Ukázalo se, že blesk tomuto druhu stromu pomáhá i tím, že odstraní část konkurence. Každý zásah v průměru zabil 9,2 okolního stromu a zároveň snížil množství lián na koruně Dipteryx oleifera o 78 procent. Strom tak získal víc světla, prostoru i živin a podle 3D modelů korun byl díky tomu asi o čtyři metry vyšší než jeho nejbližší sousedé.

Výsledky naznačují, že nejde o náhodu, ale o chytrou výhodu, kterou si tento druh během evoluce vybudoval. Vědci odhadují, že odolnost vůči blesku může zvýšit jeho schopnost rozmnožování až čtrnáctinásobně. Výzkum tak přináší nečekaně optimistický pohled na fungování tropických lesů: i síla, která bývá vnímána jako čistě ničivá, může v přírodě podporovat obnovu, rozmanitost i dlouhodobou stabilitu ekosystému.

Výzkumníci z Chathamské univerzity díky 3D skenování změřili a analyzovali tloušťky kostí prstů na fosiliích dvou druhů raných lidských předků získaných z vykopávek v jižní Africe, nazvaných Australopithecus sediba a Homo naledi. Tito jedinci žili přibližně před 2 miliony lety. Oba starověcí lidé vykazovali známky používání rukou k pohybu (například šplhání po stromech) a také k uchopování a manipulaci s předměty, což je podmínkou schopnosti vyrábět nástroje. 

„Pravděpodobně chodili po dvou a používali ruce k manipulaci s předměty nebo nástroji, ale také trávili čas šplháním a visením,“ uvedl spoluautor studie a paleoantropolog Samar Syeda z Amerického muzea přírodní historie. Kompletní fosilie rukou jsou poměrně vzácné, ale exempláře použité ve studii poskytly příležitost pochopit relativní síly působící na jednotlivé prsty.

Tradiční monitorovací nástroje se zaměřují na měření seismické aktivity a sběr vzorků plynů, přesto tyto metody mohou minout jemné varovné signály skryté uvnitř krajiny. Vědci proto hledali další způsoby, jak odhalit známky neklidu dříve, než dojde k erupcím. Týká se to především sopek, které jsou daleko od obydlených oblastí. 

Výzkumník Robert Bogue z McGill University v Montrealu v Kanadě zkoumal, jak rostliny reagují na změny v zemi, které mohou poukazovat na stoupající magma a zvýšené riziko sopečné aktivity nebo bezprostřední erupci sopky. Změny teploty oxidu uhličitého, síry a půdy mohou ovlivnit to, jak stromy vzkvétají. Tyto faktory se často projevují v oblastech s vulkány. Vědci se domnívají, že takové signály se mohou objevit v rostlinných tkáních měsíce nebo roky předtím, než dojde k významným událostem.

Více než sedm set hlasů, a tedy druhé místo, získala alej habrů na Hlavní třídě v Havířově, která se současně stala Alejí roku 2024 Moravskoslezského kraje. Alej lemuje havířovskou Hlavní třídu už při vjezdu do města. Vznikala postupně od roku 2008 a nahradila tak původní lipovou alej. Historie zde ale jde ještě hlouběji. Alej totiž kopíruje směr původní císařské ulice, která vedla z Ostravy směrem na Těšín. Podle mapy z 19. století byla rovněž lemovaná stromy.

Bronz získala Kouzelná Habrová alej v zámecké zahradě v Rokytnici u Přerova. „Tato malebná alej, obklopená vzpomínkami na dávné časy, kdy zde dominovaly husté lesy a močály, je pokladem přírody, který okouzlí každého návštěvníka,“ popisuje web ankety, proč alej tak zaujala hlasující.

