V Senegalu, kde se západní poddruh této antilopy vyskytuje už jen v národním parku Niokolo Koba, nyní vědci otevřeli novou výzkumnou stanici. Jejím cílem je zvýšit populaci na alespoň 500 jedinců, což by zajistilo přežití druhu.

Antilopa Derbyho je největší na světě a její spirálovité rohy mohou dorůst až 120 cm. Kvůli úbytku přirozeného prostředí a lovu se však její populace výrazně snížila. Nová výzkumná stanice vznikla ve strategicky důležitém kempu Assirik, v blízkosti posledního zaznamenaného výskytu tohoto zvířete.

Čeští odborníci zde nejen studují antilopy, ale také instalují fotopasti, provádějí ekologické výzkumy a vzdělávají místní komunitu. Za dobu jejich působení se počet antilop v Senegalu zvýšil z 160 na přibližně 250 jedinců.

Česká zemědělská univerzita stojí ale také za tím, že se v Senegalu podařilo vytvořit založní populaci těchto antilop, které se chovají v soukromých rezervacích Fathala a Bandia, kam bylo před 25 lety dovezeno pět samic a jeden samec a kde se dnech nacházejí již početné antilopí rodiny čítající téměř 180 zvířat.

Za posledních 60 let zmizelo v africkém Senegalu 42 procent lesů. Hlavním důvodem je rychle rostoucí počet obyvatel, požáry buše a nelegální těžba dřeva. Tamní asociace Nebeday proto zřídila výrobnu biouhlí. „Toto uhlí chrání naše lesy, které už nehoří, chrání naše domy, naše zdroje a naše ženy. Chrání naše životy a děkujeme za to Bohu,“ poznamenala Mariama Camara, předsedkyně ženského výrobního družstva.

Družstva na výrobu uhlí ze slámy založila v 18 vesnicích organizace Nebeday, která mimo jiné i sází stromy. Podle Jeana Geoppa, ředitele Nebeday, je použití slámy prospěšné hned dvakrát. Získané uhlí je ekologické. Navíc se k jeho výrobě spotřebuje sláma a suchá tráva, která, pokud by zůstávala v buši, by vedla k dalším požárům. Spotřebováním slámy se tak zabrání zničení mladých stromů.

Zdroj: Ekolist.cz

Tak by se dal ve zkratce shrnout projekt nazvaný Yagana Lucky Zone. Ale vlastně by byla škoda příběh zkracovat. Na jeho začátku, v roce 2016, odjela Lucie Masopustová poprvé do Senegalu. Místo ji pro svou nevyzpytatelnost rychle přirostlo k srdci, a tak po návratu domů netrvalo dlouho a opět do západoafrické země odcestovala. A záhy bylo jasno. Žena se zamilovala do afrického kontinentu i zdejšího muže a rok nato zde koupila pozemek.

Nyní už v Senegalu vzniká multikulturní prostor, jehož stavební materiál není úplně běžný – PET lahve. Místo bude sloužit nejen k setkávání, bude využitelné pro cestovatele toužící po autentickém zážitku, workshopy i neziskové organizace a jejich projekty. Taky dá práci místním – ať už při samotné stavbě, nebo v rámci služeb pro budoucí návštěvníky.

Nápad má navíc i ekologický podtext – nejen že se využije plastový odpad, ale navíc se místní naučí stavět domy z plastových lahví. V Senegalu by mělo jít o vůbec první plastovou stavbu. Záměr je možné zrealizovat i díky úspěšné crowdfundingové kampani.