasti vzdělávání. Na podzim 2018 založil vlastní vzdělávací platformu Education.cz, díky které pomáhá studentům najít cestu ke vzdělání v zahraničí. Důležitým tématem je pro něj i kariérní poradenství a rozvoj talentu. Tomáš je také majitelem Střední pedagogické školy Futurum v Praze, kde pracuje na modernizaci, zapojení technologií i nových principů do výuky. Vystudoval Ekonomickou fakultu na Mendelově univerzitě v Brně. Mezi jeho koníčky patří lyžování, kolo a plavání.

Odborníci zkoumali účinky transkraniální stimulace náhodného hluku v několika situacích. Transkraniální stimulace náhodným hlukem není ve skutečnosti tím, co obvykle považujeme za rámus. Impulsy vycházejí z elektrod připojených k hlavě, které vydávají slabý proud procházející určitými částmi mozku. Zařízení funguje tak, že využívá neuroplasticitu, schopnost mozku vytvářet nová spojení. „Pokud se něco naučíte, dojde ve vašem mozku dojít k neuroplastickým změnám, které vám umožní naučit se nové informace. Jedná se tedy o nástroj, který vede ke zvýšení neuroplasticity,“ uvedl hlavní autor studie doktor Onno van der Groen.

Výzkumníci zjistili, že využití transkraniální stimulace může být velmi prospěšné. „Účinek na učení je slibný: může urychlit učení a pomoci lidem s neurologickými onemocněními. Takže lidé s poruchami učení jej mohou použít například ke zvýšení rychlosti učení,“ dodal doktor van der Groen. Metodu s kolegy lékaři zkoušel i u lidí se zrakovým deficitem v důsledku prodělané mrtvice a traumatickém poranění mozku. Prokázalo se, že tento typ stimulace podpoří lepší výkon, rychlejší učení a zvýšení pozornosti.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a Neuroscience

Využívání služeb kariérního poradenství není v Česku ještě pořád běžné, ačkoliv v zahraničí se jedná o běžnou praxi. Studijní poradce přitom pomůže mladým lidem s nasměrováním vzdělávací cesty, hledáním jejich talentů a zorientováním se na trhu práce. „Ze zkušenosti se zahraničními středními školami vidíme, že systematická práce s identifikací a rozvojem individuálních talentů studentům pomáhá zorientovat se v možnostech na trhu práce i výběru oborů, na které se soustředí při dalším studiu,” popsala studijní poradkyně Kristýna Havlíková z Education.cz, která studentům pomáhá s plánováním studijní cesty. „Kariérní program může studentům pomoct i s tím, jak uvažovat sám o sobě nebo o tom, jak propojit svoje koníčky v budoucí kariéře,” dodala.

Podle průzkumu společnosti Response Now přitom v Česku využívá kariérní poradenství jen 14 procent studentů. Projekt Education.cz se proto snaží šířit osvětu, aby lidé věděli, proč je studijní poradce potřeba. Mimo již uvedené může mladým lidem doporučit studium v zahraničí.

Průzkum ukázal i to, že více než 60 procent rodičů současných středoškoláků uvažuje o tom, že by své dítě poslali na studium do zahraničí. Výhodou pobytu mimo Českou republiku je vedle zlepšení jazykových schopností je i osamostatnění studenta. „Podle našich zkušeností už studium v zahraničí pro studenty není o tom naučit se cizí řeč, ale spíše vyzkoušet si jiný vzdělávací systém, získat neocenitelné zkušenosti z cizí země nebo o možnosti se specializovat. Už na středních školách v USA nebo ve Velké Británii si totiž mohou vybírat ze spousty odborných předmětů a těm se věnovat víc do hloubky,” uvedl zakladatel společnosti Education.cz Tomáš Jízdný.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Education.cz a Člověk v tísni