Do 14. ročníku ankety bylo nominováno bezmála šedesát alejí a stromořadí a celkem hlasovalo více než 8 200 lidí. Cílem ankety Alej roku je zvýšit povědomí o důležitosti alejí jako přírodního a kulturního dědictví. Aleje mají i praktický užitek. Kromě funkce větrolamu, který zamezuje odnosu zeminy z polí, omezují aleje také hluk ze silnice a samotným řidičům usnadňují orientaci v noci nebo za deště.

Zařízení vyvinuli vědci z Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Snadno ovladatelná bezdrátová kamera přesně a včas rozpozná napadené stromy, lesníci je díky tomu můžou rychle pokácet a zdravé stromy zachrání. Do budoucna by měla najít využití i v městských parcích. Vědci nyní už pracují na vylepšené verzi sondy, která by měla pomocí umělé inteligence dokázat lépe rozpoznat napadené stromy.

K sondě se dostali vlastně přes drony. Tato technologie ale podle entomologa Biologického centra Akademie věd Petra Doležala ještě nedokáže odhalit čerstvě napadené stromy. „Když dron odhalí strom napadený kůrovcem, většinou už je napadení v takové fázi rozvoje, že lesníci nemají moc času ty stromy odstranit. Oproti tomu sonda napadení detekuje v době, kdy zbývá ještě zhruba jeden měsíc na to, aby se se stromem něco udělalo, takže nedojde k přerojení brouků do okolí. Tím pádem se vytěží jenom skutečně napadené stromy a snižuje se celková škoda v místě,“ uvedl pro iRozhlas entomolog Biologického centra Akademie věd Petr Doležal.

Kůrovcová těžba klesá druhým rokem po předchozích osmi letech permanentního nárůstu. Podíl takzvaných biotických škodlivých činitelů na poškození lesů, což je v ČR převážně kůrovec, byl v předloňském roce 9,7 milionu metrů krychlových, v předchozích letech se pohyboval kolem 15 milionů metrů krychlových. Jedná se tedy o výraznou změnu.

Očekává se přitom, že letos bude těžba kůrovcového dříví dále klesat, meziročně by mohla dosáhnout 60 až 70 procent loňského roku. Podle ústavu bylo mezi lety 2015 až 2022 kůrovcem napadeno 90 až 100 milionů metrů krychlových smrkové dřevní hmoty.

Stihli už jste letos nějaké výsadby?

Letos za sebou máme už tři jarní výsadby, poslední jsme ukončili v dubnu. Sadili jsme na třech místech, v Košicích u Tábora, Buděticích u Klatov a ve Velkých Popovicích u Prahy. Další kolečko sázení plánujeme zase na podzim, už jen stačí doladit detaily.

Jaký druh stromu jste zatím vysadili nejvíckrát?

Nejčastěji je to buk a dub, takže většinou máme bukohabrové a dubohabrové lesy. Ale sejeme tam všechno, co tam má být, takže občas na okraje lesů dáváme i lísku, lípu, třešeň ptačí a tak podobně. Aby tam opravdu byl zdravý mix, aby tam byly zastoupené všechny dřeviny, které tam mají přirozeně být.

V sázení stromů vám pomáhají dobrovolníci. Kolik už jich pomohlo?

Jedná se o stovky dobrovolníků, něco mezi třemi a pěti sty.

A dokázal byste spočítat, kolik stromů už jste zasadili vy, sami zakladatelé společnosti?

Nějaká tisícovka už to bude, nejvíce jsme sadili ze začátku projektu, ale postupem času začala převládat ta organizační složka. Na letošních jarních výsadbách jsem místo sázení více běhal po lokalitě, protože zkoordinovat lidi na dvou hektarech je opravdu organizačně náročné. Ale ze začátku jsme právě převážně sázeli sami.

Jak vás myšlenka sázení stromů vůbec napadla? Inspirovali jste se někde?

