Na vývoji vlastní aplikace pracoval vědecký tým v rámci projektu Technologické agentury České republiky celkem tři roky. „Následně jsme vyvinuli pro potřeby Služby dopravní policie ČR software, který bude pomáhat identifikovat nebezpečná místa v dopravní síti. Tedy místa, kde se často stávají nebezpečné dopravní nehody. Software navíc umí zohlednit závažnost každé nehody a v případě potřeby i její příčiny. V tom je jeho zásadní výhoda,“ přiblížil hlavní autor aplikace Michal Kvasnička, odborný asistent Katedry ekonomie ESF.

Software umožňuje Policii ČR lépe využít bohatá data, která získávají při běžném šetření dopravních nehod. „Software vlastně prochází celou silniční síť ČR a pro každý jednotlivý kousek silnice dlouhý pouhé jednotky metrů stanovuje rizikovost založenou nejen na přítomnosti nehod v daném úseku a jeho okolí, ale i na jejich závažnosti. Vychází z analýzy kompletní sítě českých silnic a dokáže zobrazit statistiky dopravních nehod pro každý vybraný okres,“ vysvětlil Michal Kvasnička. Nová aplikace současně ukazuje potenciálně problematická místa nejen na rovných úsecích silnic, ale i na křižovatkách ve městech. Jejím cílem přitom není nahradit policejní analytiky nebo dopravní inženýry, ale pomoci jim v rozhodování.

Software využívá umělou inteligenci, která na vzorku krve pozná, zda radiologická léčba funguje, jak má. U řady pacientů s rakovinou krku či hlavy totiž ozařování nefunguje a selhání léčby pak komplikuje následnou operaci nádoru. „DNA má dvě vlákna a když se obě zlomí, molekula se roztrhne, což je jedno z nejzávažnějších poškození této životně důležité molekuly. Ionizující záření je velmi účinné při tvorbě těchto takzvaných dvouřetězcových zlomů DNA, proto se používá v radioterapii, kde dokáže efektivně zabíjet nádorové buňky. Tyto zlomy DNA si dokážeme označit a zobrazit pod mikroskopem,“ vysvětlil Martin Falk z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Díky softwaru, který je po roce a půl vývoje již plně samostatný, se tak daří výrazně urychlit analýzu vzorků. Zatímco lidé by jeden vzorek zkoumali až týden, umělá inteligence vyhodnotí výsledky již za hodinu. Může navíc pracovat i v noci. Kromě využití v onkologické léčbě má vynález využití také při měření dopadů náhodného ozáření a následné volby vhodné péče. Hodit se tak může například u kosmonautů či při hypotetických haváriích elektráren, kdy systém zjistí míru poškození buněk radiací a lékaři pak mohou podle výsledků upravit léčbu.

Zdroj: Česká věda do světa, VUT

Systém od společnosti Cogniware monitoruje příspěvky na internetu a na základě pochopení obsahu zprávy, sociálních interakcí a dalších událostí na fake news zavčas upozorní. Umělá inteligence navíc neověřuje fakta, nepracuje s žádným encyklopedickým seznamem. Systém funguje na bázi neuronových sítí a postupně se tak učí a soustředí na to, co mají dezinformace společné. Obvykle se jedná o slovní obraty a spojení. 

„V této době se těžko rozlišuje, co je pravda a co lež. Dezinformace se staly běžným nástrojem v boji o veřejné mínění, které může mít citelné dopady pro samotné fungování státu. Systém, který vyvíjíme, může státům výrazně pomoci. Odhalování fake news se totiž stává otázkou národní bezpečnosti,“ říká majitel české společnosti Cogniware Ján Račko.

Uplatnění najde software především ve státních složkách, které dezinformace odhalují. Podle tvůrců systému se fake news šíří nejlépe na sociálních sítích, kde se během okamžiku dostanou k desítkám tisíc uživatelů. Sledování jejich autorů je tak poměrně složité.

Model poskytuje informace o odolnosti dřeviny vůči zlomu a vývratu pod větrným náporem, pomáhá vyhodnotit správnou péči o něj a zvýšit tak jeho životnost. Dalším benefitem softwaru je, že umožňuje včas odhalit a odstranit stromy, které jsou pro své okolí nebezpečné. Přínosný je nejen pro odborníky, kteří se o zeleň starají, ale i pro developery, jež plánují nové projekty. 3D model stromu je přitom možné použít do vizualizací, popřípadě ho vytisknout na 3D tiskárně.

Jedná se zejména o novinku v digitalizaci. Doposud se experti spoléhali převážně na ruční měření, popřípadě prováděli drahé klasické přístrojové testy. Ty jsou však nákladné – cena se pohybuje kolem 10 tisíc korun za změření jednoho stromu. AdBiAn je proto osvěžující novinkou. Ušetří nejen čas, ale i peníze. Kromě toho je díky němu možné zachránit i cenné stromy, které by klasickým způsobem byly hodnoceny jako rizikové a jejich další osud by byl v důsledku toho nejistý.

Lidé s mentálním postižením, tedy i klienti litvínovského domova, mají s komunikací často problémy – špatně se dorozumívají, leckdy se vyjadřují jen prostřednictvím zvuků. Vyvíjený program tyto projevy zaznamenává a pořízené nahrávky poté analyzuje. Část z nich pochází právě z Litvínova. Zde s vývojem pomáhá zhruba třicet klientů, kteří si práci na projektu díky interaktivnímu přístupu užívají.

Vedení domova věří, že svou prací přispěje k zdárnému dokončení softwaru. Ten by pak byl užitečný pro lidi po celém světě, litvínovští by ho navíc díky své spolupráci měli automaticky přístupný zdarma.

Zdroj: idnes.cz

Podle magazínu Fortune, který každoročně zveřejňuje žebříček firem s globálně největšími tržbami, software využívá 74 z 500 nejúspěšnějších firem. Za softwarem stojí brněnská firma Kentico. I její úspěch je důkazem, že brněnští odborníci dosahují úspěchy nejen na poli národním, ale i celosvětovém.

Mezi společnosti, které český software využívají, patří mimo jiné velké firmy jako Heineken, Hyundai nebo Honeywell. Hlavním důvodem úspěchu českého softwaru je především jeho komplexnost. Kentico totiž firmy využívají nejen pro vytváření a správu webových stránek, ale také pro tvorbu e-shopů, řízení marketingových kampaní či tvorbu interních firemních informačních sítí.

„Velkou mírou k tomu ale přispívá také naše filozofie – vše programujeme a vytváříme tak, aby výsledné řešení přineslo co největší užitek firmám, které jej využívají,“ uzavřel za Kentico Petr Palas.