Inspirovat se vlastně nebylo kde, jsme úplně první, koho tohle napadlo. Se způsobem, jakým fungujeme, jsme první jak v Česku, tak i v Evropě. Šlo nám o to, abychom co nejsnazším způsobem propojili lidi, firmy a přírodu, aby byla příroda kvalitní a lidé ji využívali k nekomerčním účelům. Přemýšlíme, jakým způsobem zatraktivnit péči o přírodu a lesy, třeba tím sázením remízků.

Vznikli jste v červnu minulého roku a už jste zasadili skoro 160 tisíc stromů. Jaké máte další cíle?

Naším cílem není počet, nechceme zasadit deset miliónů stromů, ale chceme to nastavit tak udržitelně, aby to mohlo stát dalších dvě stě tři sta let. Naším cílem je prostě to, aby vše dlouhodobě fungovalo tak, jak má.

Rozhodli jste se propojit také sázení stromů a podnikání dalších firem. Jak to funguje?

Jde to dvojím způsobem. Jednak můžeme udělat plán pro firmy, které se chtějí chovat společensky zodpovědně a své aktivity chtějí kompenzovat právě výsadbou stromů. A další možnost je tady pro e-shopy, kdy zákazník při objednávání zboží jednoduše zaklikne kolonku „Chci zasadit strom“. Platforma se jmenuje Shoptet a po zakliknutí kolonky automaticky chodí zákazníkům certifikáty a po vysazení stromku chodí také jeho lokalita.

A častěji jsou u vás firmy, nebo jednotlivci?

Od února jsou u nás právě spíše firmy, do té doby to byli převážně jednotlivci. Co se týče těch firem, tak každá je jiná, má rozdílné záměry i rozměry. Prostě záleží na tom, komu to sázení dává smysl a kdo se na tom chce podílet.

Jeden strom stojí 69 korun, co všechno je v ceně kromě sazenice?

Jednou kapitolou jsou přímé náklady na výsadbu, ať už je to nějaká aktivizace, nástroje, zajištění lokality, nebo také projektová a obchodní činnost vůči firmám, marketing a zařizování spolupráce s dalšími organizacemi. V rámci Sázíme Česko na tom všem pracuje celý tým. Druhá kapitola je pak to, že se snažíme produkt inovovat, příkladem je třeba ten doplněk do platformy Shoptet. Další věc je zajistit všechno právně, aby byly stromy vysazeny dlouhodobě. Abychom zajistili, že se stromy kácet nebudou ani po dosažení určitého věku. Takže cena není jenom o sazenici, ale je to taky o tom všem kolem.

A nepomáhá finančně u obnov lesů i stát?

Ano, pomáhá, ale s dotacemi je to obecně náročnější pro menší subjekty. Pro ty větší, které neřeší cashflow (peněžní tok, pozn. red.) je to poměrně jednodušší záležitost. I přesto dotace zdaleka nepokrývá celou částku, důležitá je tam totiž následná péče o dřevo, který je násobkem ceny vysazení. Výsadba jednoho stromku vyjde na patnáct až pětadvacet korun, když k tomu ale připočtete i tu následnou péči, tak se dostanete i na stovku.

Asociace společenské zodpovědnosti na konci dubna rozhodla, že s vámi právě kvůli tomu, že nejste nezisková organizace, nebude spolupracovat. Jak se k tomu stavíte?

Myslím si, že úplně neporozuměli našemu záměru. Říkají, že oni sami sází stromy a že to dělají dobře. Oni ale sázejí se společností PEFC, která se zabývá udržitelnou těžbou dřeva a stromy tak sází vyloženě pro dřevo, ne pro přírodu. Ten záměr je tam tedy úplně jiný než u nás a spíše si tak myslím, že tam došlo k nepochopení.

Na vašich webových stránkách píšete, že se chcete vrhnout i na problematiku znečišťování nebo kácení amazonského pralesa. Jakým způsobem to chcete udělat?

To je ještě opravdu před námi, není to něco, co bychom měli momentálně promyšleno, ale je to něco, kam bychom chtěli směřovat. Našim cílem je pravdu zjednodušit pomoc přírodě a v konečném důsledku je nám asi jedno, jestli to bude sázením lesů nebo čištěním oceánů. Hlavně chceme poskytnout co nejsnazší propojení.

Plánujete se rozrůstat i směrem na Slovensko, nebo chcete rozrůstat i v Česku?

Určitě to plánujeme, momentálně se ještě soustředíme na český trh, abychom tady se zakotvili a zvýšili stabilitu. Ale postupem času bychom chtěli i do zbytku Evropy a světa.

Na základě průzkumu 33 hlavních online databází fotografií rostlin tým výzkumníků pod vedením University of New South Wales (UNSW) a Australského institutu botanických věd zjistil, že z 21 077 druhů původních australských cévnatých rostlin u téměř 20 procent chybí ověřitelné fotografie. Takový nedostatek podrobných fotografických záznamů může mít vážné důsledky, přičemž mnoha nezdokumentovaným rostlinným druhům hrozí vyhynutí. „Bylo překvapivé vidět, kolik rostlinných druhů mělo pouze perokresby, ilustrace, malby, nebo dokonce vůbec nic,“ řekl hlavní autor studie Thomas Mesaglio, doktorand botaniky na UNSW. „Mít komplexní sadu fotografií nám pomáhá, abychom si byli jisti identifikací. Zvláště když je prakticky náročné shromáždit a uchovat celou rostlinu, fotografie doplňují fyzický doklad tím, že ukazují typ půdy, stanoviště, ve kterém roste, a další druhy rostoucí vedle ní,“ dodal.

Odborníci zjistili, že nejlépe vyfotografovanými skupinami rostlin bývají stromy nebo keře s nápadnými nebo dokonce velkolepými rysy, jako jsou barevné květy. Vědci nabádají vědce z řad občanů, aby pomohli vytvořit komplexní fotografické záznamy pro profesionální vědce k použití v identifikačních průvodcích tím, že se zapojí do snímání rostlin po celém světě.

Listy a jehličí stromů hraje zásadní roli při filtrování látek znečišťujících ovzduší a ve snižování vystavení se lidí nebezpečným látkám ve vzduchu, o kterých je známo, že zvyšují riziko kardiovaskulárních a respiračních onemocnění. Vědci nyní shromáždili listy a jehličí z jedenácti různých druhů stromů z arboreta botanické zahrady ve švédském Göteborgu a analyzovali, které znečišťující látky zachytily. Svůj výzkum zaměřili na polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), což je typ znečišťujících látek pocházejících převážně z dopravy. Cílem bylo zjistit, který druh stromu nejlépe čistí vzduch. „Naše analýzy ukázaly, že různé druhy stromů mají různé schopnosti absorbovat látky znečišťující ovzduší. Jehličnany obecně absorbovaly více plynných PAH než listnaté stromy. Další výhodou jehličnanů je, že fungují také jako čističky vzduchu v zimě, kdy je znečištění ovzduší obvykle nejvyšší,“ uvedla spoluautorka studie Jenny Klingbergová, postdoktorandka v oboru biologie a environmentální vědy v Göteborgu. 

Zatímco jehličí pohlcuje látky znečišťující ovzduší po několik let, což listy ze zřejmých důvodů nemohou, zjistilo se, že listnaté stromy jsou oproti tomu efektivnější při čištění vzduchu od částic. Může za to jejich větší plocha, na kterou se tyto částice mohou přichytit. „V testu nejlépe dopadl modřín, což je jehličnan, který každý podzim shazuje jehličí. Modříny absorbovaly nejvíce znečišťujících látek vázaných na částice, ale byly také dobré při zachycování plynných PAH,“ dodala Klingbergová.

Status nejchutnější odrůdy jablek z loňské úrody získal Admirál. Padesát šest degustátorů z řad ovocnářských odborníků posuzovalo 40 odrůd jablek z loňské sklizně v sadech výzkumné stanice v Lysicích na Blanensku. Odrůda Admirál zaujala zejména šťavnatostí, konzistencí dužniny a celkovou chutí. Degustátoři vedle toho hodnotili i slupku, vůni, kyselost a vzhled. Jablka posuzovali naslepo, jejich název neznali. Na dalších místech skončily odrůdy Red Bohemia a Orion.

V Česku jsou jablka nejvíce pěstovaným ovocem. Z celkové plochy ovocných sadů asi 12 200 hektarů na jabloně připadá skoro polovina – 5 900 hektarů. Loni úroda jablek vzrostla o 26 procent na 138 150 tun. Nabídka reflektuje poptávku, jablka jsou totiž ovocem s nejvyšší spotřebou. Průměrný Čech ročně sní asi 25 kilogramů jablek či výrobků z nich. 

Jedinečnost vítěze

Admirál je mladou odrůdou, která byla registrována v roce 2012. Vyšlechtili ji křížením odrůd Mira a Bohemia výzkumníci Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ze šlechtitelské stanice ve Střížovicích na Liberecku. „Plody má tmavě červené, ojíněné, tupě kuželovitého tvaru s bílou dužninou. Ta je křehká, šťavnatá, v chuti nasládlá. Nevýhodou je krátká stopka a plodnost ve shlucích. Nesnadná tvarovatelnost větví rovněž oddaluje sklizeň,“ uvedla mluvčí ústavu Ivana Kršková.

„Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně budou až do roku 2031 ověřovat vhodnost a vitalitu nepůvodních druhů v podmínkách měnícího se klimatu a narůstajícího nedostatku půdní vláhy. Mezi ověřovanými dřevinami budou figurovat cizokrajné druhy typické například pro Blízký východ nebo Ameriku,“ informoval Pavel Hájek, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství. V navrhované skladbě zhruba desítky druhů se objevují i známí obři, jakými jsou sekvojovec obrovský nebo zerav obrovský, což je v naší krajině doposud nevídaný jev.

V první etapě do roku 2024 proběhnou samotné výsadby s následnou péčí o porost. V dalších dvou etapách, do roku 2028 a 2031, se bude výzkum zaměřovat na zkušenosti a výsledky etap předchozích. Výsledky projektu budou využitelné třeba při plánování výsadby v parcích. Využijí je ale především vlastníci lesa, kteří chtějí přizpůsobit druhovou skladbu probíhající klimatické změně, například při obnově lesních porostů po kůrovcové kalamitě.

Pomocí jemnozrnných vegetačních map vědci zdokumentovali obrovské množství dříve nepozorované zeleně rozptýlené i v malém množství na nejrůznějších místech. Analýza odhalila, že koruny stromů pokrývají asi 170 kilometrů čtverečních New Yorku (asi 22 procent jeho plochy), tráva představuje dalších 94 kilometrů čtverečních (12 procent rozlohy města).

Zjistili, že právě tato zeleň zastává podstatnou roli při čištění nebezpečných plynů. Vzhledem k tomu, že městské oblasti jsou zodpovědné za více než 70 procent lidských emisí CO2, přičemž New York je největším producentem emisí v USA a třetím největším na světě, jsou tato zjištění velmi významná. Ukazují, že i jednotlivé stromy, malé zahrádky a další drobná zeleň mohou hrát velkou roli při absorpci oxidu uhličitého.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a Environmental Research Letters

Výzkumníci z University of Illinois Urbana-Champaign díky studii zjistili, že netopýři hrají zásadní roli při udržování růstu lesů tím, že pomáhají chránit mladé stromy před škůdci. Podle odborníků bychom bez netopýrů, kteří hmyz loví a drží jeho populaci pod kontrolou, těžce zabránili jeho šíření. Škůdci by tak nadělali třikrát až devětkrát větší škody.

Vědci provedli experiment, kdy postavili v lese pletivo, aby zamezili přístup netopýrům, kteří oblast hojně navštěvují. Ptáci se mohli do lokality dostat volně. Následně odborníci měřili na místě množství přítomného hmyzu. Analýza odhalila, že v místech, kam se nemohli netopýři dostat, ho bylo třikrát více.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a Ecology

Podle aktuální inventarizace lesů je na území Krkonošského národního parku momentálně téměř 18 milionů stromů. Kůrovcovou kalamitu z minulých let se podařilo v Krkonoších zbrzdit natolik, že by už neměla představovat pro krkonošský lesní ekosystém větší riziko. Od roku 2010 navíc odborníci ve větší míře zaznamenávají pozitivní jev zmlazování lesů a posilování takzvaného spodního patra lesa.

Hospodaření v krkonošských lesích je založeno na přirozené obnově místo umělých výsadeb. Rozloha lesů na české straně Krkonoš je zhruba 37 tisíc hektarů. Jsou domovem více než 60 druhů dřevin, převažuje smrk ztepilý. „Naši předkové udělali z dnešního pohledu a se současným poznáním, jak les funguje, mnoho chyb. Mnohé se snažíme odstraňovat a věřím, že naši potomci budou shovívavě hodnotit vše, co dnes podnikáme, aby zdejší lesy byly zdravé a stabilní,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Zdroj: Správa KRNAP, Ekolist

„Čteme genomy stromů. Hledáme gen, který řídí procesy ovlivňující odolnost stromů vůči suchu, což je velmi důležité. Už jsme schopni u některých druhů dřevin identifikovat v genovém řetězci konkrétní sekvenci, která je zodpovědná za řízení odolnosti vůči suchu,“ uvedl vedoucí lesnického informačního centra Jan Řezáč na Lesnickém dni v hlubockém Muzeu lesnictví, myslivosti a rybářství. Gen sucha je zásadní pro výsadbu. Vědci dokážou třeba u smrku ztepilého vybrat jedince odolné vůči suchu. Jejich šance na přežití v horkých obdobích je vyšší než u stromů, které tento gen nemají.

Výzkumníci řeší i záchranu lesů po invazi kůrovcem. Ústav proto spustil projekt, kdy hledá nejlepší směs dřevin pro zalesnění holin po kůrovcové kalamitě. S Arcibiskupstvím pražským se snaží vědci zachránit duby na vltavských stráních. „Ztratily reprodukční schopnost, neobnovují se. Zkoušíme genetické metody, jak je, zjednodušeně řečeno, naklonovat,“ řekl Řezáč. 

Zdroj: České noviny, Radio Wave

Na území Spojených států amerických v posledních letech propuklo hned několik větších požárů, které zdevastovaly přírodu. Správa amerických lesů pracuje na obnově, avšak zničené plochy jsou tak rozsáhlé, že nestíhá. Úřadům se podařilo obnovit jenom šest procent plochy zničené požáry, škůdci a extrémním počasím. Zhruba milion šest set tisíc hektarů půdy ale stále čeká na zalesnění.

Zalesnění by se měly oblasti co nevidět dočkat zejména díky nové legislativě. Takzvané REPLANT Act a Bipartisan Infrastructure Law počítají s vysazením miliardy stromů, federální úřady proto budou muset najmout nové zaměstnance, zajistit více semen a rozšířit kapacitu školek, aby byly schopné vyprodukovat čtyřikrát více sazenic. V plánu je zalesnit více než milion a půl hektaru půdy.

Zdroj: Radio Wave, Smithsonian magazine

Vydejte se k mokřadům v Českém ráji

Ochránci přírody díky evropským dotacím obnovili Sedmihorské mokřady, které se nachází nedaleko Turnova v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Vyhloubili tam 14 tůní, přerušili skoro sedm kilometrů melioračních trubek a zahradili 770 metrů odvodňovacích kanálů na ploše přibližně šesti hektarů. Díky provedeným úpravám se v oblasti zvýšil retenční potenciál při zadržování vody. „To se v posledních letech ukazuje jako čím dál potřebnější nejen při dlouhotrvajícím suchu, ale i během přívalových dešťů. Podařilo se zajistit, aby Sedmihorské mokřady byly skutečně hodnotné v celé své rozloze, dávaly okolní krajině vláhu, a byly tak přínosem pro nás pro všechny,“ uvedl za organizátory projektu Ondřej Petrovský z Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody.

Nejstarší vrstvy rašeliny se v mokřadech začaly ukládat před 10 tisíci lety. Jejich obnova má příznivý vliv na živočichy. Například jeřábi popelaví se tam pokoušeli zahnízdit řadu let, ale až letos se jim povedlo vyvést mládě. Dalšími živočichy, kteří v oblasti letos zahnízdili, jsou čejka chocholatá nebo kulík říční. V mokřadu žijí i vzácní chřástali kropenatí, bekasina otavní, moták pochop nebo třeba slavík modráček.

Záchrana ptáčků zpěváčků

Na Vysočině se letos podařilo zachránit velké množství čejek chocholatých. Jedná se o velký úspěch. Počty čejek se v Česku totiž podle ochránců přírody od roku 1980 snížily o čtyři pětiny. Jedná se o ptačí druh, jehož jedinců ubývá nejčastěji. „Pro záchranu hnízdišť je proto důležitá především komunikace se zemědělci. Vyhledat hnízda čejek není snadné, v polích jsou téměř neviditelná. Ochránci sledují pohyb hnízdících ptáků dalekohledem. Místo s hnízdem pak vyznačí dvěma tyčemi, dávají je přibližně pět metrů pod hnízda,“ vysvětlil Český svaz ochránců přírody. 

Čejka chocholatá je velká asi jako holub a je nápadná kontrastním zbarvením a typickou chocholkou na hlavě. Ochránci přírody se na Vysočině hnízdům těchto ptáků věnují už několik let. Díky narůstajícím zkušenostem se daří dohledávat hnízda více než dříve. V letošním roce se jich zachránilo přes padesát.  

Oživení přírody v Bílých Karpatech a Beskydech

Ochránci přírody obnovují v Bílých Karpatech a Beskydech kvůli vzácným druhům hmyzu světlé lesy, pastviny a louky. Ke svému životu je potřebuje například motýl jasoň dymnivkový, brouk roháč obecný a další chráněné druhy. Zásahy v krajině pro tyto druhy však mají podle ochránců přírody pozitivní dopad na mnoho dalších hmyzích druhů s podobnými životními nároky. Obnova je dlouhodobého charakteru a trvá více než pět let. Za tu dobu ochránci s pomocí pil, kos a ovcí obnovili více než 500 hektarů stanovišť hmyzu.

Zásahy v krajině jsou součástí evropského projektu Ze života hmyzu. Projekt přispívá k rozšíření míst potřebných pro život vzácných druhů hmyzu. Iniciativa usiluje o obnovu 510 hektarů stanovišť cílových druhů hmyzu – 280 v Česku a 230 na Slovensku. 

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Ekolist, Jihlavská drbna, AOPK

Stromy, z nichž jeden je přes 200 let starý, měly ustoupit nově vznikající zahradě, která je součástí příprav na olympijské hry. Ty bude Paříž hostit v roce 2024. Změna se netýkala pouze vykácení dřevin. Plán počítal také s trvalým uzavřením mostu vedoucího k Eiffelově věži pro silniční dopravu, výjimku měla tvořit veřejná doprava a cyklisté. Mělo také vzniknout několik parků a prostor příjemný pro návštěvníky. Odpůrci změn se však obávali poškození kořenového systému 208 let starého platanu. Těch se po celé Francii v roce 1814 vysázely stovky na přímý rozkaz tehdejšího panovníka Napoleona Bonaparteho. 

Jeden z nejradikálnějších odpůrců kácení Thomas Brail, zakladatel Národní skupiny pro ochranu stromů, strávil poslední týden protestu hladovkou připoutaný ke starému platanu. Demonstrace nakonec přinesly kýžený efekt a kácení stromů již není na pořadu dne.

Zdroj: Ekolist, Český rozhlas

V nové studii, kterou publikoval časopis Proceedings of the National Academy of Sciences, vědci prokázali, že příroda dovede výrazně redukovat množství uhlíku. Odborníci použili několik nových geoprostorových map, které poukazují na rozdíl mezi současným ukládáním uhlíku a potenciálním možným. Ten se ukázal být vskutku veliký. „Lesy i půda ukládají obrovské množství uhlíku a jsou schopny ukládat ještě více,“ řekl hlavní autor studie Wayne Walker, ředitel uhlíkového programu ve Woodwell Climate Research Center.

Výzkumníci rozpoznali 287 míst nevyužitého úložiště uhlíku, z nichž 78 procent se nachází v dřevinách a zbývajících 22 procent v půdě. Jedná se podle nich o významnou příležitost ke snížení klimatických změn, kterou bychom měli vzít v potaz a využít.

Zdroj: Earth, Woodwell Climate Research Center

Srnky budou vesele skotačit

Srnčatům doposud hrozilo poměrně velké nebezpečí. Často si totiž hoví v polích s vysokou trávou a obilím. Zemědělci tak o nich neví a někdy se stane, že je stroje nepěkně zraní či usmrtí. Myslivci proto dříve procházeli pole či louky určené k sečení se psy, aby srnčata vyběhla pryč, ale ani to nestačilo. Řešením by mohly být nové žací stroje se speciálními lištami s optickými senzory, které začal používat zemědělský podnik Bonagro z Blažovic na Brněnsku.

Zařízení funguje tak, že se na traktor přimontují postranní lišty a zadní lišta osazená optickými čidly. Ty do porostu vysílají optický paprsek a zároveň zachytávají jejich odraz. Hnědá barva pohlcuje světlo více – podle toho lze poznat, že je v porostu zvíře. Může to být i zajíc či koroptev. Pokud je v porostu skutečně srnče, tak buď samo uteče, nebo je traktorista vezme a přenese na bezpečné místo.

Seznamte se s novými přírodními památkami

Jihočeský kraj má čtyři nové přírodní památky. Jedná se o rybníky na Jindřichohradecku, které doposud nespadaly pod žádný stupeň ochrany. Mezi památky tak nyní patří Mnišský rybník u Nové Bystřice, rybník Osika mezi Albeří a Klášterem, rybník Růže u Číměře a Vosecký rybník u Střížovic u Kunžaku. 

Cílem je chránit ohrožený ekosystém, který se na těchto místech vyskytuje. V případě Mnišského rybníku je hlavním účelem ochrana populace silně ohrožené puchýřky útlé. Rybník Osika je zase jedním z mála míst v České republice, kde roste pobřežnice jednokvětá.

Stáhněte si Tree Check

Mobilní aplikace Tree Check nadchne nejen milovníky lesa. Hodit se bude i žákům, kteří se zrovna učí rozpoznávat stromy. Technologie totiž rozpozná druh stromu, prozradí, kolik v létě vypaří vody či jak velký stín díky své listové ploše poskytuje. Dřeviny si navíc mohou uživatelé přidávat do mapy nebo si z nich vytvořit vlastní atlas.

Na jakém principu aplikace funguje? Díky umělé inteligenci po vyfocení rozpozná, o jaký druh stromu jde. Pracuje na principu 3D scanneru, který využívá vestavěnou kameru v telefonu. Na základě zachycených bodů na fotce také změří obvod kmene stromu a určí jeho charakteristické znaky. 

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Ekolist, Ekolist, České noviny